Vnitro má podle dnešní dohody do konce srpna vypracovat metodický návod pro státní i územní úřady. Nejvyšší správní soud (NSS) sice začátkem června rozhodl, že lidé mají právo znát odměny lidí placených z veřejných prostředků, rozsudek však ostře zkritizoval ÚOOÚ. NSS podle jeho dřívějšího vyjádření zcela nadřadil právo na informace právu na soukromí. Některé úřady odmítaly informace o platech a odměnách i přes rozhodnutí NSS sdělovat.
Dnešní jednání se podle mluvčího ministerstva vnitra Pavla Nováka uskutečnilo z popudu předsedy ÚOOÚ Igora Němce. „Účastníci jednání se především shodli v tom, že rozsudek Nejvyššího správního soudu, jenž se k projednávané otázce již precedentně vyjádřil, je v obecné rovině nutné respektovat, takže informaci o výši platu či odměně konkrétního pracovníka bude zpravidla nutné na základě individuální žádosti podané podle zákona (…) o svobodném přístupu k informacím poskytnout,“ uvedlo ministerstvo.
Odůvodnění rozsudku NSS podle vnitra nevylučuje, aby bylo vydání informace „ve zcela výjimečných a odůvodněných případech“ odmítnuto. Měl by o tom rozhodovat takzvaný test proporcionality. „Podmínkou takového postupu však je, že ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci a konkrétním podmínkám zcela zřetelně převáží nutnost ochrany soukromí a osobních údajů nad ústavním právem na informace, resp. nad požadavkem kontroly ze strany veřejnosti,“ stojí v dokumentu ministerstva.
Vysocí úředníci budou muset informace poskytnout, ti nižší mohou odmítnout
Odmítnout žádost podle vnitra nebude zpravidla možné v případech „vrcholných představitelů povinných subjektů“ nebo u lidí, kteří se v rámci svého zaměstnání podílejí na rozhodování o veřejných zakázkách. Jde například o ministerské náměstky nebo šéfy ministerských odborů. „To jsou tak vysoké úrovně, že tam už odpadá jakákoliv pochybnost,“ řekl Oldřich Kužílek ze sdružení OS.
Možnost odmítnutí by se podle něho měla týkat především „níže postavených“ zaměstnanců nebo lidí, kteří nerozhodují o důležitých věcech. Posuzovat by se to prý ale mělo případ od případu. Odmítnutí by podle Kužílka nemělo přijít třeba při podezření, že i některý z nižších úředníků dostal nesmyslně velkou odměnu. Poskytnutí informace by pak bylo ve veřejném zájmu.
Kužílek upozornil, že úřady nemají povinnost aktivně a samy od sebe platy a odměny zveřejňovat. Pokud tak činí a informace zveřejní například na internetu, měly by dbát na ochranu soukromí a s částkou neuvádět celá jména úředníků a zaměstnanců, ale třeba jen iniciály. „Zveřejňování, zejména na internetu, je trošku citlivější věc, než jenom poskytnutí (informace) konkrétnímu žadateli,“ uvedl Kužílek. Mluvčí ÚOOÚ Hana Štěpánková v souvislosti s dnešním jednáním upozornila, že dohoda neznamená, že by se informace o platech měly plošně zveřejňovat.
