Řešení pro záchranu knih dodá Ukrajině armádní podnik VTÚ. Vládní projekt podpořili Komárek s Winklerem
Technologicky vyspělá, a zároveň snadno přepravitelná pracoviště pro konzervaci nebo digitalizaci vzácných rukopisů, knih, archiválií a dalších tištěných materiálů získá propojením českého veřejného a soukromého sektoru Ukrajina. Vzniknou tak mobilní zařízení pro záchranu listinného dědictví válkou zmítané země, která o tuto pomoc požádala. Ruská armáda už na Ukrajině zničila stovky kulturních objektů. Do projektu Archa 1 ministerstva kultury je zapojena nejen Národní knihovna, ale i Vojenský technický ústav (VTÚ) a podnikatelé Karel Komárek a Libor Winkler.
„Cílem je dostat do oblastí, kde došlo k poškození knihoven a jejich fondů, kompletně vybavená pracoviště, která připraví knihy na bezpečné uložení, než dojde k obnově původních budov a vybavení,“ říká mluvčí Národní knihovny Martina Košanová.
Státní podnik VTÚ spadající pod rezort obrany dodá specializované kontejnery s vybavením pro konzervátory a další odborníky, aby byla zajištěna možnost přepravy těchto pracovišť co nejširší škálou transportních prostředků. „A to jak pomocí nákladních vozidel přizpůsobených pro přepravu kontejnerů, tak prostřednictvím k tomu určených nákladních letadel, lodí nebo po železnici. Využili jsme podnikové know-how,“ zdůrazňuje ředitel VTÚ Jiří Kašpárek.
Mobilní pracoviště mohou sloužit i v Česku. „Nyní po povodních v Čechách a na Moravě důležitost tohoto projektu ještě vzrostla. Využití je široké. Kontejnerová pracoviště lze nasadit všude tam, kde budou ohrožené knihy a bude je potřeba ošetřit a ochránit pro převoz do návazných specializovaných a lépe vybavených zařízení,“ dodává Kašpárek.
Že co nejrychlejší záchrana rukopisů a tiskovin má uplatnění i v tuzemsku, Košanová potvrzuje: „Archa 1 je dar pro Ukrajinu s využitím v různých částech země. Na základě zkušeností s tímto projektem plánujeme vytvořit obdobné mobilní pracoviště pro záchranu knihovních fondů, které bude poskytováno v případě havárií a živelních pohrom postiženým institucím v České republice.“
Kontejnerové pracoviště slouží pro prvotní konzervátorské zásahy, tedy pro očištění knih od prachu, suti či bahna. Je zde možné svazky i vysušit, pokud byly poškozeny vodou, dezinfikovat plísně na papíru, provádět základní opravy a také fotodokumentaci.
Součástí jsou například přístroje na průzkum fyzického stavu knihovních fondů, stanoviště vakuového balení svazků poškozených vodou nebo stanoviště na očistu knih. Poskytne i ochranné pomůcky a chemické či filtrační látky.
Unikátnost řešení spočívá nejen v samotných technologiích, ale i v logickém uspořádaní zástavby kontejnerů. Délka vnitřního prostoru je přes pět metrů, šířka i výška kolem dvou a půl metru. Hmotnost, včetně zástavby a přepravovaného příslušenství, činí nejvýše šest tun. S výrobou podobných kontejnerů má VTÚ řadu zkušeností z dřívějších i probíhajících projektů, jako jsou například polní nemocnice nebo dílenské kontejnery pro opravy armádní techniky.
Knihovna se pro spolupráci s VTÚ rozhodla na základě realizovaných zakázek obdobného charakteru. „Pro vývoj a výrobu kontejneru, dostatečně odolném a vybaveném pro využití na území postiženém válečným konfliktem, byl VTÚ nejlepší volbou,“ podotýká Košanová. Spolupráci státních institucí, zvláště v oblasti mezinárodní pomoci, hodnotí podle svých slov jako velmi přínosnou.
Projekt Archa 1 by se neobešel bez podpory soukromých dárců. Technologie pro konzervátory a kontejnery za 10,5 milionu korun zajistí Národní knihovna díky příspěvkům společnosti MND, Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libora Winklera a jeho přátel. Zařízení bude na Ukrajinu předáno do konce letošního roku.
Následovat bude Archa 2 zaměřená na digitalizaci písemného dědictví Ukrajiny. Převedení dokumentů do elektronické podoby je podle Košanové klíčovým krokem k jejich dlouhodobé ochraně. Vytvoření digitálních kopií snižuje riziko ztráty původních materiálů a zároveň umožňuje širší přístup k těmto zdrojům, což je důležité pro vědce i veřejnost. Celkové náklady na projekt činí asi 12,5 milionu korun, dosud se podařilo získat zhruba čtvrtinu z této částky.
„Od začátku totální agrese bylo poškozeno nebo zničeno sedmnáct set objektů kulturní infrastruktury. Rusko se snaží zničit ukrajinskou kulturu, útočí na památky, které nepředstavují vojenské cíle. Každý takový útok je genocidou ukrajinského lidu,“ uvedl už dříve rada pro politické otázky ukrajinské ambasády Jevhen Kuleša.
