Babiš nadává na drahý benzín. Ostatní země zasahují regulacemi. Co je nejlepší prevencí vlny zdražování?
- Trumpovy výroky hýbou s cenami ropy a plynu rychleji než samotné dění na Blízkém východě.
- Evropa je vůči dalšímu zdražování komodit výrazně zranitelnější než Spojené státy a hrozí jí nová vlna drahoty.
- Proč by vlády mohly sáhnout k mimořádným zásahům do cen paliv a co by to znamenalo pro Česko?
Cenami ropy a plynu víc než samotné události na Blízkém východě hýbou výroky Donalda Trumpa o tom, jak dlouho bude válka v energeticky klíčovém regionu světa trvat. Změny cen nejsou ze dne na den, ale z hodiny na hodinu. Vzestupy a pády u ropy o deset a více dolarů během pár hodin jsou novým normálem.
Evropa je po jihovýchodní Asii druhým nejohroženějším regionem energetickou krizí. Když bude skutečně zle a ropa a plyn se dostanou na ceny destruující ekonomiku a roztáčející spirálu zdražování, USA jsou jako čistý exportér ropy i plynu soběstačné.
Evropa ale ne, je závislá. Pokud budou ropa a plyn dlouhodobě drahé, nevyhne se jí to. Zvedne to ceny všeho zboží a služeb. A rozjede novou vlnu zdražování. Tu ale mohou rozpoutat i krátké prudké vzestupy cen plynu a ropy, pokud se začnou dál šířit ekonomikou a zdražovat ostatní zboží a služby. A zatímco ceny ropy, plynu a elektřiny stoupají a padají, ceny ostatního zboží, do nichž se propisují, už nikdy dolů nepůjdou. Jídlo, doprava, stavebnictví a všechny další služby už zůstanou drahé, přestože náklady výrobců a obchodníků klesnou. Oni už nezlevňují.
Rychlý, včasný zásah proti dlouhodobé drahotě
Tuhle lekci jsme naposledy zažili ve velké inflační vlně let 2021 až 2023. Ceny zboží a služeb už se na úroveň před ní nikdy nevrátily. A lidem vadí drahota, nikoliv samotná inflace v konkrétní den nebo rok, kterou ukáže oficiální statistika. Právě nespokojenost s drahotou byla hlavním motivem, který vynesl do Bílého domu Donalda Trumpa. Přestože v éře před volbami už byla inflace oficiálně kolem tří procent. Američany to nezajímalo. V hlavách měli drahotu a podle ní volili.
Teď stojíme před hrozbou inflační vlny, kterou mohou téměř více než centrální banky ovlivnit právě národní vlády. Tím, že jednorázovými krizovými zásahy zabrání tomu, aby se krátkodobě vyšší ceny ropy a plynu propsaly do vzestupu cen ostatního zboží a služeb, které by se už – na rozdíl od cen ropy a plynu – nikdy nesnížily.
Chytrá regulace
Mimořádných zásahů chytře využily za energetické krize roku 2022 země, které zavedly hned na začátku například stropy na ceny energií. Zabránily tak tomu, aby se jim vlna zdražování rozlila do ekonomiky. A celkově dokázaly udržet jednu z nejnižších inflací v Evropě – mezi nimi byla například Francie.
Zásadní otázkou je ale politické rozhodnutí, zda už ten mimořádný moment na zcela mimořádný jednorázový zásah do cen opravdu přišel. Značná část zemí Evropy je přesvědčena, že ano, a začíná regulovat ceny nafty a benzínu. Ty se do konečné ceny zboží propisují na rozdíl od dražších energií, obchodovaných na měsíce a roky dopředu, okamžitě.
Regulaci cen benzínu a nafty už ohlásila většina sousedních zemí Česka, od Polska po Německo. Slováci a Maďaři to dělají opravdu brutálním způsobem, kdy za regulované ceny tankují jen vozy jejich občanů. Drsnější zásah do společného evropského trhu už je těžké si představit. Poláci chtějí spustit regulaci cen na pumpách během Velikonoc, tedy už příští týden. Také oni varují, že tankovací turistice od sousedů se budou bránit.
Naše zestátněné benzinky ničemu nepomáhají
Andrej Babiš je zatím na svůj obvyklý standard překvapivě zdrženlivý. Nepouští se do žádných zásahů. Na vysoké marže u benzinu a nafty zatím jen nadává na sociálních sítích. Drtivou většinu pump u nás ovládají maďarský MOL a plně státní polský Orlen, kterému patří i Unipetrol. Takže je zjevné, že to, co si zregulují Maďaři a Poláci doma, budou chtít ve vyšších maržích zkasírovat jinde – u nás. To, že máme státní benzinky Euro Oil a Robin Oil, nemá v této situaci na trhu šanci celkově cenami pohnout. Neudávají mu totiž tempo.
Většina zemí, včetně Polska, se snaží snížit ceny nafty a plynu omezením DPH nebo spotřební daně. Na to v Česku tlačí třeba i opoziční ODS. To ale s cenou na benzince skoro vůbec nemusí pohnout, pokud se daň sníží třeba jen o 1,70 koruny za litr. Ve chvíli, kdy ceny stoupají dramaticky, to dělá příliš malý rozdíl. Navíc obchodník může cenu snížit jen do prvního dalšího výkyvu.
Mimořádné cenové stropy
Jestli něco funguje, je to skutečně mimořádně tvrdý, trh fakticky dočasně vypínající zásah. Tedy cenové stropy. K těm se pod tlakem francouzské vlády zavázal například plně soukromý Total.
Tím, že se dočasně zavedou cenové stropy, se dají překlenout šoky a výkyvy. Musí být takové, aby firmám pořád zaručovaly přiměřený zisk. Té regulaci se říká cost plus – náklady plus přiměřený zisk. Dovoluje ji zákon o cenách. Dočasně a jen pro dobu krize. Ano, je to byrokratické, náročné a netržní. Má to ale moc zabránit tomu, aby se krátké šoky promítly do cen všeho dalšího zboží a služeb, které už se dolů nikdy nevrátí. A zabránit tak roztočení zdražovací spirály.
Je to extrémní prostředek na extrémní situace. Ale jediný, který může krátkodobě fungovat proti šokovým vzestupům cen. Nikoliv proti dlouhodobě dražší ropě a plynu. Těm se nijak neubráníme.
VIDEO: Jsme na prahu další velké krize, konflikt na Blízkém východě může zdražit bydlení, varuje šéf Monety Spurný v pořadu FLOW.
