Ztráta kil i vlasů. Vědci zkoumali nečekaný vedlejší efekt Ozempicu a Wegovy
- Nová studie v britském lékařském časopisu The BMJ spojila léky GLP-1 s častějším vypadáváním vlasů u diabetiků.
- Absolutní rozdíl činil jen dva až tři dodatečné případy na tisíc pacientů ročně.
- Výzkum neprokázal příčinu a výsledky nelze přímo vztáhnout na uživatele bez diabetu.
Nová studie upozornila na možný vedlejší účinek léků typu Ozempic. U diabetiků byly spojeny s častějším vypadáváním vlasů než jiné přípravky na cukrovku. Absolutní riziko však podle vědců zůstává velmi nízké.
Léky ze skupiny GLP‑1, mezi které patří například známé přípravky Ozempic nebo Wegovy, mohou souviset s častějším vypadáváním vlasů. Ukazuje to nová rozsáhlá studie vědců z Pensylvánské univerzity, kterou nyní zveřejnil The BMJ, jeden z nejprestižnějších lékařských časopisů na světě.
Vypadávání vlasů se mezi možnými vedlejšími účinky těchto přípravků objevovalo už dříve. Dosavadní poznatky ale vycházely převážně z jednotlivých případů nebo hlášení pacientů. Nová práce podle autorů přináší „systematičtější důkazy“ založené na zdravotních záznamech desítek tisíc lidí.
Výzkumníci se zaměřili na pacienty s diabetem 2. typu a porovnávali uživatele GLP‑1 s lidmi užívajícími jiné běžné léky na cukrovku. Po zohlednění věku, pohlaví, tělesné hmotnosti a dalších zdravotních rozdílů zjistili u přípravků GLP‑1 „vyšší riziko klinicky zaznamenané alopecie“.
Podle zvolené srovnávací skupiny bylo relativní riziko vyšší o 37 až 68 procent. Takový údaj zní výrazně, v absolutních číslech je však rozdíl malý. U uživatelů GLP‑1 připadalo zhruba sedm zaznamenaných případů vypadávání vlasů na 1000 pacientů za rok, zatímco u ostatních léků přibližně čtyři až pět.
Dva případy z tisíce
„Absolutní riziko je nízké,“ zdůrazňují proto sami autoři. Z výsledků vychází, že proti jiným způsobům léčby diabetu šlo asi o dva až tři dodatečné případy na 1000 pacientů ročně.
Pozorovaná souvislost se týkala hlavně nejizvící alopecie. Při ní vlasové folikuly nezanikají, takže vlasy mohou znovu vyrůst. Studie ale nesledovala závažnost ani délku obtíží a nedokázala potvrdit, zda se růst vlasů u jednotlivých pacientů skutečně obnovil.
Příčina problému zatím není jasná. Jedním z možných vysvětlení je rychlý úbytek hmotnosti, který může dočasně narušit vlasový cyklus. Menší příjem potravy může zároveň vést k nedostatku železa nebo zinku, tedy živin důležitých pro růst vlasů. Podle autorů jde o „věrohodný biologický mechanismus“, nikoli však o prokázanou příčinu.
Výzkumníci totiž neměli údaje o tom, kolik a jak rychle jednotliví pacienti zhubli. Nemohli proto rozlišit, zda za vypadáváním vlasů stojí samotný lék, úbytek hmotnosti, změna výživy nebo kombinace více faktorů.
Výsledky mají ještě jedno podstatné omezení. Studie zahrnovala výhradně lidi s diabetem 2. typu. Nevypovídá tedy přímo o uživatelích bez diabetu, kteří si přípravky nechávají předepisovat pouze kvůli léčbě obezity nebo snížení hmotnosti.
Autoři zároveň upozorňují, že jejich práce zjistila souvislost, nikoli příčinu a následek. Nový poznatek by podle nich neměl zastínit prokázané přínosy léků GLP‑1 při léčbě diabetu a obezity. Může však pacientům a lékařům pomoci při rozhodování a upozornit je na možný vedlejší účinek, který dosud nebyl dostatečně prozkoumaný.
