Ústavní soud v předešlém nálezu kritizoval vládu za porušení práv zaměstnanců. Soudci tehdy našli negativní důsledky karenční doby, třeba šíření nemocí na pracovišti, přecházení chorob a následné zdravotní důsledky. Nyní v nálezu ale soud uvedl, že nová karenční doba prošla „testem rozumnosti“ a nevymyká se z pravomoci zákonodárců při vymezení sociálních práv. Důležitou změnou oproti minulosti je to, že zaměstnanci jsou v karenční době zároveň zproštěni povinnosti platit pojistné na nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti.
Po minulém nálezu zákonodárci novelizovali zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců. Lidé měli v prvních třech dnech pracovní neschopnosti dostávat 25 procent denního vyměřovacího základu. Od 1. ledna 2009 se kvůli platnosti nového zákona o nemocenském pojištění znovu začala uplatňovat karenční doba. V očích sociálních demokratů se tak znovu obnovil protiústavní stav před nálezem Ústavního soudu.
Poslanci ČSSD tentokrát napadli příslušná ustanovení osmi norem: zákoníku práce, zákonu o vojácích z povolání, o služebním poměru, o obcích, o krajích a městě Praze. Stížnost směřuje i proti části služebního zákona, jež dosud nevstoupila v platnost, a proti karenční době v zákonu o platu představitelů státní moci, soudců a poslanců Evropského parlamentu.
Podle sociálních demokratů jsou zákony v rozporu s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti v práci a se zásadou závaznosti rozhodnutí Ústavního soudu pro všechny orgány a osoby. Sociální demokraté se kvůli karenční době opakovaně pokusili novelizovat zákoník práce a další zákony v běžném politickém procesu, ale parlament návrhy nepřijal.
Podle ČSSD má člověk nárok na hmotné zabezpečení po celou dobu nemoci. Pravicové vlády karenční dobu hájily tvrzením, že lidé krátkou pracovní neschopnost často zneužívali. Po prvním zavedení karenční doby na začátku roku 2008 přišel statistický pokles počtu dní strávených v pracovní neschopnosti. Výdaje státu na nemocenskou se v roce 2009 ve srovnání s rokem 2007 snížily téměř o deset miliard korun a počet pracovních neschopností klesl o 47 procent.
