Soudci mají zpětně dostat peníze za roky 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávně stanovené platové základně, nikoliv peníze kvůli tomu, že jim zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali trojnásobek základny. Současně se podle Válkové soudci a státní zástupci vzdají všech nároků na náklady řízení, úroky z prodlení a podobně.
Pokud by na dohodu přistoupilo všech 4200 soudců a státních zástupců, tak to podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) státní kasu přijde na 1,2 miliardy korun. Druhá varianta, kterou dnes probírala vláda, by stát přišla na zhruba pět miliard korun. „Je to jedna ku třem, v podstatě státu se tím ušetří cirka čtyři miliardy,“ řekla ministryně k nakonec přijaté variantě.
Justiční diktát
Vládní řešení ostře kritizoval exministr spravedlnosti a místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Pavel Blažek (ODS). „Vláda podlehla justičnímu diktátu, aniž využila všechny prostředky, které má,“ řekl Blažek. Dohoda podle něj vznikla v brněnských justičních palácích, ne na ministerstvu spravedlnosti. Dohodu vlády a zástupců justice označil za divadlo, které zaplatí daňoví poplatníci. „Ministryně Válková odkývala to, co si justice připravila,“ tvrdí opoziční poslanec. Považuje za absurdní a chybné, že se vláda dál nesoudila.
Za záplatující označil vládní řešení další z místopředsedů výboru Jan Farský (TOP 09 a Starostové). Nemůže podle něho zabránit žalobám jednotlivých soudců a státních zástupců, každý z nich má totiž právo domáhat se před soudem doplatku. „Neexistuje způsob, jak je odmítnout,“ podotkl Farský. Od kabinetu by očekával debatu s opozicí o nastavení systému odměňování ve veřejné sféře tak, aby byl nezpochybnitelný.
Rovněž místopředseda právního výboru z KSČM Stanislav Grospič pokládá dohodu za nepříliš šťastný kompromis a pochybuje o tom, zda přinese kýžený účinek. Podobně jako Farský upozornil na to, že vláda nemá a ani nemůže mít úplnou jistotu v tom, zda budou dohodu respektovat všichni soudci, nebo zda se někdo z nich neobrátí na soud.
Babiš se prý zdržel
Hlasování o návrhu bylo ve vládě těsné. Podle jednoho ze členů kabinetu hlasovalo pro devět ministrů, tedy přesně minimální nutný počet, aby návrh prošel. Pro hlasovali přítomní ministři za ČSSD a KDU-ČSL, zdržela se naopak většina ministrů za ANO včetně ministra financí Andreje Babiše. Ten už před začátkem jednání vlády zapochyboval, že s dohodou budou souhlasit všichni z asi třech tisíc soudců. 1300 z nich už podalo žaloby. Na soud se navíc může obrátit i kterýkoli z 1250 státních zástupců.
Například soudkyně Jana Lorencová, jejíž žaloba posloužila jako pilotní případ, na jehož základě Nejvyšší soud nedávno vynesl průlomový verdikt o platech soudců, ale na dohodu o částečném narovnání hodlá přistoupit. Podle zdrojů serveru Česká justice ale další její kolegové stejné gesto neučiní a někteří prý dokonce chystají další žaloby.
Peníze půjdou z rezervy
Zajištění dohody se soudci a státními zástupci bude podle ministryně náročné organizačně i technicky, nicméně peníze by měly být připraveny v květnu k výplatě a nejpozději v červnu by je měli soudci a státní zástupci dostat na účet. Válková věří, že apel čelních představitelů justice na to, aby soudci a státní zástupci na dohodu přistoupili, bude mít 80 nebo 90procentní úspěšnost. Z justice podle ní zaznělo, že ten, kdo dohodu nepodepíše, by ztratil tvář mezi svými kolegy i u veřejnosti.
Finance na narovnání se podle Válkové uvolní z rozpočtové rezervy nebo z prostředků ministerstva financí, část půjde i z resortu spravedlnosti.
Dnešním rozhodnutím reagovala vláda na výrok Nejvyššího soudu (NS), podle kterého nepoužívá ministerstvo práce při stanovování platů správný statistický údaj. V uplynulých letech navíc zákon soudcům a státním zástupcům místo trojnásobku přiznával jen 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře (u státních zástupců je výsledek ponížený koeficientem 0,9). Rozhodnutí NS otevřelo cestu ke zvýšení platů soudců a státních zástupců i ke zpětnému doplácení části jejich platů.
Martin Čaban: Miliarda soudcům by měla být jen začátek
