Další past v bitcoinové kauze? Růst ceny kryptoměny zadělává na problém

Během více než šestnácti let fungování největší kryptoměny řešil podobný problém každý, kdo někdy alespoň část bitcoinu prodával. Cena kryptoměny nehledě na místy až drtivé propady dříve či později zase začala růst a prodávající mohl leda tak počítat ušlé zisky. Stává se to už i národním státům.

Třeba před rokem německá spolková země Sasko dokončila ve zrychleném režimu prodej 50 tisíc bitcoinů zabavených provozovateli webu na sdílení pirátských kopií filmů. Tržní cena bitcoinu tehdy dosahovala sotva poloviny aktuální hodnoty, v případě 50 tisíc bitcoinů by šlo o rozdíl v jejich hodnotě kolem tří miliard dolarů. Kryptoměny jsou ale známé výkyvy kurzů, německá legislativa navíc neumožňuje státu spekulovat na cenu digitálních měn, jež je minimálně v krátkodobém horizontu zcela nepředvídatelná. Nyní může v menší míře a z odlišných důvodů potrápit bitcoinová volatilita i český stát.

Nedodané bitcoiny

Necelou pětistovku bitcoinů, které v březnu dostalo ministerstvo spravedlnosti ještě pod vedením Pavla Blažka jako dar od bývalého provozovatele nelegálního darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského, úřad po menších částech udával v aukcích. Konaly se od konce března do poloviny května, jak znázorňuje ministerská časová osa, tedy v době, kdy se kurz bitcoinu povětšinou nacházel až o třetinu níže oproti současnosti.

Takový vývoj může komplikovat situaci kupců, kteří tímto způsobem kryptoměnu od státu zakoupili, ale dosud ještě bitcoiny neobdrželi. „Celkem 160 bitcoinů, tedy zhruba 34 procent z celkového počtu, bylo ze strany našich klientů uhrazeno. Bitcoiny ale dosud nebyly dodány,“ uvedl nedávno pro Seznam Zprávy právní zástupce kupujících Kirill Juran. „Nechceme nic navíc, jen zpátky naše peníze. Pokud to půjde, dokončeme smlouvy, jak bylo plánováno,“ citoval Jurana tento týden web ČT24. Škody na straně jeho klientů vyčíslil na desítky milionů korun, přičemž zákonný úrok z prodlení podle něj činí přibližně sto tisíc korun denně.

Úřady v klinči

„Pokud si tady někdo koupil bitcoin za 80–90 tisíc dolarů, ještě ho neobdržel a teď stojí kryptoměna 120 tisíc dolarů, tak to není úplně komfortní situace. Pro kupce, ale ani pro stát. Tam je reálné riziko ušlého zisku, se kterým bude potřeba se vypořádat. Stát si musí říct, zda ty bitcoiny považuje za výnos z trestné činnosti, nebo ne. A pokud se k nim jako k výnosu z trestné činnosti chovat nebude, pořád ho to nezbavuje soukromoprávních povinností, ke kterým se smluvně zavázal,“ upozorňuje partner advokátní kanceláře Blockchain Legal Radim Kozub. Ten je zároveň i členem expertní komise, která má pomoci vytvořit státu metody a standardy, jak s digitálními aktivy zacházet.

„Situace nedodaných bitcoinů mi připomíná klinč v boxu – a jediné řešení klinče je se z něj vymanit. Pokud stát nebude nic dělat, tak vlastně odmítá plnit, takže tak jako tak se musí vydat nějakým směrem. A to je na tom to zajímavé,“ dodává Kozub.

Rozumí stát bitcoinu?

Blažkova nástupkyně v čele rezortu Eva Decroix nicméně dává najevo, že si vážnost situace uvědomuje. „Ta rizika se naplnit mohou, ale také nemusejí. To bude záležet nejenom na tom, co vyjednáme s kupujícími, ale samozřejmě i na tom, jaké informace dostaneme od orgánů činných v trestním řízení,“ sdělila Decroix ČT24.

„Nejsložitější jsou ty smlouvy, které byly uzavřeny a ještě nebyly plně vypořádány ze strany státu,“ uvedla ministryně. Podle ní je základním úhlem celého pohledu to, že k prověření původu darovaných bitcoinů mělo dojít ještě před jejich přijetím. Na státní bitcoinovou peněženku nechal Jiřikovský zaslat ty virtuální mince, které v minulosti prošly adresami připisovanými darknetovému tržišti Nucleus. Podle policistů z Národní centrály proti organizovanému zločinu, kteří okolnosti darování prověřují, proto mohou státu darované a následně dražené bitcoiny zabavit kvůli tomu, že mohou pocházet z nelegální činnosti.

Z toho důvodu by mohli kupci bitcoinů od státu požadovat dodání jiných, tedy „čistých“ virtuálních mincí. Ty však stát nemá, musel by je nakoupit – s cenovou prémií oproti letošnímu jaru. Celkem se tato situace týká 235 bitcoinů ze 41 kupních smluv, uvedlo ministerstvo. Úřad nadále disponuje 233,468 bitcoinu.

„Umí stát pracovat s bitcoiny? Já se domnívám, že neumí, a tato kauza do určité míry ukazuje, že nemáme nastaveny kontrolní mechanismy, možná ani ta pomyslná červená světýlka. A to je něco, čemu se dnes ministerstvo spravedlnosti věnuje,“ dodala Decroix. Do konce prázdnin má být hotový externí audit ministerských procesů přijetí a nakládání s digitálním majetkem.

Německé odlišnosti

Český přístup k Jiřikovského bitcoinům se od německého nakládání se zabavenými bitcoiny liší minimálně ve dvou základních ohledech. Tím prvním je, že stát začal prověřovat původ bitcoinů až poté, co podepsal se zástupcem Tomáše Jiřikovského darovací smlouvu a část jich prodal.

Dalším výrazným rozdílem je samotný způsob prodeje. Německo udalo své bitcoiny prostřednictvím velkých kryptoburz jako Coinbase nebo Kraken, české ministerstvo spravedlnosti nicméně vyhlásilo aukci. Za stát přitom dosud virtuální měnu vždy dražil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

„Problematika má několik rovin. Tou první je, že to, co se v Česku stalo, nemá precedent,“ uvažuje Kozub. „V případě využití služeb kryptoburzy by stát získal profesionálního partnera, jehož motivací by bylo zabezpečit úřadům dobrou cenu. Ne ve smyslu nějaké spekulace, ale už jenom tím, že by za ně obstaral ten prodej mezi větším okruhem kupujících.“ Svým způsobem by to dle Kozuba bylo jednodušší i pro kupující.

„Ve finále jde ale o to, jakého se dosáhne výsledku, a státu se podařilo bitcoiny po Jiřikovském vydražit jen s minimální slevou oproti jejich tržní ceně,“ dodává advokát s tím, že stát by v podobných případech konkrétních virtuálních mincí s problematickou minulostí mohl stanovit ze svého pohledu výhodnější kurz. „Někdo by byl třeba ochotný si připlatit za to, že kupuje pomyslně čisté bitcoiny s posvěcením státu, které pak nebude mít problém prodat,“ dodává advokát, podle kterého je potřeba ještě promyslet správný způsob prodeje kryptoměny ze strany státu.

VIDEO: Oktagon míří k miliardě. S Novou mám zvláštní dohodu, říká Ondřej Novotný

FLOW: Ondřej Novotný • Zdroj: e15