Věkový limit stanoví nynější znění služebního zákona, který naplno funguje od července. Změna spočívá v tom, že diplomaté, kteří dovrší věk 70 let ve funkčním období, budou moci misi dokončit. Úprava, kterou prosazuje prezident Miloš Zeman kvůli Filipi, ale nebude platit zpětně.
Filipi i Klausová by ve funkci měly skončit s letošním rokem, velvyslance ale jmenuje a odvolává prezident. Ministerstvo zahraničí proto bude muset záležitost vyřešit zřejmě jiným způsobem, mluví se například o dohodě o pracovní činnosti.
Vládní předloha upravuje například výběrová řízení a práci diplomatů po jejich návratu ze zahraniční mise. V cizině by mohli být zaměstnáni partneři diplomatů, kteří je na misi doprovázejí, a Češi dlouhodobě pobývající v zahraničí. Nyní služební zákon neumožňuje zaměstnávání rodinných příslušníků kvůli střetu zájmů. Sněmovní úprava předlohy navíc stanoví, že velvyslaneckou pozici bude možné obsadit bez toho, že by kandidát musel být ve služebním poměru na ministerstvu zahraničí.
Zajistí to pokračování rotace diplomatů
Novela má podle ministerstva zahraničí zajistit pokračování možnosti rotace diplomatů. Zaměstnávání jejich partnerů v zahraniční misi by uspořilo asi 80 milionů korun. Kdyby nebyla omezena nutnost konání výběrových řízení na některá místa, mohlo by to prý paralyzovat činnost ministerstva. Sněmovna navíc schválila návrh Jeronýma Tejce (ČSSD) ohledně osobních příplatků, jenž by ministerstvu ušetřil v nákladech na zahraniční službu dalších asi 350 milionů korun.
Sněmovna ve vládní verzi změnila ustanovení, podle kterého by zaměstnanci ministerstva zahraničí a ministerstva obrany mohli být vysláni do ciziny i bez svého souhlasu. Místo jednoho roku to bude půlrok s dalšími podmínkami, například jen jednou za pět let. Poslanci nepřijali návrh Jany Pastuchové (ANO) na prodloužení této doby na devět let. Z možnosti vyslání do ciziny bez souhlasu ale budou podle návrhu Ladislava Velebného (ČSSD) vyloučeny těhotné ženy nebo lidi pečující o dítě.
Novela stanoví, že ministerstvo zahraničí nebude muset vypisovat výběrové řízení na pozici uvolněnou po odjezdu diplomata na zahraničí misi. Podle nynějšího znění zákona je to nutné. Změna nařízení se má týkat jen případů, kdy nejde o vedoucího pracovníka. Státní zaměstnanec bude moci být po návratu ze zahraničí zařazen na volné služební místo, a to až na dva roky. Novela také počítá s tím, že vedoucí pracovníci, kteří opustí svoje posty kvůli zahraniční misi, se ještě tři roky po návratu budou moci hlásit o místa ve státní správě, jako kdyby ve funkci nepřestali pracovat.
Opoziční ODS neuspěla ve Sněmovně s širšími změnami služebního zákona. Navrhovala zrušit odborné náměstky, vyjmout z působností zákona Státní úřad pro jadernou bezpečnost a zrušit ustanovení, podle kterého vedoucí státní úředníci nesmějí vykonávat žádnou funkci v politických stranách. Jana Hnyková z Úsvitu neprosadila návrh, podle něhož by úředníci ve státní službě mohli dostávat za pracovní pohotovost i víc než pevně určenou desetinu platu.
