Barták i Smrž byli stíháni zhruba čtyři roky. „Já doufám, že to je definitivní tečka,“ řekl novinářům po vynesení rozsudku Barták, který pochválil soudy a označil je za „pilíře demokracie“. „Možná si časem někdo ty věci uvědomí a začne se zamýšlet nad tím, že za něco, co ani není trestný čin, jsem byl čtyři roky perzekvován,“ dodal Barták. O návratu do politiky prý vůbec neuvažuje.
Smrž naopak nepovažuje verdikt soudu za konec případu. Předpokládá, že žalobce podá dovolání. Navíc chce podat stížnosti na státní zastupitelství, žaloby na náhradu škody a trestní oznámení na novináře, kterého viní z rozpoutání kauzy. Tvrdí, že mu trestním stíháním vznikla v souvislosti s podnikáním ve zbrojním průmyslu škoda okolo 100 milionů korun. „Nebudu to požadovat po státu. Chci, aby to dopadlo na konkrétní lidi, kteří mi ublížili,“ řekl Smrž.
Státní zástupce se chtěl odvolat
Proti zprošťujícímu rozsudku se odvolal státní zástupce Dušan Táborský, který je přesvědčen o tom, že oba muži trestné činy spáchali. Vrchní soud ale jeho odvolání zamítl jako nedůvodné. Podřízený městský soud podle něj při řešení kauzy postupoval správně, když rozhodl, že se obžalovaní žádného trestného činu nedopustili. V kauze také nebyl dostatek důkazů, který by vedl k odsouzení obou mužů. „Je to překvapení, ale taková je realita. Kdybych se mohl vrátit v čase zpět, tak obžalobu zase podám,“ řekl novinářům po vynesení rozsudku Táborský.
Barták se Smržem podle obžaloby chtěli od představitelů Tatry úplatky za vyřešení problémů se zatěžkávacími zkouškami, které měla firma při dodávce několika stovek terénních aut. Tehdejší první náměstek ministryně obrany Barták prý při návštěvě amerického Centreville, kam odjel v únoru 2008 jako člen delegace premiéra Mirka Topolánka (ODS), neúspěšně požadoval po předsedovi dozorčí rady automobilky Tatra Williamu Cabanissovi úplatek ve výši pěti milionů dolarů (přes 80 milionů korun). Penězi si firma měla zajistit hladký průběh zakázek vypisovaných ministerstvem.
Smrž měl předstírat vliv
Bartákův známý a majitel zbrojařské firmy MPI Group Smrž se údajně snažil vylákat z představitelů Tatry peníze tím, že před nimi předstíral vliv na představitele českého ministerstva obrany i vlády. Podle názoru vrchního soudu ale měli zájem na korupčním jednání spíše představitelé Tatry. Důvodem bylo to, že ze zakázky vyšachovali českou firmu Praga, která měla být nejvýznamnějším českým subdodavatelem v zakázce. Zástupci Tatry byli dle soudu aktivnější i při jednáních se Smržem.
Pokud jde o zakázky pro českou armádu před soudem nyní kvůli nákupu obrněných vozidel Pandur stojí lobbista a někdejší poradce premiéra Topolánka Marek Dalík. Do konce letošního roku by pak chtěli detektivové ukončit vyšetřování kauzy předraženého nákupu letadel CASA, v němž byla obviněna bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová. Před soudem naopak neskončila údajná korupce při pořízení stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu.
| Vývoj kauzy nákupu armádních Tater |
|---|
| 21. září 2005 - Vláda premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) rozhodla, že armáda nakoupí bez výběrového řízení stovky nákladních vozů Tatra. 15. prosince 2006 - Ministr obrany Jiří Šedivý podepsal s předsedou představenstva automobilky Tatra Ronaldem Adamsem smlouvu o nákupu 556 vozů za 2,6 miliardy korun. Později armáda zakázku navýšila o další vozy za 100 milionů korun. Duben 2007 - Údajně kvůli špatné kvalitě vypověděla Tatra smlouvu se společností Praga, jež měla dodávat nápravy a převodovky. Odřeknutím Pragy se snížil podíl českých firem, který byl důležitý pro zadání zakázky Tatře. 31. května 2007 - Tatra představila vůz T-810. Poté začaly armádní zkoušky, během nichž byly zjištěny čtyři desítky nedostatků. Auta byla například těžší, než bylo dohodnuto. 11. ledna 2008 - Šéfa Tatry Adamse navštívil majitel zbrojařské firmy MPI Group Michal Smrž, jenž byl přítelem tehdejšího náměstka ministra obrany Martina Bartáka. Podle Adamse mu Smrž výměnou za úplatek nabídl vyřešení problému se zakázkou. Na setkání o týden později už prý zazněla konkrétní částka: 100 milionů korun, později údajně snížená na 20 milionů. 30. ledna 2008 - Průběh třetí schůzky se Smržem si Adams nahrál. Ne zcela zřetelný záznam byl později jedním ze stěžejních důkazů ve Smržově a Bartákově soudní kauze. Únor 2008 - Náměstek ministra obrany Martin Barták se v USA sešel s předsedou dozorčí rady Tatry Williamem Cabanissem. Ten později uvedl, že mu Barták výměnou za úplatek pět milionů dolarů nabídl ukončení problémů s Pragou. Barták to popírá. 28. března 2008 - Armáda začala přebírat nové vozy, poslední z 588 aut v sedmi modifikacích převzala 17. prosince 2009. 12. listopadu 2010 - Cabaniss v tisku popsal obsah schůzky s Bartákem z února 2008. Případem se začala zabývat policie. 30. listopadu 2011 - Policie obvinila Bartáka a Smrže z toho, že po zástupcích automobilky požadovali úplatek pět milionů dolarů. 20. srpna 2012 - Policie obvinila Adamse z podplácení. Učinila tak na základě Bartákova tvrzení, že mu Adams v roce 2009 na brněnském veletrhu Idet nabídl úplatek 20 milionů korun s cílem dosáhnout toho, aby si ministerstvo nechalo u Tatry vyrobit 500 vozidel za zhruba půl miliardy korun. 31. ledna 2013 - Žalobce podal obžalobu na exnáměstka Bartáka kvůli přijímání úplatku a na Smrže kvůli pokusu o podvod. 1. října 2013 - Soud Adamse pravomocně zprostil obvinění z korupce. 20. ledna 2014 - Začal soudní proces s Bartákem a Smržem. Barták se podle žalobce dopustil trestného činu přijetí úplatku, Smrž pokusu o podvod. Oba na začátku procesu vinu popřeli. 14. května 2014 - Pražský městský soud Bartáka i Smrže nepravomocně zprostil viny. 3. prosince 2014 - Pražský vrchní soud oba pravomocně osvobodil. |
