Do původně vápencového dolu, v němž na konci druhé světové války nacisté vybudovali tajnou továrnu, se vozí kontaminovaný odpad ze zdravotnictví, zemědělství, průmyslu. „V Česku je registrováno více než 100 původců radioaktivního odpadu, odpady ze zahraničí se do Česka nesmí dovážet, ani se zde ukládat,“ řekla ČTK mluvčí správy úložišť Tereza Bečvaříková.
Ročně se v Richardu uloží průměrně 300 obalových souborů s odpady. Samotné odpady se dávají do stolitrových sudů. Radioaktivní odpad se vozí také do úložiště Bratrství v Jáchymově, které je však menší a jeho kapacita se blíží konci. „Teď se chystají studie, co bude dál, zda a jak ještě využít kapacitu v Richardu, ale rekonstrukce v Litoměřicích by byla i tak pouze v rámci dvou kilometrů chodeb, které v dole spravujeme,“ uvedl vedoucí provozu obou úložišť Václav Trhlík. Celé podzemí je protkáno zhruba čtyřiceti kilometry chodeb.
„My jsme se samotným úložištěm nikdy problém neměli, občas se ozývali kritické hlasy od občanů, ale většinou pramenily z nedostatečných informací a z toho vyplývajících obav o bezpečí místa, v němž žijeme,“ řekl ČTK dosavadní starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč (ODS).
Město dostává ročně od státu třímilionový příspěvek, který investuje do životního prostředí. „To je nepochybně pozitivum, za negativum lze považovat skutečnost, že Litoměřice jsou zmiňovány v souvislosti s úložištěm, což může vyvolávat negativní dojem,“ doplnil Chlupáč.
Ukládání koordinuje 11 zaměstnanců, náklady na provoz obou úložišť jsou 22 milionů korun ročně. Za ukládání a skladování obalových souborů platí firmy kolem 30.000 korun, každý rok se na jaderný účet připisuje něco přes miliardu korun, v současnosti je na něm 21 miliard korun. Z účtu se platí provoz, výzkum a budoucí stavba hlubinného úložiště.
