„Česká spořitelna šla do rizikového projektu, a tudíž nemá právo požadovat po daňových poplatnících náhradu za ukončený projekt. V ekonomickém vyjadřování lze nazvat účast České spořitelny a její náklady na realizaci projektu za podnikatelské riziko. Věříme, že ministerstvo práce nepřistoupí na žádnou formu vyrovnání,“ uvedlo předsednictvo rady.
Zákon, který sKarty ruší, začal platit 1. listopadu. Projekt definitivně skončí v dubnu příštího roku. Spořitelna náklady vyčíslila na 203,8 milionu korun. Z této částky chce vycházet při dalších jednáních o vyrovnání. „Zákon i principy péče řádného hospodáře nám jednoznačně ukládají vynaložit veškeré úsilí k plné kompenzaci této částky ze strany ministerstva,“ uvedl generální ředitel spořitelny Pavel Kysilka.
Banka měla systém provozovat podle smlouvy s ministerstvem práce do ledna 2024. Systém se zavedl loni za tehdejšího ministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Kontrakt na 12 let podepsal s bankou jeho náměstek Vladimír Šiška, kterého policie obvinila z podplácení při jiné zakázce. Podle smlouvy se případně měly přes sKarty vyplácet v budoucnu i důchody, banka má také právo vyzvat resort k jednání o kompenzacích při podstatné změně pravidel.
Za tu se považuje to, kdyby spořitelna přišla za dva roky po platnosti nových regulí o sto a víc milionů. Tato suma je rozdíl mezi náklady banky na systém a jejími výnosy z něj. Ministerstvo se ve smlouvě zavázalo, že nebude podnikat nic, aby se projekt výrazně změnil či zrušil. Resort měl usilovat o to, aby přes sKarty teklo 98 procent všech dávek a v budoucnu i penze. Případné spory má řešit pracovní skupina. Kdyby se nedohodla, zřídí se komise. V ní bude člen představenstva spořitelny a náměstek ministra, uvádí smlouva. Podle ní banka i ministerstvo berou na vědomí, že zákony můžou v budoucnu úpravu vyplácení dávek změnit. O zrušení se ale nepíše.
Ministerstvo práce se dosud k sumě na vyrovnání a dalšímu postupu nevyjádřilo. Ministr v demisi František Koníček už dříve řekl, že po právní stránce není jasné, že jeho resort bude muset spořitelně náhradu platit. Podotkl, že předčasné ukončení projektu ministerstvo nezavinilo a smlouvu neporušilo, zákon o konci sKaret připravili senátoři. Koníček také řekl, že o případných kompenzacích by rozhodovala vláda.
NRZP od počátku projekt odmítala. Vadilo jí třeba to, že sKartu příjemci dávek musí mít povinně a automaticky k ní musejí mít také spořitelní účet. Zástupci rady si stěžovali na to, že banka dostává citlivé osobní údaje lidí. Podle předsednictva NRZP spořitelna po jednáních výhrady nerespektovala a projekt se realizoval „diskriminujícím a nátlakovým způsobem“.
