Čeští důchodci vyšli z evropského srovnání překvapivě dobře. Lépe se mají už jen v jedné zemi
- Česko na čele žebříčku. Co to říká o českých důchodech?
- V žebříčku jsou bohaté evropské státy i bývalé země spadající pod sovětský vliv.
- Jaké jsou limity ukazatele pro relativní hranici chudoby?
Zatímco třeba v Japonsku se pod hranicí chudoby nachází 40 procent seniorů, v těchto deseti zemích je to přesně naopak. Podívejte se na žebříček, který vychází z dat OECD o relativní příjmové chudobě. OECD za chudé považuje lidi s příjmem nižším než polovina mediánu v jejich vlastní zemi. Výsledky proto nevypovídají přímo o životní úrovni seniorů a hranice chudoby může být v bohaté zemi výrazně vyšší než ve střední Evropě.
10. Maďarsko
V Maďarsku se pod hranicí relativní chudoby nachází asi deset procent lidí starších 66 let. Příjmy důchodců se v zemi v průměru příliš nevzdalují příjmům zbytku populace. OECD uvádí, že disponibilní příjem lidí nad 65 let je v Maďarsku v průměru přibližně na úrovni celé populace. Dobré umístění ale neznamená, že mají maďarští senioři nutně vysokou životní úroveň. Hranice chudoby se odvozuje od příjmů přímo v Maďarsku, a je tak nižší než v bohatších zemích žebříčku.
Důležitou roli hraje maďarský státní důchodový systém, který OECD hodnotí jako poměrně štědrý ve srovnání s ostatními zeměmi. Je průběžný a výše penze závisí především na předchozích výdělcích a délce odpracované doby. Důchody navíc nepodléhají dani z příjmu ani sociálním odvodům a výjimkou není ani takzvaný třináctý důchod. Systém má ale slabší ochranu lidí s nízkými příjmy nebo přerušovanou pracovní kariérou.
9. Švédsko
Další zemí v žebříčku je Švédsko, kde se pod hranicí relativní příjmové chudoby nachází více než sedm procent seniorů. Země tří korunek patří mezi státy, kde je zabezpečení ve stáří rozloženo mezi několik zdrojů. Vedle státní penze má většina lidí také zaměstnanecký důchod a část obyvatel se spoléhá na vlastní úspory.
Pro seniory s nízkými celoživotními příjmy funguje garantovaný důchod, jehož výše závisí mimo jiné na délce pobytu ve Švédsku. Plná částka zpravidla vyžaduje 40 let pobytu v zemi. Lidé s nízkou penzí mohou navíc získat příspěvek na bydlení a pro seniory s velmi nízkými či žádnými příjmy existuje další finanční podpora, která má zajistit přiměřenou životní úroveň.
8. Francie
Asi není překvapením, že se v tomto srovnání objevuje Francie známá svým robustním sociálním státem. Pod hranicí relativní chudoby se nachází přibližně šest procent lidí starších 66 let. U celé francouzské populace je přitom podíl vyšší, kolem osmi procent. Francie tak patří mezi několik států OECD, kde je míra chudoby seniorů nižší než u celé populace.
Nízkému podílu chudých seniorů pomáhá poměrně silný veřejný důchodový systém a ochrana lidí s nízkými celoživotními příjmy. Francouzský systém kombinuje základní důchod odvozený od předchozích výdělků s povinnými doplňkovými penzemi. Pro lidi s nedostatečnými příjmy ve stáří navíc existuje minimální zabezpečení. OECD odhaduje, že pracovník s průměrnou mzdou a plnou kariérou může po odchodu do penze očekávat čistý příjem odpovídající zhruba 70 procentům jeho předchozí čisté mzdy.
7. Lucembursko
V Lucembursku se podíl seniorů pod hranicí relativní chudoby drží těsně pod šesti procenty. Na rozdíl od některých států střední Evropy přitom jeho dobré umístění nelze vysvětlovat pouze nízko nastavenou národní hranicí chudoby. Lucembursko patří mezi nejbohatší země a zároveň má velmi štědré penze. OECD například u člověka s průměrnou mzdou a plnou pracovní kariérou odhaduje čistou náhradu předchozího výdělku na více než 87 procent.
Lucemburský systém je založen především na povinném veřejném důchodovém pojištění a výše penze zohledňuje délku pojištění i předchozí příjmy. Současně obsahuje ochranu lidí s nízkými důchodovými nároky. Po alespoň 20 letech pojištění může vzniknout nárok na minimální penzi, přičemž při 40 letech pojištění nesmí starobní důchod klesnout pod zákonem stanovenou minimální úroveň. Štědrost systému ale představuje dlouhodobou výzvu pro jeho financování, což je důležité i vzhledem k postupnému stárnutí populace.
6. Belgie
Dalším státem západní Evropy v žebříčku je Belgie, ve které je pod hranicí relativní chudoby 5,4 procenta lidí starších 66 let. Zajímavé přitom je, že příjmy belgických seniorů nejsou ve srovnání se zbytkem společnosti nijak mimořádně vysoké. Rozdíly mezi samotnými seniory jsou ale poměrně malé. Příjmová nerovnost mezi lidmi nad 65 let patří v Belgii k nejnižším v OECD, což může vysvětlovat, proč pod hranici chudoby propadá jen malá část starších lidí.
Belgický důchodový systém je navíc výrazně solidární vůči lidem s nižšími výdělky. OECD odhaduje, že člověku s polovinou průměrné mzdy a plnou pracovní kariérou nahradí povinný systém v čistém vyjádření asi 81 procent předchozího příjmu, zatímco u pracovníka s průměrnou mzdou je to přibližně 61 procent. Rozdíl vytváří konstrukce veřejných penzí i daňové zvýhodnění nižších důchodových příjmů. Slabším místem zůstávají rozdíly mezi muži a ženami. Podle OECD má Belgie v mezinárodním srovnání stále vysoký rozdíl ve výši penzí, což souvisí u žen mimo jiné s rozdílnými pracovními kariérami.
5. Finsko
Ve Finsku se pod hranicí relativní chudoby nachází méně než pět procent seniorů. Zajímavý je také dlouhodobý vývoj. Od roku 2011 se podíl seniorů ohrožených příjmovou chudobou snížil přibližně o šest procentních bodů. Finsko tak patří k zemím OECD, kde se situace starších lidí v tomto ukazateli během posledních let zlepšila nejvýrazněji.
Tamní systém kombinuje důchod odvozený od pracovních příjmů s národní a garantovanou penzí, které chrání především lidi s nízkými nebo žádnými důchodovými nároky. Pokud jsou celkové penzijní příjmy nízké, garantovaný důchod je doplňuje do stanovené minimální úrovně, která je pro letošní rok nastavená na 990 eur měsíčně (necelých 24 tisíc korun). Nízkopříjmovým seniorům může pomáhat také příspěvek na bydlení.
4. Slovensko
Na čtvrtém místě skončilo Slovensko, kde se pod hranicí chudoby nachází 4,7 procenta lidí starších 66 let. Dobré umístění je ale potřeba číst s ohledem na použitou relativní hranici chudoby. Nízký podíl lidí pod hranicí chudoby sám o sobě neznamená, že slovenští senioři disponují vysokými příjmy, pokud bychom jejich příjmy porovnávali s příjmy seniorů v dalších evropských zemích.
Slovenský důchodový systém může být pro nízkopříjmovou skupinu obyvatel zčásti také výhodný. OECD odhaduje, že pracovník pobírající během celé kariéry polovinu průměrné mzdy může po odchodu do důchodu získat čistou penzi odpovídající zhruba 86 procentům předchozího čistého výdělku, u průměrně vydělávajícího člověka je to asi 76 procent. K vysokému poměru přispívá také skutečnost, že penzijní příjmy na Slovensku nepodléhají dani ani sociálním odvodům.
3. Nizozemsko
Jen nepatrně nižší podíl seniorů (4,6 procenta) pod hranicí chudoby je v Nizozemsku. Nízká míra chudoby se přitom týká i starších seniorů. Nizozemsko se tak vymyká běžnému obrazu zemí OECD, kde riziko příjmové chudoby s vyšším věkem zpravidla roste.
Za výsledkem stojí kombinace státního důchodu a zaměstnaneckých penzí. Nárok na státní důchod si lidé vytvářejí podle doby, po kterou byli v Nizozemsku pojištěni. Vedle něj hrají významnou roli zaměstnanecké penzijní fondy. Výsledkem je v mezinárodním srovnání vysoká náhrada předchozích příjmů. OECD u člověka s průměrnou mzdou a plnou kariérou odhaduje budoucí čistý důchod až na 96 procent jeho předchozího čistého výdělku.
2. Česko
Česko se v žebříčku umístilo vysoko. Podle OECD se s méně než čtyřmi procenty seniorů pod hranicí chudoby řadí na druhou pozici. Výsledek dobře ukazuje i jednu ze zvláštností české společnosti. Příjmy seniorů jsou sice v průměru nižší než příjmy celé populace, ale zároveň jsou mezi seniory mimořádně vyrovnané. I proto se pod hranicí relativní příjmové chudoby dostává poměrně málo penzistů.
Také u Česka ale platí, že ukazatel pracuje s hranicí stanovenou na polovině českého mediánového příjmu a zachycuje především to, jak jsou na tom senioři ve vztahu k ostatním obyvatelům Česka, nikoliv jak vysoké jsou jejich příjmy v porovnání se seniory v bohatších evropských zemích. Třeba podle organizace PAQ Research jsou samostatně žijící senioři jednou ze skupin nejvíce ohrožených chudobou.
1. Norsko
Na první příčce ovšem skončilo Norsko, kde se pod hranicí relativní příjmové chudoby nachází pouze 3,2 procenta lidí starších 66 let. V jeho případě je nízký podíl chudých seniorů podstatný i s ohledem na metodiku statistiky. Hranice se sice stejně jako u ostatních zemí odvozuje od národního mediánu příjmů, Norsko však současně patří mezi země s vysokou životní úrovní a příjmy. První místo tak nelze vysvětlit jen nízkou nebo relativně snadno dosažitelnou hranicí chudoby. Norský systém dokáže držet příjmy naprosté většiny seniorů nad hranicí stanovenou v rámci jedné z nejbohatších ekonomik OECD.
Základem zabezpečení ve stáří je veřejný systém pojištění, v němž se důchodové nároky vytvářejí zejména podle předchozích příjmů a doby pojištění. Vedle něj mohou Norové čerpat zaměstnanecké penze a využívat vlastní úspory. Důležitou pojistkou proti chudobě je minimální, respektive garantovaný důchod pro lidi, kteří během života získali jen malé nebo žádné vlastní důchodové nároky. Pro plnou garantovanou penzi je zpravidla potřeba 40 let pojištění, přičemž její výše zohledňuje také rodinnou situaci.
