Bez uvedené úpravy hrozilo, že by pojišťovny podle původní novely měly hradit nároky klientů při úpadku cestovní kanceláře bez ohledu na limit pojištění. Pojišťovny ovšem za této podmínky nemohly v pojištění pokračovat, nezískaly by totiž zajištění, a proto už začaly cestovním kancelářím rozesílat výpovědi smluv o pojištění proti krachu. Cestovní kanceláře by zase bez povinného pojištění nesměly prodávat zájezdy.
Změnu ve výboru prosadil jeho předseda Miroslav Antl (za ČSSD), nijak se ale netajil tím, že jde o dohodnutou a pojišťovnami a cestovkami připravenou úpravu. Pojišťovny by podle ní měly s cestovními kancelářemi sjednat limit pojistného plnění ve výši minimálně 30 procent ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, minimálně 30 procent těchto tržeb v předchozím roce. Cestovní kanceláře by byly povinny udržovat v průběhu trvání pojištění limit pojistného plnění v takové výši, aby v případě pojistné události byly uspokojeny veškeré nároky jejich zákazníků.
Změna podle Antlova zdůvodnění zakotvuje spoluodpovědnost pojišťovny za stanovení správné výše limitu pojistného plnění, odpovědnost za dodržování jeho správné výše je však již zcela jen na cestovní kanceláři. Úprava zohledňuje to, že pojišťovny získávají informace o hospodaření cestovní kanceláře se zpožděním a nemohou tedy nést odpovědnost za to, jestli je limit pojištění vždy určen tak, aby mohly být nároky klientů cestovní kanceláře v případě jejího úpadku uspokojeny.
Norma i po úpravách stanoví, že cestovní agentury budou muset u prodávaných zájezdů nově uvádět, která cestovní kancelář zájezd organizuje. Cestovní kanceláře budou muset předkládat pojišťovnám před uzavřením smlouvy mimo jiné údaje o hospodaření a počtu zájezdů. Budou muset pojišťovnám každý měsíc dodávat údaje o počtu cestujících a prodaných zájezdů, o celkové ceně prodaných zájezdů a o výši záloh a tržeb za zájezdy a za poukazy na ně.
Na českém trhu nyní je celkem 942 aktivních pojištěných cestovních kanceláří, které prodají ročně zájezdy v hodnotě zhruba 20 miliard korun.
