Být drobným investorem v Česku je stále riskantnější. Strmě totiž roste škála potenciálních pastí na jeho peníze. Symbolem a nejviditelnějším vrcholem pyramidy rizik je prudký růst investičních kvazifondů fakticky nepodléhajících dohledu České národní banky. Jen letos jich vzniklo 33, což odpovídá desetiprocentnímu nárůstu počtu fondů zapsaných v závěru loňského roku. Koncem října jich v Česku fungovalo 375, takřka dvě stovky z nich byly zapsané až po začátku pandemie. Nejen boomu kvazifondů nahrává inflační klima v Česku nutící investory do nepřiměřeného rizika.
Článek je součástí projektu Inflační brzda. Zmírněte dopady inflace na svoje peněženky >>>
„Pseudofondy vzniklé podle paragrafu 15 patří mezi největší zla tuzemského kapitálového trhu,“ uvádí Martin Dočekal z portálu Dluhopisar.cz. Z původní ideje komorní investice v komunitě několika přátel běžně fungující v anglosaských zemích se podle něho stal nebezpečný fenomén tvářící se před masou drobných investorů jako standardní investiční fond.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
