Babiš: Vláda zastropuje marže distributorů paliv a sníží spotřební daň na naftu
- Vláda kvůli současným vysokým cenám pohonných hmot zastropuje marže distributorů paliv, současně s tím sníží i spotřební daň na naftu.
- Stát bude také denně určovat maximální cenu paliv.
- Na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Marže obchodníků s palivy bude nanejvýš 2,50 koruny za litr nafty i benzinu, spotřební daň u nafty klesne o 2,35 koruny za litr, nyní je 9,95 koruny. U benzinu zůstane daň na 12,84 koruny za litr. Opatření by měla začít platit od středy 8. dubna. Stát bude pokračovat také ve sledování marží.
Z propočtů státního podniku Čepro podle vlády vychází, že při platnosti schválených opatření by litr nafty dnes stál nanejvýš 46,43 koruny. V úterý se podle dat CCS prodával v průměru za 48,33 koruny. Litr benzinu stál 41,60 koruny.
Ceny paliv od začátku března zvyšuje konflikt na Blízkém východě. Proti konci února je průměrná cena benzinu asi o osm korun vyšší a dieselu zhruba o 15 korun.
Podle Babiše se při monitorování marží obchodníků postupně ukázalo, že v některých případech rostou nepřiměřeně. „Vyzývali jsme distributory ke snížení, stále je ale potřeba udělat i nějaké systémové zásadní opatření," zdůraznil premiér.
Denní maximální výše paliv
Hlavním krokem tak bude regulace marží distributorů. Její maximální výše bude stanovena na 2,50 korun za litr nafty i benzinu. Spolu s tím stát sníží spotřební daň u nafty o 2,35 korun za litr, u benzinu ji ponechá v současné výši. Podle Babiše bylo nutné provést obě opatření. „Bez této kombinace by to ztrácelo smysl," podotkl.
Ministerstvo financí by mělo také denně určovat maximální výši ceny paliv. Začít by mělo od 7. dubna odpoledne, kdy stanoví cenu pro středu. Úřad bude ceny počítat z průměru velkoobchodních indexů společností Čepro, Orlen a MOL a denní kotace burzovní organizace Platts. K tomu připočítá daně.
Kabinet také projedná v pondělí 13. dubna návrh zákona, který umožní regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády operativně, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Změnu má do budoucnosti za velmi vhodnou, předpokládá proto spolupráci opozice. Ve Sněmovně chce návrh zákona, který bude kopírovat obdobný pro plyn a elektřinu z roku 2022, projednat ve stavu legislativní nouze. Předpis by tak podle ní mohl nahradit současná opatření obecné povahy od konce dubna.
Česko nyní dováží kolem 30 procent paliv. Pohonných hmot je ale podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nyní v Česku dostatek. V pondělí přitom vláda schválila půjčku 100 tisíc tun ropy ze státních rezerv rafineriím Orlen Unipetrol, což by vystačilo zhruba na čtyři dny provozu bez využití dalších zásob. Podle Havlíčka šlo o preventivní krok kvůli současnému omezení kapacit ropovodu TAL, na kterém pokračují údržbové a rekonstrukční práce.
Premiér komentoval i opatření okolních států. Podle něj si každý stát dělá co chce, což způsobuje v regionu cenový chaos. Například v Německu od středy platí zákon, podle nějž může čerpací stanice zdražovat jen jednou denně. Podobné opatření už dříve zavedlo Rakousko, kde navíc vláda snížila spotřební daň a omezila marže. Polsko na vysoké ceny reagovalo snížením spotřební daně i DPH u paliv a zavedlo cenový strop na pohonné hmoty. Slovensko zavedlo dvojí ceny nafty, motoristé se zahraniční registrační značkou platí vyšší cenu. Bratislava také omezila tankování nafty.
Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) ve středečním prohlášení varovala, že administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb.
Opozice nesouhlasí
Opoziční strany se shodují v kritice zastropování marží distributorů paliv. Naopak v hodnocení plánu na snížení spotřební daně na naftu se názory liší. Předseda ODS Martin Kupka ocenil, že kabinet vyslyšel návrh občanských demokratů na pokles daně, podle šéfa TOP 09 Matěje Ondřeje Havla jde však o zbytečné gesto na dluh. První místopředseda STAN Lukáš Vlček varoval, že zastropování marží může vést k růstu cen tam, kde byly marže dosud nižší.
„Vláda konečně vyslyšela náš návrh na snížení spotřební daně, který jsme představili před necelým měsícem. Nerozumím ale množství nekompetentních vyjádření, během nichž nás kritizovali s tím, že to nikomu nepomůže. Pomůže," uvedl Kupka. Negativně vnímá naopak zastropování marží. „Jde o zbytečný zásah do trhu v době, kdy se neprokázalo, že by někdo zneužíval marže u benzinu a nafty," doplnil.
Strop marží může podle Vlčka v některých lokalitách paradoxně zapříčinit zdražení. „V řadě regionů, kde prodejci jsou pod těmi maržemi, to může vést k růstu cen, protože mohou sledovat státem nařízené marže," řekl novinářům ve Sněmovně. Snížení spotřební daně může být krátkodobě logické, míní Vlček. "Manévrovací prostor je ale z pohledu napjatého státního rozpočtu velmi malý," řekl. Podle STAN bude možná potřebná revize rozpočtu. Největším rizikem je podle Vlčka nyní inflace, kterou by mohlo prohloubení schodku státního rozpočtu zvýšit.
Havel na síti X uvedl, že snížení spotřební daně na naftu je krátkodobé gesto na dluh. „V situaci, kterou dnes rozkolísal (prezident USA Donald) Trump, si nemůžeme dovolit další výpadky příjmů. Ten účet nezmizí - zaplatíme ho my a jednou i naše děti. Reálný dopad rozhodnutí navíc bude zanedbatelný," uvedl. Nic podle TOP 09 neřeší ani zastropování marží. „Sníží ceny maximálně o jednotky korun hlavně u drahých dálničních pump. Skutečný dopad Minimální," napsal místopředseda poslanců TOP 09 Michal Kučera.
