Ghett přibylo ve všech krajích. V Karlovarském se jejich počet dokonce ztrojnásobil. Zatímco před devíti lety jich tam výzkumníci napočítali 18, loni už 61. V Plzeňském, Jihomoravském či Moravskoslezském kraji se počet chudinských míst zvedl zhruba 2,5krát. Ke zhoršení situace přispěla podle autorů ekonomická krize.
Ještě výraznější roli ale prý hraje to, že v ghettech vyrůstají nové generace, které nemají šanci se z chudinského prostředí vymanit.
Zhruba pětině dospělých ani pracovní místo nezaručilo to, že se dostanou ze dna
Podle autorů analýzy už ghetta nejsou městskou záležitostí. Lidé se stěhují do odlehlejších míst. Chudinské lokality se rozpadají na menší celky. V roce 2006 ve vyloučeném místě žilo v průměru 271 obyvatel, loni 188.
Většinu obyvatel ghett tvoří Romové. Podle analýzy ale přibylo míst, kde už jsou v menšině. V chudinských domech a čtvrtích se ocitají často nezaměstnaní, zadlužení, osoby s nízkým vzděláním, ale i senioři. Ti představují sedm procent obyvatel ghett.
Zvyšuje se počet obyvatel ubytoven
Výrazně vzrostlo množství lidí, kteří bydlí v ubytovnách. V nich v roce 2008 pobývalo kolem 11 tisíc dětí a dospělých, kteří dostávali doplatek na bydlení. Loni v prosinci v ubytovacích zařízeních bylo už 27 tisíc osob.
V Česku je na 700 ubytoven. Podle autorů analýzy ale ne ve všech končívají lidé v tísni. Některé slouží pracovníkům a jiné jsou pro lidi, kteří nejsou v nouzi.
V ghettech je bez práce 80 až 85 procent lidí. Zhruba pětině dospělých ani pracovní místo nezaručilo to, že se dostanou ze dna. Podle odhadů má zkušenost s prací načerno zhruba třetina až polovina žen a mužů z ghett.
Absence vzdělání
Tři čtvrtiny obyvatel ghett, kteří jsou v produktivním věku, mají jen základní vzdělání. V problémových lokalitách do školky dochází v průměru třetina dětí. V některých místech je to jedno z deseti dětí, jinde ale naopak všechny.
Víc než pětina školáků z vyloučených míst chodí do třídy, kde jsou převážně romské děti. Podíl proti roku 2006 podle autorů poklesl. Ve dvou třetinách zkoumaných ghett je nabídka aktivit pro volný čas.
Výzkum začal loni v lednu. Financoval ho Evropský sociální fond a stát. Výsledky poslouží k přípravě projektů ke zlepšení situace a k nasměrování toku evropských peněz.
| Počet tzv. sociálně vyloučených lokalit v jednotlivých krajích v letech 2006 a 2014 | |||
|---|---|---|---|
| Kraj | 2006 | 2014 | Index změny |
| Praha | 6 | 7 | 1,17 |
| Jihočeský | 16 | 38 | 2,38 |
| Jihomoravský | 11 | 28 | 2,55 |
| Karlovarský | 18 | 61 | 3,39 |
| Královéhradecký | 25 | 36 | 1,44 |
| Liberecký | 26 | 48 | 1,85 |
| Moravskoslezský | 28 | 72 | 2,57 |
| Olomoucký | 27 | 62 | 2,3 |
| Pardubický | 15 | 24 | 1,6 |
| Plzeňský | 17 | 42 | 2,47 |
| Středočeský | 36 | 64 | 1,78 |
| Ústecký | 63 | 89 | 1,41 |
| Vysočina | 11 | 13 | 1,18 |
| Zlínský | 11 | 22 | 2 |
| Celkem | 310 | 606 | 1,95 |
Klára Samková: Romové jsou zrcadlem budoucích průšvihů
