„Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. K takzvanému squeeze-outu tehdy přistoupilo přes 40 procent společností (199) z celkového počtu firem, které se k tomuto kroku k dnešnímu dni rozhodly,“ komentovala statistiky analytička Bisnode Petra Štěpánová.
V letech 2006 až 2009 došlo k výraznému poklesu zájmu, když minoritní vlastníky vyplácelo zhruba 50 firem ročně. Následně v letech 2010 až 2012 proces vyvlastňování menšinových vlastníků dále ještě zbrzdila ekonomická krize. V roce 2013 zájem o vytěsnění menšinových vlastníků z akciových společností opět roste a je nejvyšší za poslední čtyři roky, uvedla Štěpánová. Podle ní to souvisí s novelou obchodního zákoníku platnou od 1.1. 2014, která by měla posílit postavení minoritních akcionářů.
K nejvýznamnějším firmám letos patří například Třinecké železárny, Severomoravská, Jihomoravská a Východočeská plynárenská. Doposud největší vytěsnění provedla Československá obchodní banka v roce 2007 a vyplatila při něm více než 2,6 miliardy korun. Druhá příčka patří ArcelorMittal Ostrava s téměř 1,8 miliardy korun v roce 2010, následuje Česká pojišťovna s částkou téměř 1,5 miliardy korun.
Vytěsňování minoritních akcionářů červenec 2005 - srpen 2013: | ||
---|---|---|
rok | počet valných hromad | celková částka v milionech Kč |
2005 | 199 | 7453 |
2006 | 47 | 2570 |
2007 | 46 | 3525 |
2008 | 48 | 513 |
2009 | 57 | 511 |
2010 | 23 | 1975 |
2011 | 11 | 135 |
2012 | 11 | 49 |
2013* | 11 | 475 |
2013 |16 |581 | |201celkem * | 469 | 17.787 |
Zdroj: databáze MagnusWeb a výpočty Bisnode
*jen ukončené vytěsnění, tj. zapsáno v obchodním rejstříkuprobíhající vytěsnění na základě rozhodnutí valných hromad konaných v roce 2013* celková částka pokud budou úspěšně ukončeny všechny započaté vyvlastnění a nebudou vyhlášeny a dokončeny další