Ekonomové varují před změnami v ČEZ. Místo výkupu minorit navrhují jiný model financování investic
- Ekonomové vyzvali premiéra Andreje Babiše, aby přehodnotil plánované rozdělení ČEZ.
Varují, že výkup minoritních akcionářů by odčerpal peníze potřebné na investice do energetiky.
Navrhují místo toho ponechat distribuční část částečně obchodovanou na kapitálovém trhu.
Skupina bývalých centrálních bankéřů, ekonomů a odborníků na energetiku vyzvala premiéra Andreje Babiše, aby přehodnotil plánovanou restrukturalizaci energetické skupiny ČEZ.
V otevřeném dopise upozorňují, že případný odkup podílů od minoritních akcionářů by mohl výrazně omezit finanční zdroje určené na výstavbu nových energetických zdrojů a modernizaci infrastruktury. Místo toho navrhují alternativní model, který by podle nich zachoval kontrolu státu nad klíčovou částí firmy a zároveň podpořil domácí kapitálový trh.
Dopis reaguje na rozhodnutí červnové valné hromady ČEZ, která otevřela cestu k možnému rozdělení skupiny. Podle dosud zveřejněných plánů by stát získal plnou kontrolu nad výrobní částí firmy, zatímco obchodní a distribuční aktivity by byly vyčleněny do samostatné společnosti.
Autoři dopisu upozorňují především na budoucnost distribučních sítí. „A právě potenciální prodej distribučních sítí a jeho důsledky nás vedly k napsání tohoto dopisu,“ uvádějí.
Vláda chce získat plnou kontrolu nad výrobou
Debata o budoucnosti ČEZ probíhá již několik let. Stát dnes vlastní přibližně 70 procent akcií společnosti, zbytek drží institucionální a drobní investoři. Současná vláda dlouhodobě prosazuje model, který by jí zajistil stoprocentní kontrolu nad výrobní částí firmy, zejména kvůli plánované výstavbě nových jaderných bloků a dalším strategickým energetickým investicím.
Podle signatářů otevřeného dopisu však současný podíl státu poskytuje dostatečnou kontrolu. „Jsme přesvědčeni, že 70% kontrola nad výrobou je zcela dostatečná, a že naopak výkup zbylých 30 % od minoritních akcionářů státu zkomplikuje všechny tyto investiční plány,“ píší.
Ekonomové zároveň argumentují, že současné uspořádání přispívá k transparentnosti řízení společnosti. „Kontrola státu je dostatečná, zároveň veřejně obchodovaná část akcií přispívá k transparenci řízení takto velké firmy. Zkušenosti s řízením čistě státních podniků existují a nejsou vesměs dobré,“ uvádějí.
Kritika výkupu minoritních akcionářů
Nejostřeji se autoři dopisu vymezují proti variantě, při níž by ČEZ oddělil obchod a distribuci, následně by získané prostředky použil na výkup minoritních akcionářů a stát by převzal plnou kontrolu nad výrobní částí skupiny.
Podle nich by takový krok znamenal promarnění zdrojů, které budou potřeba na modernizaci české energetiky. Připomínají přitom rozsah plánovaných investic do jaderných elektráren, plynových zdrojů, kogeneračních jednotek či distribuční infrastruktury.
„Dojde zbytečně k utracení významných finančních prostředků, které by mohly být použity k investicím do jaderného programu schváleného ČEZ, ale i programu útlumu uhelných zdrojů, výstavby plynových elektráren, rekonstrukce kogeneračních jednotek či posilování energetické infrastruktury,“ upozorňují.
Signatáři také tvrdí, že současná vysoká cena akcií ČEZ odráží očekávání trhu, že k odkupu minoritních podílů skutečně dojde. Podle nich by na celé operaci vydělali především minoritní akcionáři.
„Jsme přesvědčení o tom, že druhá varianta je nevýhodná pro občany, daňové poplatníky a obecně spotřebitele elektrické energie České republiky, prospěla by zřejmě jen minoritním vlastníkům ČEZ,“ píší.
Navrhují uvedení distribuční firmy na burzu
Autoři dopisu zároveň předkládají alternativní scénář. Pokud stát trvá na oddělení výroby od distribuce a obchodu, doporučují novou distribuční společnost částečně uvést na kapitálový trh.
Podle jejich návrhu by stát vlastnil většinový podíl, zatímco zhruba 49 procent akcií by mohlo být nabídnuto investorům. Takový postup by podle nich podpořil český kapitálový trh a vytvořil novou investiční příležitost například pro penzijní fondy.
Ekonomové připomínají, že čeští občané mají v účastnických fondech naspořeno více než 300 miliard korun, které fondy často investují v zahraničí. Nová distribuční společnost by podle nich mohla část těchto peněz přitáhnout zpět do domácí ekonomiky.
„Výnos z prodeje těchto 49 procent nově vzniklé společnosti by se pak použil na všechny zmíněné nákladné investice v oblasti energetiky, a nikoli na zbytečný výdaj spojený s odkupem stávajících minoritních akcionářů ČEZ,“ uvádějí.
Na závěr signatáři vyzývají vládu, aby celý projekt ještě přehodnotila. Pokud se kabinet rozhodne v reorganizaci pokračovat, považují svůj návrh za schůdnější alternativu než úplný výkup minoritních akcionářů.
Dopis podepsali bývalý vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Jaroslav Míl, ekonomové Mojmír Hampl a Jana Matesová, bývalí guvernéři České národní banky Jiří Rusnok a Zdeněk Tůma, někdejší předseda Energetického regulačního úřadu Jaromír Novák, analytik Radim Dohnal, energetický expert František Hrdlička, investor Michal Kurka a bývalý šéf Pražské energetiky Jiří Šťastný.
VIDEO:Zestátnění ČEZ energie nikomu nezlevní, řekl šéf pražské burzy Petr Koblic v pořadu FLOW:
