Vláda v době nízkých sazeb utrácí. Státní dluh vzrostl na téměř 1,7 bilionu
Státní dluh letos ke konci září stoupl o 63,2 miliardy na 1,685 bilionu korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Důvodem nárůstu dluhu byla během roku snaha získat peníze za výhodných podmínek na plánované splátky státních dluhopisů v letošním roce. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 158 tisíc korun.
Podle ministerstva je pohyb nominální výše státního dluhu v průběhu jednotlivých čtvrtletí běžný jev a nevypovídá o trendu zadlužování země. Dlouhodobě podle MF státní dluh klesá. Ve srovnání s druhým čtvrtletím státní dluh ke konci září klesl o zhruba 27 miliard korun.
MF letos za tři čtvrtletí prodalo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy v korunách za 217,3 miliardy korun. "Touto emisní činností tak již pokrylo ministerstvo téměř 87 procent korunových splátek státního dluhu v roce 2019," uvedl úřad. Ve třetím čtvrtletí MF například splatilo státní dluhopis za 70 miliard korun.
MF letos ke konci září také vydalo podle českého práva dluhopisy v eurech, celkově prodalo dluhopisy za jednu miliardu eur (25,7 miliardy korun), jejich průměrný výnos je přitom záporný. Záporný úrok znamená, že investoři v podstatě platí státu za to, že mu půjčili peníze. "Celkově tak z eurových operací za záporný výnos získal státní rozpočet dodatečné peněžní prostředky ve výši 180,9 milionů korun," uvedlo MF.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
