Obchodní tep světa. Deset ekonomik nejvíce napojených na globální trh
Které země jsou nejvíce závislé na exportu a importu do světa? Jeden ze způsobů, jak tuto závislost měřit, je podíl zahraničního obchodu na hrubém domácím produktu konkrétní země. Není to samozřejmě přesný ukazatel bohatství nebo konkurenceschopnosti, ale ukazuje vypovídající obraz: Některé země jsou na světovém obchodu existenčně závislé. V následujícím přehledu najdete největší ekonomiky světa a jejich proměny za posledních deset let. Extrémně otevřené Německo, vývozně orientovanou Kanadu nebo uzavírající se Rusko.
EU. Export jako páteř jednotného trhu
Pokud vnímáme Evropskou unii jako celek, máme před sebou nejotevřenější ekonomiku světa. V roce 2023 činil podíl zahraničního obchodu na HDP 95,7 procenta. Oproti roku 2013 jde o výrazný nárůst, který ukazuje, jak hluboce je evropská ekonomika provázaná se světem. Hlavními tahouny exportu jsou nepřekvapivě průmyslové státy: Německo, Nizozemsko nebo Polsko. Ty vyvážejí především stroje, vozidla, elektrotechniku nebo farmaceutické produkty. Obchodní toky uvnitř bloku navíc zvyšuje bezcelní obchod mezi evropskou sedmadvacítkou. EU také těží z dohod o volném obchodu s desítkami zemí, jako jsou Japonsko, Kanada nebo Vietnam. V současných turbulentních dobách zůstává EU jedním z nejhlasitějších zastánců otevřené ekonomiky.
Německo. Exportní stroj Evropy
O Německu se už desítky let mluví jako o exportním stroji Evropy a čísla to potvrzují. Aktuální podíl obchodu na HDP činí 82,8 procenta. Za poslední dekádu zahraniční obchod Německa vzrostl, a to navzdory globálním brzdám v podobě pandemie a následného narušení dodavatelských řetězců. Autoprůmysl sice v poslední době čelí rostoucí krizi, značky jako Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz ale stále zůstávají německými tahouny. Země spoléhá i na stroje, chemikálie, elektrotechniku nebo na farmaceutické zboží. Silné obchodní vztahy má Německo nejen v rámci EU, ale čile obchoduje i s Čínou, USA a s dalšími mimoevropskými partnery.
Francie. Export luxusu, potravin i jaderné energie
Také Francie za posledních deset let výrazně zvýšila podíl obchodu na HDP, konkrétně ze 61,8 procenta na současných 70,6 procenta. Země vyniká pestrostí svého exportního portfolia: Patří do něj ikonické luxusní značky jako Chanel, Dior, Saint Laurent nebo Louis Vuitton, která je součástí konglomerátu LVMH. Tomu momentálně šéfuje jeden z nejbohatších lidí na světě Bernard Arnault. Francie samozřejmě vyváží také víno a potraviny, je důležitým hráčem v leteckém průmyslu (Airbus), těží ze své jaderné energetiky (EDF, Areva) a v posledních letech i z čím dál tím důležitějšího zbrojního průmyslu. Silně rozvíjí své ekonomické vztahy s Afrikou i s Asií a export se stává jedním z pilířů růstu země.
Kanada. Vývoz surovin i průmyslu na severoamerický způsob
První neevropská země. Kanada dlouhodobě patří mezi silně exportně orientované ekonomiky, v roce 2023 dosáhl podíl zahraničního obchodu na HDP 67,2 procenta. Kanada se spoléhá zejména na své přírodní zdroje: Vyváží ropu, plyn, dřevo a kovy. Důležitý je ale i automotive, letectví, potravinářství a farmacie. Klíčovým obchodním partnerem Kanady jsou stále Spojené státy, s nimiž země sdílí nejen nejdelší pozemní hranici na světě, ale především hluboce propojenou ekonomiku v rámci dohody USMCA. Kanada také aktivně obchoduje s Evropou (CETA) a s asijsko-pacifickým regionem. Největší kanadský problém? Kromě současného amerického prezidenta především přílišné spoléhání na export komodit, jejichž ceny jsou nestabilní.
Itálie. Design, stroje a potraviny jako vývozní trumf
Itálie se v roce 2023 dostala mezi pětici zemí, které jsou nejvíce závislé na zahraničním obchodu. Ten činil 66,2 procenta HDP země. Za uplynulou dekádu Itálie v žebříčku znatelně poskočila i díky posílení průmyslových kapacit. Země vyniká v oblasti strojírenství, automobilového průmyslu (Fiat, Ferrari), módy nebo designu. A pevné místo na světových trzích má samozřejmě italská kuchyně – těstoviny, olivový olej, víno nebo káva. Kromě Evropské unie má Itálie silné obchodní vazby na USA, Čínu a na Blízký východ. Stejně jako Francie ale Itálie v současnosti čelí domácím výzvám: Zažívá stagnaci produktivity, má vysoký veřejný dluh a zemi také trápí velké regionální rozdíly mezi severem a jihem.
Velká Británie. Jak obchodovat se světem po brexitu?
Spojené království si i po brexitu udržuje pozici mezi nejotevřenějšími ekonomikami světa, za posledních deset let ale zaznamenalo jenom velmi mírný růst. Odchod z Evropské unie znamenal pro Británii konec volného pohybu zboží, služeb i pracovních sil a vyžádal si přesměrování obchodních vztahů. Velká Británie se snaží posílit bilaterální dohody s Japonskem nebo s Austrálií a rozvíjí vztahy i s dalšími zeměmi Commonwealthu. Tradičním pilířem britského vývozu zůstávají finanční služby, farmaceutika, chemie, letectví nebo zbraně. Londýn si nadále udržuje roli jednoho z hlavních světových finančních center. Výzvou ale zůstává snaha o nalezení nové identity ve světové ekonomice.
Japonsko. Tichý vývozní gigant Asie
Japonsko za poslední dekádu zvýšilo podíl obchodu na HDP o více než deset procent, přesto zůstává zemí, která je v rámci skupiny G7 jednou z nejméně závislých na mezinárodních obchodě. Může za to silný domácí trh a soběstačnost v některých oblastech. Přesto je Japonsko ve vybraných odvětvích globálním vývozním hráčem: Jde hlavně o automobilový průmysl (Toyota, Honda), elektroniku (Sony, Panasonic) a o technologie. Stále významnější je pro Japonsko i export high-tech komponent a průmyslových robotů. Zemi v posledních letech pomáhá slabší domácí měna, která zvyšuje cenovou konkurenceschopnost japonských výrobků v zahraničí. Výzvou pak zůstává stárnoucí populace a nízký růst domácí poptávky.
Rusko. Suroviny a pokles obchodní otevřenosti
V roce 2013 tvořil podíl zahraničního obchodu na HDP Ruské federace 46,2 procenta, což svědčilo o sílící integraci země do globálního hospodářství. Tento podíl je však v roce 2023 ze zjevných důvodů nižší: Pokles je odrazem zhoršení mezinárodních vztahů v důsledku války na Ukrajině. Země stále spoléhá na export surovin, především ropy a zemního plynu, její ekonomika se ale postupně přizpůsobuje novým realitám, více se orientuje na domácí výrobu a na diverzifikaci obchodních partnerství. Rusko se zaměřuje na posílení vnitřní ekonomické stability a suverenity.
Čína. Zpomalující exportní velmoc
Čína byla ještě před deseti lety považována za synonymum pro globální továrnu světa, v roce 2023 ale zaznamenala relativní pokles podílu obchodu na HDP. Spíše to ale odráží strukturální proměnu země: Více se orientuje na domácí spotřebu a na rozvoj služeb. Dál zůstává největším světovým exportérem zboží, přičemž klíčovými vývozními položkami zůstávají elektronika, spotřební zboží, solární panely, baterie a textil. Nejrozvinutější obchodní vztahy má Čína s USA, EU a s jihovýchodní Asií, čelí ale rostoucímu geopolitickému napětí, které vede k přeskupování dodavatelských řetězců. Peking navíc čelí i výzvám v podobě demografických změn, zadlužení firem a snah Západu o větší obchodní nezávislost.
USA. Ekonomický obr se slabým exportním podílem
Možná trochu překvapivě mají Spojené státy ze všech zemí v žebříčku nejnižší podíl obchodování na HPD – v roce 2023 šlo o 24,9 procenta, což je oproti roku 2013 dokonce pokles. Neznamená to ale, že by USA byly obchodně bezvýznamné. Jde o druhého největšího exportéra na světě a největší dovozní trh. Za relativně nízký podíl na HDP může obrovský výkon domácí ekonomiky, která je do značné míry soběstačná. USA exportují především letadla (Boeing), automobily, farmaceutika, polovodiče, zemědělské komodity a software. Klíčovými partnery jsou Kanada, Mexiko, EU a Čína, i když právě vztahy s Čínou se v poslední době výrazně zhoršily a po nástupu Donalda Trumpa se změnily spíš v obchodní válku. Spojené státy přesto zůstávají hlavním centrem světového obchodu a inovací, tarifům a jiným restrikcím navzdory.
