Revoluce na vysokých školách. Změní se akreditace, stipendia i hodnocení

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: CC BY 2.0: Universitat Salzburg (PR) via Flickr

Fungování vysokých škol by se mohlo výrazně změnit. Vláda dnes schválila návrh novely vysokoškolského zákona, která zavádí nová pravidla pro akreditace studijních oborů a systém hodnocení kvality škol. Upravuje také možnost odebírání neoprávněně získaných titulů, poplatky za uznávání vzdělání či působení zahraničních škol a jejich poboček v Česku. Zvyšuje i sociální stipendia. Aby změny začaly platit, musí je podpořit Parlament a prezident.

Nově by se vydávala povolení ne pro studijní obor, ale pro určitou oblast. Jednotlivé obory by si pak vysoké školy vypisovaly samy, čímž by získaly větší volnost. Novela také definuje postavení Národního akreditačního úřadu. Na rozdíl od současné Akreditační komise, která pouze vydává doporučení pro ministerstvo, by měl mít rozhodovací pravomoc.

Návrh se také zabývá jmenováním profesorů, které ponechává v kompetenci prezidenta republiky. Výslovně se v něm stanovuje, že profesoři jsou jmenováni dvakrát ročně.

Předloha stanovuje také podmínky, za nichž se mohou odebírat akademické tituly. Počítá se s tím, že by o ně mohli přijít lidé, kteří si k nim dopomohli úmyslným trestným činem, plagiátorstvím nebo jiným úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

Novela je výsledkem dlouhých jednání. Má podporu České konference rektorů i Rady vysokých škol. Změny chystali už bývalí ministři školství, ale bez úspěchu.

Třicet milionů navíc, ale z vlastního

Ministerstvo školství v podkladech pro vládu uvedlo, že novela si vyžádá na nová opatření asi 30,2 milionu korun ročně. Nebude kvůli tomu požadovat navýšení rozpočtu, uhradí to ze svých peněz.

Podle plánu by zákon měl být účinný od léta letošního roku. Pro jeho naplňování v praxi budou zásadní také podzákonné předpisy, které budou upravovat mimo jiné podmínky pro institucionální akreditace. Vzniknou definice jednotlivých oblastí vzdělávání, na jejichž základě budou stanoveny okruhy pro tyto akreditace.

Musí být popsán jejich profil a typické obory. V této souvislosti se bude muset vyřešit také otázka nových oborů a mezioborů, které mají přesah do několika oblastí.

O podobě podzákonných předpisů zástupci vysokoškolského prostředí s ministerstvem školství jednají. Konečnou podobu by měly získat do prázdnin.

Česko má v porovnání s jinými vyspělými zeměmi nízký podíl vysokoškoláků. Vysokoškolské vzdělání má asi pětina obyvatel mezi 25 a 64 lety, na počátku tisíciletí to byla desetina. Počet studentů se v minulých letech proto zvedal. Zatímco před 15 lety vysoké školy přijaly 35 250 posluchačů a posluchaček, loni jich vzaly 65 580.