Opoziční KSČM opět navrhla nepromlčitelnost trestných činů souvisejících s privatizacemi státního majetku po pádu socialismu v 90. letech minulého století.
Promlčecí lhůty by se neměly podle novely trestního zákoníku vztahovat ani na činy spáchané při zadávání, schvalování nebo provádění veřejné zakázky. U privatizačních činů nyní zaniká trestní odpovědnost po 20 letech.
"Vzhledem k tomu, že uplynulý čas ukázal, že mnohé trestné činy spáchané při realizaci zákona o takzvané velké privatizaci nebyly potrestány pro uplynutí promlčecí doby, přestože potrestány být mohly, je nutné tento stav do budoucna změnit," stojí v důvodové zprávě předlohy, kterou kromě komunistických poslanců podepsala Jana Lorencová z hnutí ANO.
Navrhované zrušení promlčecích lhůt u činů souvisejících s privatizací i s veřejnými zakázkami autoři zdůvodňují jejich společenskou škodlivostí a závažností.
Obdobnou úpravu navrhovali poslanci KSČM před čtyřmi lety, tedy v minulém volebním období. Argumentovali tehdy tím, že proces odstátnění majetku po konci socialismu provázela řada excesů a neexistoval dostatečný právní rámec. Vláda Petra Nečase (ODS) se k předloze postavila záporně, hlavně kvůli nepřípustné zpětné platnosti. Zákonodárci o ní do konce volebního období nerozhodli. I nynější novelu posoudí před dalším případným projednáváním v zákonodárných sborech kabinet.
