Obhájci žádost o přerušení procesu zdůvodňovali tím, že jejich klienti jsou v Česku vyšetřováni ve stejné věci. Obžalovaní se prý tedy nemohou před švýcarským soudem účinně hájit, protože by mohli ve svůj neprospěch ovlivnit vyšetřování v Česku. Předseda senátu Jean-Luc Bacher ale prohlásil, že požadavek obhajoby nemá oporu v zákonech.
Soudce zamítl také žádost o vyřazení ze soudního spisu všech záznamů výslechů svědků, u nichž nebyli obhájci obžalovaných. Podle soudu se případné výhrady budou řešit u jednotlivých důkazů případ od případu.
Soudce tedy přistoupil na to, aby byly do spisu zařazeny záznamy výslechů s bývalým českým premiérem a nynějším prezidentem Milošem Zemanem, s Pavlem Mertlíkem, který byl v Zemanově vládě ministrem financí, a s Miroslavem Grégrem, který byl ministrem průmyslu a obchodu. Zeman byl premiérem v roce 1999, kdy jeho vláda prodala druhou část akcií MUS, konkrétně 46,29 procenta akcií. Zeman byl vyslechnut letos v únoru, Mertlík s Grégrem v dubnu.
Obžalovaní odmítají vypovídat
Soud začal jako prvního vyslýchat Jiřího Diviše, jenž na většinu otázek odmítl odpovědět. Podle mluvčí obžalovaných, advokátky Karoliny Zelenkové, se stejně zachovají i další dva obžalovaní.
„Obžalovaní se rozhodli respektovat doporučení svých obhájců a před soudem ve Švýcarsku odmítnou vypovídat,“ uvedla Zelenková. Obhájci se podle ní domnívají, že „došlo k porušení práva jejich klientů na spravedlivý proces“, když švýcarský soud odmítl řešit skutečnost, že proti obžalovaným je ve stejné věci vedeno trestní stíhání rovněž v Česku. „Panuje… obava, že výslechy obžalovaných učiněné ve Švýcarsku budou účelově zneužity českými orgány, které dozorují řízení v Česku,“ uvedla Zelenková.
Připadá vám to přiměřené, ptal se několikrát soudce
Přísedící soudce zatím vyslýchá Diviše, který odpověděl jen na první dvě otázky týkající se občanství, bydliště v Monaku a data narození. Pak na doporučení obhájce vypovídat přestal - nejen na otázky související s případem, ale i na to, zda má dvě dcery a jak se jmenuje jeho manželka.
Soudce se například zeptal, zda Divišovi připadá přiměřená cena 650 milionů korun (tehdy 28,6 milionů švýcarských franků), kterou v roce 1999 dostal stát za skoro polovinu akcií jedné z největších důlních společností v Česku. Další dotaz se týkal pěti milionů dolarů, které byly přes bankovní konta na Gibraltaru podle obžaloby použity na „usnadnění“
Ze sedmičlenné skupiny obžalovaných se švýcarský soud nyní zabývá jen třemi přítomnými - Čmejlou, Divišem a Krausem. Soudce v pondělí odmítl přerušit jednání, jak žádali advokáti nepřítomných Oldřicha Klimeckého, Antonína Koláčka a Belgičana Jacquesa de Grootea. Soud jejich případy zatím oddělil a bude se do 24. května věnovat přítomným. Obžalobu Luboše Měkoty soud odložil, protože dotyčný ještě před zahájením procesu zemřel.
• Sledujte soud v kauze MUS ve Švýcarsku:
