Investiční sen se mění v noční můru. Řada Čechů neví, jestli své peníze ještě uvidí

Pan Vladimír dlouho zvažoval, kam necelý milion svých úspor vložit tak, aby z nich něco měl. Úrok na spořicím účtu vyhodnotil jako nezajímavý, na vstup na akciové trhy se necítil připraven a nákup investičního bytu prováhal. Když mu tak jednoho lednového dne zazvonil telefon a prodejce mu nabídl dluhopisy startupu spojeného se známým byznysmenem z Kladenska s ročním úrokem na prahu 12 procent, vnímal to takřka jako řešení spadlé z nebe a nakoupil. 

Nyní má pan Vladimír těžké spaní. Po půlroce od své investice padla firma do insolvence a nad jeho penězi visí otazník. Útěchou je, že v tom není sám. Nelehké léto mají před sebou držitelé bondů za miliardy korun. 

Česko v posledních týdnech prožívá další vlnu problémů firem, které své podnikání vystavěly na emisi obrovských objemů dluhopisů nabízených primárně drobným investorům, a to často telemarketéry bez kvalifikace i motivace dobře poradit. Zmíněný startup ybox24 z někdejší rodiny firem buštěhradského podnikatele Petra Štěpánka je od konce července v insolvenci, nesplácí úrok a nemá sílu dál pokračovat v podnikání. 

Miliardy v sázce

To je přitom jen nejviditelnějším fragmentem problémů trhu jako celku. Starosti aktuálně dělají investorům přinejmenším tři velcí dluhopisoví emitenti, kteří mohli na základě svých prospektů nabrat v minulých letech od drobných investorů kapitál až na prahu tří miliard korun. Studená letní dluhopisová sprcha tak opět otevřela diskusi o tom, zda je tuzemský trh s firemními dluhopisy dostatečně regulován. 

„Je to reálný a opakující se problém: případy jako Štěpánek Auto, Wood Seeds či Preston a další stojí na téže konstrukci, kdy firma se slabým byznysem splácí staré investory z peněz nových a nabízí své dluhopisy drobným střadatelům přímo, s výnosy deset i dvanáct procent,“ uvádí šéf České asociace společností finančního poradenství a zprostředkování Marek Černoch. 

Kamenem úrazu je podle něho fakt, že přímý prodej dluhopisů emitentem není investiční službou, a emitent se tak zcela vyhýbá regulatornímu dohledu České národní banky. Podle Černocha neexistuje žádná pojistka, která by pochybnou emisi vůbec nepustila k retailu. „Vzniká tak absurdní asymetrie, kdy regulovaný distributor musí klienta chránit, zatímco emitent prázdné schránky ho může oslovit bez jakékoli bariéry,“ dodává Černoch. 

Zatímco Štěpánkův startup ybox24 nabral podle dat z vlastního červencového insolvenčního návrhu od drobných investorů kolem 22 milionů korun, firmy spojené s core byznysem Petra Štěpánka, tedy obchodem s automobily, v minulých letech nabraly přinejmenším nižší stamiliony korun, dluhopisové prospekty jim ale dovolovaly jít si na trh i pro více než miliardu korun. V závěru června a začátkem července proběhla ve firmě řada netransparentních transakcí, po nichž se někdejší zakladatel z vlastnických struktur emitenta vyvázal. 

Kolem čtvrt miliardy korun pak nabrala skupina Preston, jejíž situace se vyhrotila rovněž v posledních týdnech, kdy nenašla prostředky na aktuálně splatné dluhy. Konečně investoři zbystřili i v případě firmy Wood Seeds. Ta jakožto dluhopisový matador českého trhu nabrala v minulých letech částku kolem 1,7 miliardy korun. Některým držitelům bondů v létě přestala vyplácet úroky z jejich investic. 

Velcí hráči by se ani nedotkli

„Retailové peníze tak často končí v projektech, na které by profesionální investor vůbec nesáhl,“ uvádí dluhopisový expert a zakladatel dluhopisového portálu Dluhopisar.cz Martin Dočekal. Transakci podle něho zprostředkovávají subjekty, jejichž ekonomický zájem je opačný než zájem investora: emitent chce získat co nejlevnější kapitál a distributor chce získat provizi. „Klient je jediným účastníkem, který nese investiční ztrátu, ale často zároveň jediným, kdo nemá potřebné informace ani odborné schopnosti riziko posoudit,“ varuje Dočekal.  

Problém je podle expertů nejen obtížná ochrana nekvalifikovaného investora a selhání distributora, ale také chybějící precedens o potrestání viníků dřívějších dluhopisových kauz. „Trh sleduji přibližně deset let a za tu dobu si nevybavuji případ, který by skončil pravomocným odsouzením podnikatele za dluhopisový podvod a současně postihem poradců či distributorů, kteří se na jeho financování aktivně podíleli. Největší ztrátu nakonec zpravidla nesou investoři, často ještě za výrazné asistence právních kanceláří placených z majetku dlužníka,“ dodává Dočekal. 

Bezpečno jen tak nebude

Vývoj legislativy přitom nabízí směrem k většímu bezpečí na trhu jen limitované kroky. Letos na jaře předložila vláda novelu zákona o dluhopisech, která mimo jiné zavádí povinnost, aby v každé marketingové komunikaci k nabídce korporátních dluhopisů bylo obsaženo upozornění, že role České národní banky nepředstavuje garanci bezpečnosti, výnosu ani splacení investice, čímž se řada emitentů po schválení dluhopisového prospektu mnohdy ohání. 

„Doplnění tohoto varování ČNB sama iniciovala a přijetí novely zákona jednoznačně podporuje,“ uvádí mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí s tím, že termín účinnosti zákona je nicméně zatím nejistý. Prvním čtením návrh zákona prošel v polovině července a byl přikázán k projednání výborům, což se očekává až od září. 

„I po přijetí novely však bude nadále platit, že ČNB dohlíží na transparentní informování investorů, ale bonitu emitenta, tedy riziko nesplacení dluhopisů, musí vyhodnotit sami investoři,“ dodává Krejčí a připomíná existenci Desatera pro drobné investory do korporátních dluhopisů, jímž ČNB pomáhá investorům vyhodnotit rizika z dluhopisových investic. Experti se nicméně shodují, že skutečná kultivace dluhopisového trhu musí přijít spolu s přísnější ochranou retailových investorů při distribuci a současně důsledným vyšetřováním, rychlejšími soudními řízeními a reálnými osobními důsledky pro ty, kteří dluhopisy vědomě používají k podvodu.