Kabinet Andreje Babiše (ANO) v pondělí schválil změnu režimu karantény a uzavření obchodů. Místo krizového zákona však použil normu o ochraně veřejného zdraví. Podnikatelé kvůli tomu přijdou o možnost získat náhrady za vzniklé škody. Napsaly to servery Česká justice a SeznamZprávy.
Vláda odklepla řadu úlev pro podnikatele, dnes je po Poslanecké sněmovně odsouhlasil i Senát. Například živnostníci nebudou muset půl roku platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění, odloží se elektronická evidence tržeb a firmám stát proplatí až 80 procent mezd jejich zaměstnanců.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ovšem také bez dalších detailů informoval o prodloužení karantény a uzavření obchodů.
„Veškerá opatření, která vláda vydala v rámci stavu nouze se prodlužují do 1. dubna,“ řekl po pondělním jednání vlády.
Ve skutečnosti nejde o prodloužení, ale o přijetí úplně nového opatření. Navíc podle jiného zákona než dosud. Do 24. března se omezení pohybu osob a maloobchodního prodeje odkazovalo na krizový zákon, nově se už řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví. Nevyhlásila ho navíc sama vláda. Ta pouze vzala na vědomí mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví.
Zdánlivý detail znamená pro podnikatele zásadní krok. Zatímco podle krizového zákona mohou žádat o náhradu škody, v novém režimu normy o ochraně veřejného zdraví už ne.
Restaurace mají například právo na proplacení prošlých potravin, a mohly by dokonce zkusit uplatnit nárok na ušlý zisk. Stejně jako všichni ostatní podnikatelé, kteří doloží, že škody přímo souvisely s opatřeními, která vydala vláda. Nové opatření to však už neumožňuje.
„Paragraf 36 krizového zákona předpokládá, že škody, které jsou způsobeny kvůli krizovým opatřením, nahradí v konečném důsledku stát. Zákon o ochraně veřejného zdraví, na základě kterého vydalo ministerstvo zdravotnictví ta mimořádná opatření účinná od úterních šest hodin ráno, ale nic takového neobsahuje,“ vysvětlil advokát Daniel Zinrák.
Jinými slovy, zákon o ochraně veřejného zdraví nepočítá s tím, že by se nějaké škody kvůli mimořádným opatřením měly nahrazovat. Zinrák navíc připomíná, že na poli veřejného práva platí, že co není zákonem výslovně dovoleno, je zakázáno. I kdyby tak stát chtěl, nahrazovat škody podle zákona o ochraně veřejného zdraví nemůže.
„Zdá se mi to jako taková právnická chytristika, kterou se stát vymaní z povinnosti hradit škody. Podle krizového zákona mají podnikatelé nárok na odškodnění, podle zákona o ochraně veřejného zdraví to není možné,“ dodal Zinrák.
Ministr Hamáček odkázal na Úřad vlády. „Tohle je otázka na autora tohoto konceptu, a to je Úřad vlády,“ řekl.
Mluvčí vlády Jana Adamcová SeznamZprávy sdělila, že návrh předložilo ministerstvo zdravotnictví. „Vláda jako hlavní krizový orgán probírá veškerá opatření v rámci nouzového stavu, která jsou navrhována. Řada opatření souvisí s ochranou veřejného zdraví a pro operativnější formu jsou tato po projednání ve vládě přijímána formou mimořádného opatření ministra zdravotnictví,“ uvedla Adamcová.
Rezort zdravotnictví nepopírá, že stát podnikatelům vzal právo na náhradu škody. Kompenzace jsou však dostatečné, míní.
„Ano, krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví mají jiné režimy odškodňování. Vláda ale přijala celou řadu opatření s cílem podpořit podnikatele v době epidemie koronaviru,“ obhajuje opatření přijatá na základě zákona o ochraně veřejného zdraví mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
