Jak ale zjistily Lidové noviny, příslušné dva posudky, které připravil ředitel ústavu Jan Bárta, explicitní verdikt vůbec neobsahují. „Pro ministerstvo vnitra ani pro Policii ČR z rozhodnutí trestního soudu nevyplynou žádné důsledky, zejména ne povinnost přezkoumávat správní rozhodnutí nebo vůbec něco přezkoumávat,“ píše Bárta doslova v prvním dokumentu na otázku z resortu, zda soudní rozhodnutí ukládá povinnost znovu rozhodovat o téže věci.
„Tam je pouze konstatování, že by s ním měl ministr zahájit kázeňské řízení – nicméně ta úvaha, zda tedy pana Lessyho vrátit, ta byla skutečně jen na ministru vnitra Martinu Pecinovi,“ uvedl ve Studiu 6 redaktor Lidových novin Martin Shabu.
Celou kauzu by dnes mohli posunout kupředu poslanci z výboru pro bezpečnost. Ministr vnitra v demisi jim bude vysvětlovat aktuální situaci. Výbor si už vyžádal doklady týkající se odvolání a návratu bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho a jmenování Martina Červíčka šéfem policie.
| Intervence nejvyšší státního zástupce |
|---|
| Jak informovala Česká televize, do případu se může vložit ještě nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. S rozhodnutím městského soudu o zastavení Lessyho stíhání totiž nesouhlasí Městské státní zastupitelství v Praze, které podalo nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi podnět k podání dovolání. Zeman měl rozhodnout do konce prosince, Pecina na něj ale nečekal. |
Pecina chce prostřednictvím Lessyho prosadit personální změny, tvrdí kritici
Postup Martina Peciny vyvolal kritiku u části policejních odborů i šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky: „Tato vláda nemá důvěru Poslanecké sněmovny a navíc je v demisi. Já jsem přesvědčen, že vláda v této situaci by neměla přijímat nějaká důležitá rozhodnutí, včetně těch personálních.“ Také podle prezidenta Miloše Zemana by policejní dvojvládí měl řešit až nový ministr vnitra.
S návratem Lessyho nesouhlasí ani stávající policejní prezident Martin Červíček. Pecina věřil, že Červíček z funkce odejde sám – prý to prohlásil už v minulosti. Červíček ale nakonec odchod odmítl. Navíc poukázal na to, že ministr v demisi v poslední době zasahoval do personálních záležitostí uvnitř policie.
Na snahu prosadit personální změny upozornil i předseda Nezávislého odborového svazu PČR Milan Štěpánek. Lessyho návrat je podle jeho slov promyšlený tah ministra s cílem ovlivnit zejména personální složení na protikorupčním útvaru.
Podporu Červíčkovi vyjádřil i prezident Miloš Zeman, když minulý týden po společné schůzce prohlásil, že kauzu Petra Lessyho by měl řešit až nový ministr vnitra.
| Případ Petra Lessyho |
|---|
| Petr Lessy byl policejním prezidentem od 24. ledna 2011 do svého odvolání 29. srpna 2012; od prosince 2012 vedl odbor bezpečnostních rizik a prevence kriminality frýdecko-místeckého magistrátu. |
| Poradní komise ministerstva vnitra vybrala Petra Lessyho na post policejního prezidenta 19. ledna 2011. Podle médií patřil Lessy od počátku mezi favority tehdejšího ministra vnitra Radka Johna (VV). Johnův nástupce v ministerském křesle Jan Kubice nechal výběrové řízení zpětně prověřit kvůli podezření, že bylo zmanipulované. Prověrka ukázala, že výběr šéfa policejního sboru byl nestandardní; jednalo se ale jen o procesní vady a Lessyho jmenování bylo platné. |
| Mezi policejním prezidentem Lessym a ministrem vnitra Kubicem vzniklo několik vážných sporů. Kubice policejního prezidenta kritizoval například za údajně nekonstruktivní přístup k návrhům ministerské komise na personální a systémové změny v policii. Kubice rovněž nechal prošetřit, zda Lessy nespáchal trestný čin překročením limitů při udělování odměn svým podřízeným. Případ vyšetřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů, která ale nezjistila, že by Lessy spáchal trestný čin. Následky pro Lessyho nemělo ani následné kázeňské řízení. |
| Loni v srpnu Lessy v rozhovoru pro deník Právo řekl, že ho ministr Kubice vydíral a nutil k odchodu. Kubice se proti tomu ohradil. Lessy následně tvrdil, že jeho výroky byly v médiích vytržené z kontextu. |
| Loni v červenci se policejní prezident Lessy dostal do sporu také s tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09). Na jednání bezpečnostního výboru Sněmovny Lessy prohlásil, že mu Kalousek telefonoval v souvislosti s vyšetřováním kauzy podezřelého nákupu letounů CASA, v němž figurovala Kalouskova stranická kolegyně Vlasta Parkanová. Lessy tvrdil, že některé ministrovy výroky chápal jako zastrašování vyšetřovatelů. Kalousek se proti tomu ostře ohradil. Krátce poté vydal Lessy veřejné prohlášení, v němž policisty vyzval k odolnosti vůči vlivům „veřejně známých, mocných a vlivných“ lidí. Lessyho výzvu kritizoval tehdejší premiér Petr Nečas: „Pan policejní prezident se musí rozhodnout, zda je policejním prezidentem nezávislého, nestranického a nepolitického sboru, nebo zda nakročil cestou politického aktivisty,“ prohlásil premiér. |
| Důvodem k jeho odvolání na konci loňského srpna bylo obvinění, že počátkem září 2011 předal své mluvčí dokumenty očerňující náměstka zlínské krajské policie Jaroslava Vaňka, které měly být předány médiím. Generální inspekce bezpečnostních sborů kvůli tomu Lessyho 29. srpna 2012 obvinila z pomluvy a zneužití pravomoci úřední osoby. Ministr Kubice ho ještě týž den zbavil služebního poměru. Letos v říjnu však bylo Lessyho stíhání v této věci pravomocně zastaveno soudem. |
| Začátkem prosince ministr vnitra v demisi Martin Pecina zrušil rozhodnutí svého předchůdce Jana Kubiceho o Lessyho propuštění a Lessy se tak po roce a čtvrt vrací do služebního poměru. |
