Úleva pro akcie, šok pro ropu. Brent padá v reakci na diplomatický průlom

Vážená e15 investorská komunito, 

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Světová média jsou již přes měsíc soustředěna hlavně na probíhající konflikt mezi aliancí USA a Izraele a Íránem na Blízkém východě, ze kterého zatím vzešlo mnoho škod a žádný užitek. Drahá ropa se již propisuje do reálných ekonomik po celém světě, ovlivňuje inflační očekávání spotřebitelů a zároveň i budoucí nastavení měnové politiky centrálních bank. Hlavní událostí tohoto týdne je vypršení ultimáta, které dal americký prezident Teheránu s cílem situaci co nejdříve „vyřešit“. Jakým způsobem Donald Trump k situaci přistoupil a jak se aktuální nálada propisuje do kapitálových trhů, se dozvíte v dnešním vydání. 

Děkujeme, že nás čtete!

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Co čekat od ultimáta na Blízkém východě 
• Na jaká finanční data se v tomto týdnu těšit 
• V jakém nastavení se aktuálně nacházejí trhy 

Stručně 📻

Nejdůležitější „makro“ aneb na co se připravit

Americkou ekonomiku čeká ve druhé polovině týdne datový test, který může zásadně ovlivnit další kroky americké centrální banky. Přichází totiž bezprostředně po zveřejnění překvapivě silných dat z amerického trhu práce z minulého týdne. Březnový report ukázal masivní tvorbu pracovních míst napříč sektory, což potvrdilo mimořádnou odolnost americké ekonomiky a podle analytiků tak Fedu výrazně ztížilo obhajobu jakéhokoliv brzkého snižování úrokových sazeb. 

Sérii klíčových událostí odstartuje už ve středu zveřejnění ostře sledovaného zápisu z březnového zasedání Fedu, který investorům detailněji poodhalí aktuální náladu mezi centrálními bankéři. Ve středu se navíc naplno rozběhne výsledková sezona leteckých společností, kterou zahájí Delta Air Lines. Investoři budou s nervozitou sledovat, jak tvrdě do zisků aerolinek zasáhlo skokové zdražení leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě, jež už v úvodu týdne srazilo akcie velkých dopravců o dvě až čtyři procenta a přinutilo je zvyšovat poplatky pro cestující. 

Hlavní pozornost Wall Street se však upírá ke čtvrtku. Na program dne se totiž dostane Fedem preferovaný inflační ukazatel v podobě únorového indexu výdajů na osobní spotřebu (PCE). Tento indikátor ukáže, nakolik drahá ropa a napětí na Blízkém východě oživují inflační tlaky v USA. Že jde o hmatatelnou a bezprostřední hrozbu, potvrdila v úterý i data od České národní banky, kdy tuzemská meziroční inflace v březnu zrychlila na 1,9 procenta, a to primárně kvůli zdražujícím pohonným hmotám v důsledku globálního geopolitického šoku. Hustý informační příval nepoleví ani v závěru týdne. 

Páteční odpoledne nabídne další zásadní dílek do inflační skládačky, a to únorový index spotřebitelských cen (CPI). Kombinace silného trhu práce a případné „lepivější“ inflace by centrálním bankéřům poskytla solidní argument pro ponechání sazeb na stávajících úrovních. Celou situaci je však třeba zvažovat v kontextu vývoje konfliktu na Blízkém východě, který může mít na budoucí nastavení měnové politiky a celkový růst světových ekonomik silně negativní dopad. 

Téma týdne 🗞️

V minulém vydání investičního newsletteru jsme psali o možných scénářích deeskalace konfliktu na Blízkém východě, avšak v Bílém domě stále sedí Donald Trump a stejně jako naděje na zmírnění konfliktu přišla, tak v průběhu minulého týdne odešla. Celý svět už je zvyklý na výhružky a ultimáta amerického prezidenta, ze kterých zpravidla sejde a slouží tak převážně jako nástroj vyvolání tlaku bez skutečného úmyslu ony výhružky naplnit. I přesto není vhodné je brát na lehkou váhu a až do dnešního rána jsme se v takové situaci nacházeli. 

Prezident Trump o víkendu vytyčil Íránu nekompromisní červenou linii – pokud islámská republika do úterních 20.00 východoamerického času neobnoví volný průjezd klíčovým Hormuzským průlivem, čelí hrozbě masivního bombardování energetické infrastruktury. Z jeho rétoriky v příspěvku na sociální síti Truth Social bylo cítit, že se mu zdlouhavý průběh vyjednávání nezamlouvá a konflikt chce ukončit co nejdříve, a to za jakoukoliv cenu. 

„V úterý bude v Íránu Den elektráren a Den mostů, to vše v jednom. Nic se nevyrovná!!! Otevřete ten zatracený průliv, vy šílení parchanti, nebo budete žít v pekle – JEN SE DÍVEJTE! Chvála Alláhovi,“ napsal v neděli odpoledne. S blížícím se koncem stanoveného ultimáta se Trumpova rétorika ještě vyostřila a v úterý začal svůj příspěvek větami: „Celá civilizace dnes večer zemře a už se nikdy nevrátí. Nechci, aby se to stalo, ale pravděpodobně se to stane.“ 

Ačkoliv by logika velela, že tváří v tvář takto bezprostřední vojenské hrozbě vypukne na trzích panika a masivní výprodej rizikových aktiv, situace byla spíše opačná. Americké akciové indexy Dow Jones, Nasdaq 100 i S&P 500 v minulém týdnu překvapivě rostly a dle deníku Wall Street Journal si připsaly dokonce nejlepší čtyřdenní sérii od loňského května. Za tímto odtržením Wall Street stojí hned několik faktorů. Investoři zkrátka sázeli na to, že Trump, jak je jeho zvykem, ultimátum na poslední chvíli prodlouží a tlak spíše stupňuje před dalším vyjednáváním. 

Naději na diplomatický smír navíc přiživil sám Írán, který představil desetibodový protinávrh na příměří. Přestože jej Donald Trump označil za nedostatečný, vzápětí jej uvítal jako „velmi významný krok“. Od vypuknutí konfliktu je situace pro investory těžko čitelná, což se projevilo na začátku týdne i na trzích, které sice plošně korigovaly vyšší ceny z minulého týdne, avšak byla cítit nervózní atmosféra a vyčkávání na to, zda Donald Trump skutečně dostojí svým slibům, nebo takzvaně „vyslepičí“. 

Ve středečních ranních hodinách se potvrdilo to, na co celou dobu Wall Street sázela – americký prezident jen několik hodin před vypršením ultimáta couvl a Spojené státy se s Íránem dohodly na dvoutýdenním příměří. Americko-izraelská vojenská kampaň se tak dočasně pozastavuje výměnou za to, že Teherán v koordinaci se svými ozbrojenými silami umožní bezpečný průjezd klíčovým průlivem. Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí ve svém prohlášení uvedl, že „po dobu dvou týdnů bude bezpečný průjezd Hormuzským průlivem možný v koordinaci s íránskými ozbrojenými silami“, přičemž sám Trump přislíbil, že Spojené státy s obnovením průjezdu tankerů pomohou. 

Jakmile bylo příměří oznámeno, trhy zareagovaly explozivně s vidinou jasnějších vyhlídek, které jim v posledních týdnech chyběly. Futures na americké akciové indexy vzrostly o více než dvě procenta a evropské indexy dokonce až o 5 procent. Naprostý zvrat pak zažil trh s ropou, kdy po ohlášení příměří následoval prudký propad ceny ropy Brent až o 16 procent na úroveň 91,70 dolaru za barel. Euforie a uvolnění byly patrné na všech trzích a pozitivně reagovaly i drahé kovy a krypto oslabil o 0,8 procenta. 

Při pohledu na reálné ekonomiky je zřejmé, že naplno pociťují důsledky blokády. Od začátku konfliktu na konci února vystřelily ceny ropy o desítky procent a americká lehká ropa WTI se usadila na nejvyšších hodnotách od června 2022, když překonala hranici 112 dolarů za barel. Pro běžné spotřebitele se to okamžitě promítlo do cen na čerpacích stanicích – ve Spojených státech stoupla průměrná cena benzínu na 4,12 dolaru za galon z předkrizových 2,98 dolaru, což je vizitka, kterou administrativa Donalda Trumpa nerada rozdává, a také jeden z hlavních důvodů, proč tak silně tlačí na ukončení blokády v Hormuzském průlivu. 

Výrazný cenový šok navíc zasáhl i odvětví, o kterém se v souvislosti s ropou tolik nemluví – zemědělství. Hormuzským průlivem totiž prochází přibližně třetina světového obchodu s hnojivy přepravovanými po moři. Země Perského zálivu se starají zhruba o pětinu světové produkce fosfátových hnojiv a čtvrtinu celosvětové produkce síry. Výsledkem je, že ceny nejpoužívanějších hnojiv, jako je urea, vylétly během několika týdnů o 40 až 50 procent, zatímco amoniak zdražil o 20 až 25 procent. „Tento nákladový šok přichází v nejhorší možnou dobu před jarními pracemi a v nadcházejících měsících se s jistotou propíše do koncových cen potravin,“ komentuje situaci analytik Jakub Rochlitz ze společnosti eToro. 

Trhy si tak mohou oddychnout, ale nacházejí se na velmi tenkém ledě. Jde pouze o čtrnáctidenní odklad, během kterého musí obě strany vyjednat trvalejší dohodu. Rozdíly v požadavcích jsou přitom propastné, kdy Írán nadále požaduje stažení amerických vojsk z regionu a zrušení všech sankcí. Pozornost investorů se nyní opět upírá k silným firemním fundamentům, přičemž predikce zisků v indexu S&P 500 pro první čtvrtletí počítají se solidním růstem o více než 13 procent. 

I když nyní zbraně utichly, světová ekonomika se bude muset vypořádat s těžkými následky uplynulých šesti týdnů. „Prozatím je to pro trhy úleva, situace se uklidnila. Zdaleka ale není zaručeno, že vše půjde hladce, a investoři by neměli předbíhat událostem,“ upozorňuje Hiroyuki Ueno, hlavní stratég společnosti Sumitomo Mitsui Trust Asset Management. Zásadním testem pro udržení této úlevné rally bude podle expertů faktické dění v Hormuzském průlivu a reálné obnovení toku energií. Očekává se, že trhy budou i nadále vysoce citlivé na jakékoliv nové politické titulky a investoři musí být připraveni na přetrvávající extrémní volatilitu. 

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Miliardář a aktivistický investor Bill Ackman rozjíždí obří akvizici v hudebním průmyslu – za ovládnutí giganta Universal Music Group nabízí astronomických 55,8 miliardy eur. Jeho fond Pershing Square přichází s masivní 78procentní prémií a s jasným plánem přesunout akcie domovské stáje hvězd, jako jsou Taylor Swift či The Beatles, na americkou burzu a naplno využít potenciál umělé inteligence. O tom, jaké zásadní změny chce Ackman ve vedení společnosti prosadit a proč věří, že AI hudební autorská práva neohrozí, ale naopak posílí, píše Marek Schwarzmann v novém článku na webu e15. 

Plánované mega-IPO společnosti SpaceX by mohlo vynést až 75 miliard dolarů, jež mají primárně zafinancovat budování datových center ve vesmíru, další vývoj rakety Starship a také vysoce ztrátový provoz nedávno pohlceného startupu xAI. Skeptici ovšem varují, že právě naroubování nákladného vývoje umělé inteligence na spolehlivě fungující vesmírný byznys může ze SpaceX udělat nepřehledný konglomerát a ohrozit tak její snové ocenění v očích investorů. Jak chce Musk přesvědčit Wall Street a jaké nástrahy tento bezprecedentní úpis akcií skrývá, je k přečtení na webu Bloomberg. 

Osobnost týdne 👑

Steve Jurvetson (*1967) je americký miliardář a obchodník s rizikovým kapitálem. Vyrůstal v Dallasu a od mládí projevoval mimořádné technické a matematické nadání. Jeho akademická dráha začala na prestižní Stanfordově univerzitě, kde získal bakalářský titul v oboru elektrotechniky za pouhého 2,5 roku, přičemž promoval jako nejlepší student v ročníku. Následně na Stanfordu přidal i magisterský titul a diplom MBA s prestižním vyznamenáním Arjay Miller Scholar. Jeho první kariérní kroky vedly přímo do srdce technologického výzkumu. Pracoval jako vývojový inženýr v laboratořích Hewlett-Packard, kde programoval a podílel se na designu čipů. Následně sbíral cenné byznysové zkušenosti v produktovém marketingu u společností Apple a NeXT Software. 

Zlom v jeho kariéře přišel v roce 1995, kdy se připojil k firmě rizikového kapitálu Draper Fisher. Díky svému bystrému úsudku se stal partnerem po pouhých šesti měsících a firma brzy změnila název na Draper Fisher Jurvetson, zkráceně DFJ. Pod jeho vedením se DFJ stala jedním z nejmocnějších fondů na světě. Jurvetson vedl vysoce výnosné investice do společností jako Skype, Baidu či Planet Labs. Zároveň patřil k nejranějším investorům do společností SpaceX a Tesla. Dlouhé roky seděl v představenstvech obou těchto firem a jeho důvěra v Muskovu vizi byla tak velká, že je hrdým majitelem vůbec prvního sériově vyrobeného vozu Tesla Model S (sériové číslo 0001) a druhého vyrobeného Modelu X. 

V roce 2017 Jurvetsonova kariéra v DFJ po více než 20 letech náhle skončila. Odešel v době, kdy firma zahájila interní vyšetřování na základě obvinění z nevhodného osobního chování. Ačkoliv vyšetřování neprokázalo žádné formální porušení zákonů a Jurvetson obvinění odmítal, s firmou se vzájemně dohodl na odchodu, aby fond nezatěžoval mediální pozorností. V roce 2018 spojil síly se svou dlouholetou kolegyní Maryannou Saenko a společně založili nový fond Future Ventures, jehož investiční filozofie se soustředí na kvantové počítače a umělou inteligenci, komerční dobývání vesmíru, nové zdroje energie nebo například biotechnologie a syntetickou biologii. Steve Jurvetson dnes platí za jednoho z největších technologických vizionářů na Wall Street a Sand Hill Road. Pravidelně zdůrazňuje, že role rizikového kapitálu by měla spočívat ve financování odvážných zakladatelů, kteří se snaží vyřešit nejkomplexnější problémy lidstva. 

časová osa vyjádření Donalda Trumpa k Íránu | Zdroj: Bloomberg

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. 

Děkuji a přeji hezký den!
Martin Češka