Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad. Od sněmovního kontrolního výboru by taky převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv. Poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka neprosadil návrhy, aby měl prověrky na starosti předseda dolní komory, nebo aby byl zachován současný stav. Poslanci naopak podpořili úpravu Jeronýma Tejce (ČSSD), podle níž by nový úřad sídlil v Brně, nikoli v Praze.
Strany budou muset mít podle návrhu transparentní bankovní účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu, který budou moci nově zakládat.
Registrované subjekty
Sněmovna podpořila návrh Martina Plíška (TOP 09), aby si strany mohly brát úvěry jen od registrovaných subjektů, tedy zejména od bank. Úprava zjevně míří na hnutí ANO, kterému poskytl půjčku v desítkách milionů korun jeho předseda Andrej Babiš, i na ČSSD, která vlastní společnost Cíl.
Babiš schválenou úpravu uvítal. „Vlastně chci poděkovat panu poslanci Plíškovi, že hnutí mi vrátí moje peníze, které jsem bezúročně půjčil, a půjčí si v bance,“ řekl novinářům ve Sněmovně Babiš, který by podle novely už nemohl svému hnutí dát dar 29 milionů korun jako před sněmovními volbami v roce 2013.
Jeho hnutí také tehdy dalo na kampaň 117 milionů korun, což už nebude možné. „Teď už většina občanů ví, co je hnutí ANO, a není potřeba, abychom investovali takové peníze,“ dodal Babiš. Zvýšení příspěvků prosadil Zbyněk Stanjura z ODS. Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900 tisíc korun ročně místo nynějších 855 tisíc korun. Částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila z 237 500 na 250 tisíc korun.
Předloha předpokládá, že předsedu nového dohledového úřadu bude vybírat prezident z kandidátů Sněmovny a Senátu, členy by ke jmenování hlavou státu nominoval Senát na návrh svých členů, dolní komory a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda úřadu by byl jmenován na šest let nejvýš dvakrát po sobě. Ústavně-právní výbor neprosadil jmenování jen na jedno sedmileté období.
Nepředložení nebo neúplné předložení výroční finanční zprávy by dohledový úřad mohl pokutovat až 200.000 Kč. Až dvoumilionovou sankci by podle návrhu mohly dostat strany, které by výroční zprávu neopravily. Pokud by nevrátily finanční dar přesahující povolený limit, musely by zaplatit pokutu ve výši jeho dvojnásobku.
Strany by mohly podle předlohy zakládat své politické instituty jako všeobecně prospěšné společnosti, které by se věnovaly publikační, vzdělávací nebo kulturní činnosti. Instituty by ale nesměly působit jako školy a nesměly by financovat strany. Na podporu institutu by strany měly nárok na příspěvek ze státního rozpočtu ve výši desetiny příspěvku, kterou dostávají na činnost.
