Microsoft přidal za jediný den 450 miliard dolarů. Wall Street přestala AI věřit naslepo
- Microsoft přidal za jediný den 450 miliard dolarů. Takový skok ještě žádná firma nezažila.
- Jihokorejská burza je volatilnější než kryptoměny. Půlku indexu drží dvě firmy.
- Meta investuje do AI stejně jako Amazon. Jenže nemá komu tu kapacitu pronajmout.
Vážená investorská komunito e15,
vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Máme za sebou týden plný výsledků Big Techu, které se na trhu významně podepsaly. Kdo jsou vítězové a poražení technologického zbrojení? Tento týden bude poklidnější, ale rozhodně ne nudný, protože nás v pátek čekají data z amerického trhu práce a v průběhu celého týdne nás se svými výsledky budou provázet společnosti jako Palantir Technologies, McDonald's, AMD, Walt Disney, Airbnb či evropští kolegové Heineken, Novo Nordisk, Rheinmetall, Generali, Siemens, Commerzbank a mnoho dalších. Pojďme se společně ohlédnout za událostmi minulého týdne, které hýbaly světovými trhy.
Děkujeme, že nás čtete!
V tomto vydání se dozvíte ✅
- Jak se Big Techu vyplácejí investice do AI?
- Kam za volatilitou, pokud jsou pro vás kryptoměny málo?
- Čeho chtějí Spojené státy dosáhnout podporou jenu?
Stručně 📻
„Signál přátelství“ za desítky miliard dolarů
Japonský jen zaznamenal prudký růst o více než pět procent poté, co Japonsko a Spojené státy přistoupily ke koordinované intervenci na devizovém trhu. Jedná se o první společný zásah těchto dvou zemí po 15 letech, což oficiálně potvrdila i japonská ministryně financí Satsuki Katayama. Japonská měna se totiž koncem července propadla téměř k hranici 164 jenů za dolar, čímž dosáhla na nejslabší úroveň od roku 1986. Ke snaze zvrátit tento trend se aktivně připojil americký ministr financí Scott Bessent, jenž trhy varoval, že Spojené státy nebudou váhat v případě potřeby zasáhnout znovu, a krok zároveň veřejně podpořil také prezident Donald Trump, který tuto intervenci označil za „signál přátelství“.
Během pouhých dvou dnů na konci července Japonsko podle odhadů vynaložilo na obranu své měny masivních 53 miliard dolarů a hned následující den dalších 34 miliard dolarů. Spojené státy se do situace vložily i z vlastních pragmatických důvodů, jelikož Japonsko je největším zahraničním držitelem amerických státních dluhopisů. Případný výprodej ze strany Tokia, který by sloužil k získání prostředků na další záchranu jenu, by totiž mohl srazit ceny amerických dluhopisů a nepříjemně tak zvýšit i výpůjční náklady v USA.
Warshova proaktivní reforma
Americká centrální banka stojí před možnou strukturální změnou, která by upravila její fungování zavedené již od počátku osmdesátých let. Nový předseda Fedu Kevin Warsh, jenž se ujal funkce v květnu po nominaci Donaldem Trumpem, navrhuje snížit počet pravidelných měnověpolitických zasedání ze současných osmi na šest ročně, přičemž zbývající dvě setkání výboru by podle tohoto plánu sloužila výhradně k „hlubším diskusím o širších ekonomických tématech“. Součástí návrhu byla údajně i úprava harmonogramu měnověpolitických zasedání, díky čemuž by byly více provázány s termíny zveřejňování klíčových makroekonomických dat a Fed by tak měl při rozhodování k dispozici relevantnější informace.
Warsh navíc zvažuje i další institucionální úpravy, jako zkrácení doprovodných prohlášení, revizi správy rozvahy nebo omezení počtu tiskových konferencí. S podobnými reformami má Warsh přímé zkušenosti, neboť v roce 2014 vedl revizi pro britskou centrální banku, která následně snížila počet svých zasedání z 12 na osm. Na finančních trzích však vyhlídka těchto změn budí spíše opatrnost, jelikož se investoři obávají, že méně časté rozhodování o sazbách a celkově omezenější komunikace ze strany centrální banky znatelně zkomplikují analytické odhady budoucího vývoje úrokových měr.
Horská dráha jménem KOSPI
Jihokorejský akciový index KOSPI zažívá volatilitu, za kterou by se nemusely stydět ani leckteré kryptoměny. Volatilita indexu v letošním roce přesáhla 60 procent, téměř dvojnásobek japonského souseda Nikkei 225, což je způsobeno hlavně tím, že přes polovinu celkové hodnoty indexu tvoří pouze dvě společnosti. Zároveň se nejedná o „nudné“ společnosti z tradičních odvětví, ale o dominantní výrobce paměťových čipů – Samsung Electronics a SK Hynix. Hlavním palivem pro tuto nevídanou volatilitu jsou drobní jihokorejští investoři, kteří do indexu v tomto roce napumpovali již více než 110 bilionů wonů (zhruba 77 miliard dolarů). K nákupům využívají i vysoce rizikové pákové ETF fondy vázané na jednotlivé akcie, jejichž celkový objem vzrostl od začátku roku z pěti miliard dolarů na současných více než 40 miliard dolarů. Naopak zahraniční institucionální investoři z trhu kvůli rostoucímu riziku postupně odcházejí a letos již prodali akcie v hodnotě zhruba 115 miliard dolarů.
Bezprecedentní volatilitu dokládá i fakt, že obchodování muselo být od začátku roku již devětkrát pozastaveno, zatímco v roce 2025 k tomuto kroku nedošlo ani jednou. Zároveň se navíc tři ze čtyř největších jednodenních propadů za poslední dekádu odehrály v uplynulých pěti týdnech. V pátek pak index KOSPI zaznamenal historicky nejvyšší denní nárůst o 18 procent, čímž překonal i 12procentní skok z dob globální finanční krize v říjnu 2008. Situace se stala obrovským bolehlavem pro jihokorejské regulátory, kteří se v polovině července rozhodli zakročit, přičemž dočasně pozastavili uvádění nových pákových ETF fondů vázaných na jednotlivé akcie na burzu a podíl těchto pákových fondů pro drobné investory nesmí překročit 20 procent celého portfolia.
Téma týdne 🗞️
Letní výsledková sezona největších technologických společností ukázala, že pohled Wall Street na umělou inteligenci prochází přirozenou evolucí. Investoři se nyní začali mnohem bedlivěji zaměřovat na tvrdá data a rozlišovat mezi firmami, které dokážou miliardové investice do infrastruktury přetavit v reálné tržby, a těmi, u nichž se na jasnou finanční návratnost zatím pouze čeká. Jasnými vítězi současné situace jsou společnosti Microsoft a Amazon, které naplno těží ze svého obchodního modelu jakožto poskytovatelů cloudových služeb.
Microsoft reportoval nárůst celkových tržeb o 18 procent na více než 90 miliard dolarů, k čemuž zásadně přispěla divize Intelligent Cloud s obratem přesahujícím 39 miliard dolarů. Růst klíčové cloudové platformy Azure navíc zrychlil na 43 procent, čímž její roční tržby vůbec poprvé překonaly stomiliardovou hranici. Tento silný odbyt přímo obhajuje gigantické kapitálové výdaje, které se ve druhém čtvrtletí vyšplhaly na 41 miliard dolarů. Úspěch firmy podtrhuje také fakt, že placeného asistenta Copilot využívá již přes 30 milionů uživatelů, což dokazuje ochotu podnikového sektoru platit za nové AI nástroje.
„Microsoft investorům ukázal přesně to, co od firem sázejících na AI během této výsledkové sezóny očekávali – že je možné dál výrazně investovat do rozvoje umělé inteligence, aniž by tím firma výrazně oslabila svou schopnost generovat hotovost,“ okomentoval výsledky Josh Gilbert, analytik společnosti eToro. Reaguje tak na skutečnost, že i přes významný nárůst kapitálových výdajů o zhruba 70 procent na celkových 41 miliard dolarů dokázal softwarový gigant vygenerovat volné cash flow blížící se 20 miliardám dolarů. Opravdu silné výsledky dokázali investoři náležitě ocenit a během jediného dne posílily akcie o téměř 16 procent, což ekvivalentně znamenalo rekordní jednodenní nárůst tržní kapitalizace o zhruba 450 miliard dolarů, což se ještě nikdy žádné jiné společnosti nepodařilo.
Podobně přesvědčivý příběh nabídl investorům Amazon, jehož cloudová divize AWS zaznamenala nejrychlejší expanzi za posledních 18 čtvrtletí, když vyrostla o 37 procent na 42,2 miliardy dolarů. Firma sice dosáhla fenomenálního čistého zisku na úrovni 62,6 miliardy dolarů, ovšem výsledek byl silně ovlivněn jednorázovým neprovozním příjmem 53,4 miliardy dolarů plynoucím primárně ze zhodnocení investice do startupu Anthropic.
Pozornost trhu se nicméně soustředila především na rozhodnutí managementu navýšit celoroční výhled kapitálových výdajů o 10 procent na 220 miliard dolarů. Ačkoliv výdaje srazily volné cash flow do záporných 7,6 miliardy dolarů, management trh uklidnil ujištěním, že investice pouze reagují na reálnou poptávku, přičemž kapacity pro trénování umělé inteligence pro rok 2027 a zčásti i 2028 jsou již smluvně rozebrány. Slabší výhled celkových tržeb pro třetí čtvrtletí pak investoři do značné míry přešli, jelikož byl ovlivněn pouhým kalendářním posunem masivní slevové akce Prime Day do druhého kvartálu. Celkově se pro Amazon jednalo o zdařilý kvartál a investoři tak poslali akcie společnosti o zhruba 15 procent výše, přičemž euforie pokračovala i v pondělí, kdy akcie vzrostly o dalších pět procent a překonaly tak historické maximum.
Zcela odlišnou dynamiku předvedla společnost Meta Platforms, u níž propastný nepoměr mezi růstem tržeb a růstem nákladů vyvolal na trzích pochopitelnou nervozitu. Společnost sice vykázala solidní nárůst tržeb o 28 procent na téměř 61 miliard dolarů a její hlavní reklamní byznys šlape, ovšem celkové náklady ve stejném období vystřelily o 55 procent na více než 42 miliard dolarů. Tento raketový růst výdajů, do kterého se mimo jiné promítly i mimořádné právní poplatky a odstupné, srazil provozní marži z loňských 43 procent na 31 procent. Výsledkem byl dramatický propad volného cash flow, které se smrsklo z 8,55 miliardy na pouhých 784 milionů dolarů, což je nejnižší úroveň za téměř čtyři roky.
Zásadním strukturálním problémem Mety totiž zůstává skutečnost, že na rozdíl od Microsoftu či Amazonu nemůže své obří AI investice okamžitě zpeněžit pronajímáním cloudové výpočetní kapacity, a finanční návratnost tak prozatím závisí takřka výhradně na prodeji digitální reklamy. Výsledky navíc zatížila i divize Reality Labs, která při tržbách 431 milionů dolarů vygenerovala provozní ztrátu 4,6 miliardy dolarů. Trh na výsledky společnosti reagoval negativně a i kvůli rostoucím plánovaným výdajům poslal akcie společnosti níže o 10 procent. Od čtvrtečního zveřejnění se však kapitál do akcií Mety opět vrátil a původní propad je tak aktuálně zcela vykoupen.
Specifickou kapitolou je pak situace společnosti Apple, která sice na první pohled doručila vynikající čísla, pod povrchem ale začíná doplácet na vedlejší efekty celosvětového technologického zbrojení. Firma ve druhém čtvrtletí reportovala celkové tržby přesahující 109 miliard dolarů a čistý zisk bezmála 30 miliard dolarů. Hlavní prodejní motory běžely naplno – odbyt populárních iPhonů 17 vzrostl o téměř 22 procent a prodeje počítačů Mac díky levnějšímu modelu MacBook Neo i silné poptávce po řadě Pro vyskočily o necelých 30 procent. Výhled pro nadcházející období ale Wall Street zklamal a srazil akcie až o 10 procent. Management totiž očekává ve třetím kvartálu růst tržeb pouze mezi 9 a 11 procenty, zatímco analytici cílili na 12 procent.
Za touto opatrností stojí akutní problémy v dodavatelském řetězci, jelikož Apple musí o omezené výrobní kapacity u dodavatele TSMC tvrdě bojovat s agresivně expandujícími hyperscalery, přičemž ceny paměťových čipů se za poslední rok zčtyřnásobily. Tento tlak na vstupy začíná drtit pověstně vysoké marže Applu – ačkoliv hrubá marže ve třetím čtvrtletí dosáhla 50,1 procenta, stalo se tak z velké části díky jednorázové dvoumiliardové vratce historických cel, a pro další kvartál už firma vyhlíží pokles ziskovosti na 47 až 48 procent. Extrémní náklady už technologického giganta donutily u některých modelů Maců a iPadů přistoupit ke zdražení a analytici očekávají, že podobný krok čeká i chystané iPhony. Pro Tima Cooka se navíc jednalo o poslední výsledkovou sezónu v pozici CEO. Jeho místo zaujme John Ternus, který je aktuálně šéfem hardwarového inženýrství a ve společnosti pracuje již 25 let.
Co by vám nemělo uniknout 🚨
Sen o lákavém zhodnocení úspor se pro tisíce Čechů mění v noční můru. Pochybné firmy z trhu stahují miliardy korun prostřednictvím toxických firemních dluhopisů a zatímco drobní investoři počítají ztráty z nesplácených bondů, prodejci těchto riskantních cenných papírů dál inkasují tučné provize zcela mimo dohled České národní banky. Proč je tuzemský trh s přímým prodejem dluhopisů rájem pro nekalé praktiky a jaká úskalí skrývá současné legislativní vakuum? Odpovědi a detailní vhled do problematiky poskytuje Jaroslav Bukovský v novém článku na portálu e15.
Mládí v askezi a zbytek života ve strachu. Přestože hnutí FIRE slibuje díky extrémnímu spoření finanční nezávislost už ve 40 letech, realita bývá mnohem tvrdší. Řada „brzkých důchodců“ po dosažení svého cíle zjišťuje, že si místo volnosti koupila spíše sociální izolaci, ztrátu životního smyslu a strach z budoucích krizí, které mohou jejich dlouhodobý plán zcela zničit. Jaké nástrahy vás čekají při cestě za finanční nezávislostí? Dozvíte se na InvestičníWeb.cz.
Trhy drtí masivní výprodeje asijských technologických gigantů a obavy z riskantního úvěrování AI infrastruktury, do kterého se miliardovými garancemi pouští i samotná Nvidia. Olej do ohně navíc přilévá nervozita kolem zasedání americké centrální banky. Její nový šéf Kevin Warsh se sice ostrou rétorikou pasuje do role drsného bankéře ze staré školy, ale ve stínu nevyzpytatelné politiky Donalda Trumpa a plíživého nástupu státního kapitalismu v USA to bude mít nesmírně složité. Zvládne se Fed přizpůsobit neúprosnému technologickému boji s Čínou? Více na Roklen24.
Umělá inteligence přepisuje pravidla na burze a dává běžným investorům do rukou zbraně, kterými dosud disponovaly jen miliardové hedgeové fondy z Wall Street. Drobní obchodníci si dnes díky pokročilým nástrojům dokážou během chvíle naprogramovat vlastní automatizované obchodní boty, přičemž na tento nastupující trend již aktivně reagují i velcí brokeři jako Robinhood či Webull. Stanou se tito boti cestou k finanční svobodě, nebo spíše časovanou bombou, která vymaže úspory nepoučených nadšenců? K přečtení na Bloomberg.
Graf týdne 📊

Z grafu je patrné, že za růstem indexu KOSPI mohli v roce 2026 převážně retailoví investoři, přičemž hlavními prodejci byli fondoví manažeři, kteří museli odprodávat své pozice ve společnostech Samsung a SK Hynix, aby předešli tomu, že budou jejich akciová portfolia vůči těmto dvěma společnostem příliš exponována.
Zdroj: Bloomberg
Osobnost týdne 👑
Harris „Kuppy“ Kupperman (*1981) je americký investor, autor a portfolio manažer, známý především jako zakladatel hedgeového fondu Praetorian Capital a společnosti Mongolia Growth Group. Vystudoval historii na Tulane University v New Orleans, přičemž aktivnímu obchodování se začal naplno věnovat již během svých vysokoškolských studií, kdy zjistil, že dokáže velmi úspěšně identifikovat tržní neefektivity. Zásadní milník v jeho kariéře přišel brzy poté, když v roce 2003 založil svůj vlastní investiční fond Praetorian Capital. Svoji investiční filozofii od počátku postavil na vyhledávání takzvaných „asymetrických příležitostí“. To v jeho pojetí znamená koncentrovat kapitál do podhodnocených sektorů, které právě procházejí zásadním „bodem zlomu“, ale širší trh je prozatím ignoruje. Kupperman věří, že skutečné bohatství se nebuduje skrze širokou defenzivní diverzifikaci, ale prostřednictvím několika vysoce přesvědčivých sázek, kde je riziko ztráty striktně omezené, zatímco potenciál růstu je mnohonásobný.
To, co Harrise Kuppermana odlišuje od mnoha manažerů z Wall Street, je jeho radikální transparentnost, kontrariánská povaha a ochota vstupovat do naprosto neprobádaných vod. Důkazem jeho dobrodružného přístupu k alokaci kapitálu je založení společnosti Mongolia Growth Group v roce 2011. Tuto firmu vybudoval s vizí investovat do tehdy prudce rostoucí mongolské ekonomiky prostřednictvím komerčních nemovitostí, čímž jasně prokázal svou ochotu hledat skrytou hodnotu i na těch nejexotičtějších zahraničních trzích daleko od komfortu amerických burz.
Pro širokou investorskou veřejnost je ovšem Kupperman známý především díky svému mimořádně oblíbenému blogu „Adventures in Capitalism“. Na této online platformě s velkou dávkou intelektuální upřímnosti a břitkého humoru sdílí své aktuální investiční teze, analyzuje globální makroekonomické trendy a zcela otevřeně rozebírá i své bolestivé omyly. Díky své neústupné filozofii sázet na neoblíbená aktiva, ochotě jít tvrdohlavě proti davu a schopnosti dekonstruovat složité tržní mechanismy si Kupperman vybudoval pevnou pozici jednoho z nejvýraznějších makroinvestorů dneška.
Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. Děkuju a přeji hezký den! Martin Češka

















