Milované i zatracované prosecco. Umíte se v něm vyznat?

Milované i zatracované prosecco. Umíte se v něm vyznat?

U

Určitě jste to taky slišeli, a to i od předních someliérů: Prosecco prý vůbec nestojí za řeč. Jenže právě bublinky z Benátska v posledních letech dobyly svět a ukázaly, že mnozí experti na víno vůbec nechápou, že miliony lidí od vína prostě někdy – nebo spíš vždycky – chtějí jen obyčejné osvěžení a relax.

A taky za něj nechtějí draze platit. Což vysvětluje destinásobné zvýšení prodeje Prosecca během posledních deseti let. Ano, do něj samozřejmě patří i moře laciných bublinek bez chuti, které ostatně dobře známe z Česka. Současně s ním ale v Itálii dělají i stále více kvalitního Prosecca vyráběného i šampaňskou metodou. A k tomu všemu se nyní ještě přidalo i růžové Prosecco, které se hned během prvního roku existence stalo tak populární, že na jeho výrobu nestačí hrozny Pinotu Nero.

Jak se tedy v moři Prosecca orientovat? Základní nápovědu vám nabídne klasifikace a rozdíl mezi jejím označením „DOC“ a „DOCG“. Zatímco mnohem početnější vína se třemi písmeny na etiketě, která milují hypermarkety, většinou pocházejí z nížin, ta se čtyřmi písmeny se dělají z kvalitnějších a většinou ručně sbíraných hroznů rostoucích v kopcích. Tahle prosecca v sobě mají horskou čistotu a jsou i výrazně minerálnější. Taky ale bývají sušší: zatímco Prosecco s nižší klasifikací DOC často nese označení „dry“ nebo „extra dry“, v kategorii DOCG často najdete nejen suchá vína s označením „brut“, ale i řádně suchý „extra brut“ nebo „brut nature“. A právě tahle vína bývají i více stařená, než je zákonné půlroční minimum.

Je tu ale i další punk. I Prosecco se dnes stále častěji dělá rafinovanější šampaňskou metodou, kdy stejně jako šampaňské nebo španělská Cava dokvasí v láhvi. A nejen to: jestli milujete „řemeslné“ věci (to jsou dnes skoro všechny), pak jděte po matně zakaleném Proseccu s označením Col Fondo nebo Sui Lieviti. V něm v láhvi zůstávají kvasinky, které vínu dodávají přírodní sytost a „špinavost“. Všechna tahle prosecca samozřejmě stojí víc a nenajdete je v hypermarketech. U nás se na ně specializuje například Prosekárna, která má kromě několika stylových vinoték i e-shop. Z vlastní zkušenosti vám můžu potvrdit, že proseccový punk tu umí fakt slušně.

Co pít v říjnu?

Tentokrát samozřejmě musím začít Proseccem. Rebuli Zerogrammi EXTRA BRUT, DOCG, v sobě nemá ani gram zbytkového cukru, takže je fakt suché! Současně ale intenzivně voní a dlouze chutná, jak to má být. (309 korun, www.prosekarna.cz)

Riesling Graacher trocken 2019 je elegantní suchý ryzlink z Mosely s nekonečně dlouhou dochutí a typickou „středověkou“ etiketou. Prostě typická Mosela! (499 korun, www.1er.cz)

WEINWURM Zweigelt Exquisite – Ried Schilling 2018 v sobě má všechno, co na podzim chcete od rakouského „cvajglu“: lehkost, hebkost a osvěživou ovocnost, které jdou tak perfektně dohromady s našimi typickými středoevropskými předrkmy nebo lehčími jídly. (269 korun, www.vino-klub.cz)

Dva duby Impera 2018 je naturální, nefiltrované a ve dřevě zrající cuvée Frankovky a svatovavřineckého ze starých vinic. Ve Dvou dubech dělají věci jinak a dobře! (260 korun, www.dvaduby.cz

Článek byl poprvé uveřejněn v módní bibli Formen v říjnu 2021.