Platíte víc, dostáváte míň. Víte, o kolik se nenápadně smrsklo Granko, Margotka a další české stálice?
- Fenomén smrskflace: hmotnost se zmenšila u čtvrtiny zkoumaných produktů.
- Kde už na zmenšování výrobků reagují novými zákony?
- Zkuste odhadnout, které potraviny se zmenšily v interaktivním kvízu e15 Data Check
Menší množství za stejnou, nebo dokonce vyšší cenu. Tak někteří výrobci potravin reagují na rostoucí náklady. Fenomén takzvané smrskflace (z anglického shrinkflation) se dá pozorovat i v regálech českých supermarketů. Podívejte se na potraviny, kterým za poslední roky ubylo nejvíce z váhy.
V textu srovnáváme gramáž a cenu 84 výrobků z roku 2018 s aktuální cenou a váhou ze supermarketů. Data pro rok 2026 pocházejí z e-shopů Tesco, Globus a Rohlík. Počítala se vždy běžná cena, tedy bez slevových akcí nebo věrnostních programů.
Než budete pokračovat dál, zkuste si interaktivní kvíz ze série e15 Data Check a tipněte si, u kterých potravin výrobci zmenšili balení.
Skrytá inflace v obchodech
Poznáte, o kolik se zmenšily známé potraviny?
Máte hotovo!
Zdražení potravin si v posledních letech nešlo nevšimnout. Do vyšších cen se promítly rostoucí náklady spojené s vysokými cenami energií, pohonných hmot a dalších položek, na kterých se podepsala vysoká inflace. Většina sledovaných potravin proto zdražila a zachovala si i stejnou hmotnost.
U některých potravin se ale výrobci snažili cenu tolik nezvyšovat, což museli vykompenzovat tím, že více či méně výrazně snížili gramáž výrobku. Tato praktika není žádnou novinkou a v Česku i ve světě se používá dlouhodobě. Nejedná se ani o žádné porušení zákonů nebo pravidel. Výrobce totiž ze zákona musí na obalech jednoznačně uvádět váhu dané věci. Spotřebitelé si ale této změny nemusejí vždy všimnout. A když ze zvyku nakupují například potraviny, které znají, mohou být po zaplacení nepříjemně překvapeni.
V Německu se spotřebitelů už dokonce zastal i soud. Letos v květnu rozhodl, že nadnárodní firma Mondelez, do níž spadá například i tuzemská Opavia, klamala německé spotřebitele, když začala prodávat čokolády Milka po 90 gramech (místo původních 100), aniž by viditelně změnila obal. Rozsudek podle agentury DPA zatím není pravomocný. Na tuto problematiku reagovali také třeba v Rakousku, kde mají prodejci nově povinnost označovat výrobky, u nichž klesla gramáž.
Mléčné výrobky, čokolády, cereálie
V regálech českých supermarketů se takzvaná smrskflace projevila u čokolád, cereálií a také třeba některých mléčných výrobků. Nejvíce výrobci ubrali u pomazánkového másla. Balení z mlékáren Olma nebo Choceňské se od roku 2018 zmenšilo z 200 gramů na 150. Běžná cena přitom vzrostla z 33 na 40 korun, v případě Choceňského dokonce na 43,90.
Podívejte se na tabulku, ve které zjistíte přehledně, u kterých výrobků od roku 2018 klesla hmotnost.
Gramáž se poměrně výrazně změnila také u chipsů. Ať už jde o výrobky značek Lay’s nebo Bohemia Chips, smažených brambůrků je v balení o 13 procent méně. Dvousetgramové balení Bohemia Chips je navíc v obchodech v běžné ceně za více než 80 korun.
Častou obětí smrskflace je už zmiňovaná čokoláda. Cena kakaa v posledních letech letěla nahoru, a tak nejen u tabulek čokolády, ale i dalších výrobků z kakaa, jako jsou tyčinky a další, vzrostla nejen cena, ale zmenšilo se také balení. Spotřebitelé si tak mohli všimnout, že se zmenšily kakaový nápoj Granko nebo tabulkové čokolády Orion a další výrobky této značky jako třeba Studentská pečeť, tyčinka Margot nebo sušenka Delissa.
Velikost stejná, ale obsah jiný
Zmenšování obalů ale není jediný trik, jak nenápadně zdražit. Další – a pro spotřebitele možná ještě horší – praktikou je takzvaná šuntflace (z anglického skimpflation), která spočívá ve zhoršování kvality a nahrazování drahých surovin levnějšími. Ačkoliv plošné zhoršení kvality u nás zatím prokázáno nebylo, zákazníci si musejí dávat na etikety čím dál větší pozor. Například vedle 100procentních pomerančových džusů se v regálech mnohem častěji objevují vizuálně podobné, ale na výrobu levnější nektary s nižším podílem ovocné složky.
Že je nenápadná úprava složení reálným problémem, navíc jasně potvrdila studie nizozemské organizace Consumentenbond z roku 2024. Ta porovnala tehdejší složení 600 výrobků s daty o pět let staršími a zjistila, že u čtvrtiny z nich se kvalita zhoršila – například ubylo ovoce v sirupech, snížil se podíl masa ve filé nebo zmizela část lískových oříšků z oblíbené pomazánky. Stejně jako u zmenšování obalů přitom pro výrobce platí, že na změnu receptury k horšímu nemusí nijak viditelně upozorňovat. Ze zákona jim stačí jen tiše přepsat složení na zadní straně obalu.
