Trhy na maximech navzdory chaosu: Jak investoři vstoupili do roku 2025

Byli jsme svědky extrémní volatility, kterou definoval návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a obavy z dopadů jeho celní politiky na globální obchod. Technologickému sektoru dominovala stále trvající AI horečka, která svými valuacemi a bilionovými výdaji na infrastrukturu datových center začala mnoha investorům připomínat éru dot-com bubliny. Klíčovou roli sehrála i změna kurzu měnové politiky, kdy americký Fed, reagující na ochlazující se trh práce, přistoupil k uvolňování a snižování sazeb, ačkoliv tento krok provázely názorové rozkoly mezi jednotlivými guvernéry.

V tomto bouřlivém prostředí si svou pozici bezpečného přístavu upevnily drahé kovy, které i kvůli zvýšené průmyslové poptávce a oslabujícímu dolaru zaznamenaly bezprecedentní růst. Stranou však nezůstal ani tuzemský trh, kdy Česká národní banka v průběhu roku přistoupila ke snížení sazeb celkem o 50 bazických bodů na aktuální úroveň 3,5 procenta, což se spolu s oživením sentimentu výrazně propsalo do výkonnosti pražské burzy – index PX dokázal vystoupat až na svá historická maxima a zažil nejvýkonnější rok od roku 2004 (+ 52,6 procenta).

O roce 2025 by se toho dalo napsat ještě mnoho, ale doufám, že jste díky našemu newsletteru s většinou klíčových událostí již obeznámeni. I v tomto roce budeme pokračovat ve stejném formátu, kdy vám budeme každý týden servírovat ty nejzajímavější zprávy z finančních trhů. Pokud byste měli tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru číst, neváhejte mne kontaktovat.

Přeji příjemné čtení a úspěšný začátek nového roku!

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Na jakých trzích padaly rekordy
• Jaký dopad mělo zadržení venezuelského Madura na trhy
• Kterou venture kapitálovou společnost řídil Douglas Leone

Stručně 📻

Dow Jones rekord tažen bankami

Americký akciový index Dow Jones Industrial Average přepsal v pondělí historii, když poprvé překonal psychologickou hranici 49 tisíc bodů. K tomuto milníku, který přišel pouhých 35 obchodních dní po zdolání hranice 48 tisíc bodů, index katapultovala vlna optimismu vyvolaná operací americké armády a zajetím venezuelského diktátora Nicoláse Madura, čímž Dow Jones připsal 1,6 procenta. Hlavním motorem růstu se staly energetické tituly v čele se společností Chevron, jejíž akcie vyskočily o 5 procent v očekávání, že firma bude klíčovým hráčem při obnově zdevastované venezuelské ropné infrastruktury. Z hlediska bodového přínosu pro index však hrála prim investiční banka Goldman Sachs. Díky specifické konstrukci indexu Dow Jones, který je vážený cenou akcií, přispěla tato banka k růstu indexu více než 233 body. Rally podpořily i další tituly s vysokou nominální hodnotou akcií nad 200 dolarů, jako jsou Caterpillar, IBM či JPMorgan Chase.

Rekordy však nepřicházejí pouze z USA a nelze tak opomenout německý index DAX, který po třech měsících dosáhl nového historického maxima, kdy cena atakovala hranici 25 tisíc bodů a index dosáhl hodnoty 24 883 bodů. Hlavním motorem tohoto růstu byl obranný gigant Rheinmetall, jehož akcie vyskočily o více než 9,5 procenta v reakci na oznámení významné zakázky pro německou armádu. Společnost zajistila kontrakt v hodnotě několika stovek milionů eur na dodávku munice pro bojová vozidla pěchoty Puma, čímž výrazně rozšířila rámcovou dohodu z roku 2022. Tento úspěch navazuje na nedávnou objednávku dalších 200 vozidel Puma v celkové hodnotě 4,2 miliardy eur, na které se Rheinmetall podílí polovinou, přičemž první dodávky jsou naplánovány na rok 2028. Dalšími významnými přispěvateli k růstu německého indexu byl výrobce polovodičů Infineon Technologies (+4,3 procenta), energetická společnost Siemens Energy (+3,87 procenta), a v neposlední řadě i Airbus (+2,11 procenta), či SAP (+2,1 procenta).

Rekordní ceny mědi v obavách o cla

Cena mědi ve Spojených státech v pondělí přepsala historii, když vystoupala na nová maxima, čímž překonala dosavadní vrchol z loňského července a dostala se až přes hranici 13 tisíc USD za tunu. Zatímco letní cenový skok byl tažen především divokými spekulacemi obchodníků reagujících na chaotickou celní politiku Donalda Trumpa, současná rally stojí na mnohem pevnějších a hmatatelnějších základech. Trh je nyní poháněn neustávající průmyslovou poptávkou v kombinaci s kritickým nedostatkem fyzického kovu. Ačkoliv tradiční cyklické sektory a stavebnictví, kde se měď běžně využívá pro potrubí a kabeláž, vykazují známky zpomalení, tento propad je více než kompenzován masivní spotřebou v sektorech nové ekonomiky. Měď se stala naprosto klíčovou surovinou pro modernizaci energetických sítí, výrobu elektromobilů a instalaci obnovitelných zdrojů energie. Zcela novým a dominantním faktorem je pak výstavba obřích datových center pro umělou inteligenci, která polykají tuny tohoto vodivého kovu.

Hlad po „kovu budoucnosti“ však naráží na tvrdou realitu na straně nabídky, kde se trh potýká s vážnými strukturálními problémy. Otevření nových dolů je záležitostí celých desetiletí a ty stávající čelí častým provozním výpadkům. Aktuální cenová rally nabrala na obrátkách v září po tragické události v Indonésii, kde smrtící sesuv půdy v dole Grasberg společnosti Freeport-McMoRan vedl k jeho uzavření, přičemž se jednalo o druhý největší zdroj mědi na světě. Tento výpadek vytvořil na trhu okamžitý nabídkový šok, který žene ceny vzhůru rychleji, než by to dokázala jakákoliv celní opatření. I když fundamenty hrají prim, politika Bílého domu zůstává v pozadí jako významný rizikový faktor. V létě trh reagoval na zavedení 50procentního cla na polotovary, což vedlo k paradoxní situaci, kdy obchodníci hromadili zásoby v očekávání rozšíření cel i na surovější formy kovu, jako jsou katody. To se ovšem nestalo a cena futures kontraktů mědi se tak během dne propadla o 22 procent. Tato hrozba trvá i nadále a může způsobit odtržení amerických cen od těch globálních. Analytici z Bank of America v této souvislosti upozorňují na zajímavý fenomén: v posledních měsících výrobci kvůli „makro nejistotě“ kolem Trumpových cel spíše vyprodávali sklady a nakupovali jen to nejnutnější systémem „z ruky do úst“. Pokud se však sentiment stabilizuje, tito kupci se budou muset vrátit na trh, což může poptávku a ceny vystřelit ještě výše.

Téma týdne 🗞️

Světová geopolitická mapa i finanční trhy vstoupily do nového roku šokem, o který se postarala administrativa Donalda Trumpa. Během bleskové víkendové vojenské operace provedly americké ozbrojené síly v Caracasu zásah, jehož výsledkem bylo zajetí venezuelského diktátora Nicoláse Madura i jeho manželky a jejich následný transport do americké vazby. Hlavním důvodem bylo Madurovo údajné zapojení do obchodu s drogami a zbraněmi s cílem je použít proti USA. Na tiskové konferenci označil prezident Donald Trump Madura za „nelegitimního diktátora“ a oznámil, že USA dočasně převezmou správu země, aby zajistily „spravedlivý přechod k demokratičtějšímu vedení“. Tento krok má jasný ekonomický podtext. Trumpovým cílem je stabilizace regionu a především obnova zdevastovaného venezuelského ropného sektoru, na níž by se měly podílet velké americké společnosti. Ačkoliv jde o událost s obrovským symbolickým významem, trhy na ni reagovaly s pozoruhodným klidem.

Vzhledem k tomu, že extrakce venezuelského diktátora proběhla o víkendu, neměly trhy jak na tyto zprávy reagovat a investoři měli zbytek víkendu na to zprávy zpracovat a vyhodnotit případná rizika. Finanční trhy obvykle na násilné změny režimů reagují panikou, tentokrát však investoři vyhodnotili situaci spíše jako příležitost. Z minulého roku jsme zvyklí, že zprávy, které se na první pohled zdají negativní, jsou investory vnímány s vlažností a spíše nad nimi pokrčí rameny, než aby zběsile odprodávali své portfolio. Stejný scénář se do jisté míry opakoval i nyní a americké akciové indexy v pondělí zamířily strmě vzhůru – průmyslový index Dow Jones připsal přes 1,5 procenta a dosáhl tak rekordních hodnot přes 49 tisíc bodů. Ještě silnější rally zaznamenal small cap index Russell 2000 s růstem o 1,7 procenta, přičemž technologický Nasdaq si sice také připsal zisk, avšak společně s S&P 500 se růst pohyboval „pouze“ okolo 0,8 procenta. Wall Street zjevně vnímá Trumpův razantní krok jako „bullish“ signál, přičemž krátkodobá geopolitická rizika jsou vyvažována vidinou budoucího otevření jednoho z největších ropných trhů světa západnímu kapitálu. Navzdory akciové euforii však investoři nezůstali zcela slepí k rizikům. Nejistota se projevila na cenách „bezpečných přístavů” - cena zlata (+2,6 procenta) i stříbra (+4,83 procenta) vzrostla a vypadá to, že by růstový trend z minulého roku mohl pokračovat. Trhy tak balancují mezi optimismem z nových investičních možností a obavami z potenciální eskalace.

Nejzajímavější reakce se odehrála na trhu s ropou. Ačkoliv by se dalo očekávat, že invaze do země s největšími zásobami ropy na světě vyvolá cenový šok, reakce nebyla nijak dramatická - cena ropy Brent i WTI ze začátku dne klesala, avšak při londýnské seanci nastal obrat a ve výsledku oba druhy ropy zaznamenaly zisk 1,6 procenta, což není vzhledem k okolnostem nijak dramatické. Důvodem je produkční realita současné Venezuely. Zatímco před třiceti lety země byla schopná vytěžit přes tři miliony barelů denně, dnes produkce nedosahuje ani jednoho milionu barelů, což představuje méně, než jedno procento globální nabídky. Chronické podinvestování infrastruktury a silný odliv odborníků způsobily, že i v případě rychlého politického uklidnění by návrat Venezuely mezi významné exportéry trval roky. Okamžitý vliv na globální nabídku je tedy omezený. Trh navíc aktuálně čelí výraznému převisu nabídky - ceny ropy v roce 2025 klesly o zhruba 20 procent a zároveň se očekává i nadbytek produkce. Tento „polštář“ tvořený vysokou těžbou v USA a politikou kartelu OPEC+ tlumí jakékoli geopolitické výkyvy. Pro bližší pohled na vývoj Venezuely a jejího ropného průmyslu si určitě nenechte ujít nové vydání newsletteru Money Matters od Dominika Stroukala a článek na webu e15.

Co by vám nemělo uniknout 🚨

💥 Bitcoinoví býci tvrdí, že „to the moon“ je jen otázkou času, ale realita roku 2025 přinesla drsné vystřízlivění. Od selhání velkých bankovních předpovědí až po ztrátu jakékoliv předvídatelnosti – kryptoměnový trh se chová jinak, než experti slibovali. Co nás čeká v roce 2026? Bude to rok, kdy kryptoměny definitivně ztratí svou punkovou duši a stanou se nudnou součástí portfolií velkých hráčů? Přečtěte si, proč možná právě nuda je to, co bitcoin potřebuje. Dočtete se v článku Jana Vávry na webu e15.

💥 Ztráta 17 miliard dolarů by většinu firem položila, ale Michael Saylor hraje podle vlastních pravidel. I přes masivní nerealizovanou ztrátu ve čtvrtém kvartálu akcie jeho firmy paradoxně rostou. Proč jsou investoři ochotni platit prémii za firmu, jejíž účetnictví „krvácí“ kvůli výkyvům Bitcoinu, a proč Saylor navzdory červeným číslům dál agresivně nakupuje? Dočtete se na webu agentury Bloomberg.

Osobnost týdne 👑

Douglas Leone (*1957) je americký miliardář, investor a bývalý dlouholetý řídicí partner legendární venture kapitálové společnosti Sequoia Capital, která stojí za zrodem gigantů jako Apple, Google či Airbnb. Narodil se v italském Janově a jeho cesta na vrchol Silicon Valley je příběhem klasického „amerického snu“ vykoupeného tvrdou prací. Do Spojených států emigroval s rodinou v 11 letech, aniž by uměl slovo anglicky. Tento pocit outsidera a nutnost vybojovat si své místo v cizím prostředí v něm zformovaly nezlomnou povahu, kterou později hledal i u zakladatelů startupů. Vystudoval strojírenství na Cornellu a průmyslové inženýrství na Columbii, vzdělání pak završil titulem z managementu na MIT. Na rozdíl od mnoha investorů s finančním pozadím začínal Leone v „zákopech“ obchodu a prodeje u technologických průkopníků jako Sun Microsystems či Hewlett-Packard.

Do Sequoia Capital nastoupil v roce 1988, zpočátku jako juniorní partner. Klíčový zlom nastal v polovině 90. let, kdy spolu s Michaelem Moritzem převzal otěže po zakladateli Donu Valentinovi. Leone byl hnacím motorem, který transformoval Sequoiu z úspěšného kalifornského fondu na globální investiční impérium. Právě on stál za odvážnou a fenomenálně úspěšnou expanzí firmy do Číny a Indie, což byl v té době riskantní krok, který se však bohatě vyplatil. Pod jeho vedením firma investovala do společností jako Google, YouTube, WhatsApp, ServiceNow či Stripe. Leone je známý svou přímočarostí, averzí k naleštěným prezentacím a instinktem pro rozpoznání zakladatelů, kteří mají „hlad“ po úspěchu a chtějí světu něco dokázat - často právě proto, že sami pocházejí ze skromných poměrů. Ačkoli v roce 2022 předal vedení firmy mladší generaci, jeho filozofie, že v byznysu „není místo pro spokojenost s průměrem“, zůstává v DNA Sequoia Capital dodnes.

Graf týdne 📊

Na grafu vidíme vývoj akcií Rheinmetall za posledních 5 let. Je patrné, že cena zaznamenala první výrazný nárůst na začátku roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, a od předválečných hodnot připsala do konce roku 2024 skvělých 474,2 procenta. Rok 2025 začal pro Rheinmetall velmi dobře a kombinací oznámení o růstu tržeb v roce 2024, předpokládaném růstu tržeb v roce 2025 a celkového růstu obranného segmentu kvůli zbrojní iniciativě evropských států dosáhl Rheinmetall do konce června dalších úctyhodných 216 procent. Ke konci roku již část zisků umazal a zakončil rok 2025 s „pouhými” 160 procenty v plusu. Pokud se podíváme na akcie společnosti od předválečného období až k dnešnímu dni, jsme svědky neuvěřitelného zhodnocení 1518,83 procenta.

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst.