Američané začínají brojit proti datovým centrům a AI. Hatí tak firmám burzovní plány
- Ve Spojených státech stoupá negativní nálada vůči umělé inteligenci.
- Velkou nevoli vyvolává zejména stavba datových center, jeden stát už plánuje jejich zákaz.
- Současné postoje veřejnosti mohou ovlivnit i plánovaný vstup na burzu OpenAI či Anthropicu, AI se zároveň stává politickým tématem.
Ve Spojených státech amerických nabývají na síle negativní postoje vůči umělé inteligenci. Dokládá to i nedávný útok na dům Sama Altmana, generálního ředitele společnosti OpenAI, která vyvíjí mimo jiné nejznámějšího AI chatbota ChatGPT: mladý muž hodil molotovův koktejl na jeho příjezdovou bránu. Policii následně uvedl, že jeho motivem byla nenávist k AI.
„Soucítím s antitechnologickými náladami a je jasné, že technologie není vždy dobrá pro každého. Celkově však věřím, že technologický pokrok může učinit budoucnost neuvěřitelně dobrou pro vaši i mou rodinu,“ uvedl k incidentu Altman pro CNBC,
Vlna protestů se zvedá zejména proti stavbě datových center, která jsou nezbytná pro fungování AI. V americkém státě Maine na severovýchodě USA nedávno dokonce schválili návrh zákona o dočasném zákazu výstavby velkých datových center. Ten by do podzimu 2027 zablokoval stavbu těch s příkonem více než dvacet megawattů a rovněž by zavedl mechanismus pro posuzování dopadu podobných zařízení na elektrickou síť.
Nynější situace je komplikací pro velké technologické hráče, jako jsou Google, Microsoft, Meta či Amazon, kteří se jen v letošním roce zavázali investovat do výstavby nových datových center v USA přibližně 700 miliard dolarů, tedy asi 14,5 bilionu korun. Právě díky jejich rozšiřování se může dál zdokonalovat umělá inteligence, jejíž provoz je i energeticky velmi náročný, což v důsledku zvyšuje ceny elektřiny.
Odpor obyvatel proti datovým centrům má reálné výsledky. Podle průzkumu serveru Data Center Watch byla v minulém roce v USA kvůli odporu místních obyvatel či soudním sporům zablokována nebo zpožděna výstavba projektů za minimálně 3,2 bilionu korun.
Komplikace IPO
Současná nálada může představovat problém také pro společnosti OpenAI či Anthropic, které plánují v dohledné době vstoupit na burzu. Jejich ohodnocení je totiž výrazně závislé na kapacitách datových center, která určují možnosti dalšího zdokonalování jejich modelů.
Valuace obou společností přitom v poslední době letí raketově nahoru. U OpenAI činí 17,5 bilionu korun, což však zpochybňují i někteří její investoři. Hodnota Anthropicu je aktuálně 7,8 bilionu korun.
Volební téma
Předpokládá se, že umělá inteligence bude i jedním z hlavních témat podzimních voleb v USA, takzvaných midterm elections, v nichž se volí nové složení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu. Současně s tím si budou Američané vybírat ve většině států i nového guvernéra a konat se budou v řadě měst i místní volby.
Podle nedávného průzkumu americké NBC News 57 procent registrovaných voličů věří, že rizika spojená s umělou inteligencí převládají nad jejími benefity, zatímco opačného názoru je 34 procent. Stanice uvádí, že samotný vliv AI na politickou scénu se zatím utváří, někteří politici však již začínají reflektovat témata, jako jsou zvyšující se ceny elektřiny v důsledku výstavby datových center.
Situace v Česku
Mezi Čechy panuje podle průzkumu agentury Ipsos z loňského září větší nervozita z AI než v okolních evropských státech a v porovnání s jinými zeměmi i menší nadšení. Téměř polovinu lidí v Česku znervózňují produkty, které využívají umělou inteligenci.
Podle ředitele České asociace umělé inteligence Lukáše Benzla se zároveň v budoucnu projeví stejná skepse vůči stavbě datových center jako v již zmiňovaných USA. „Zkušenost ze zahraničí ukazuje velmi typický vzorec. Obecně lidé AI podporují, ale když má vedle jejich domu vyrůst datové centrum, podpora rychle klesá. A velmi podobný efekt už vidíme i v Evropě, třeba ve Francii nebo Velké Británii se datová centra stávají tématem lokálních voleb a komunitních konfliktů. Česko v tom nebude výjimka,“ říká.
V Česku momentálně staví největší tuzemské datové centrum na okraji Prahy v lokalitě Zbraslav – Jíloviště České radiokomunikace. V budoucnu by se mohlo stát součástí jedné z plánovaných evropských AI gigatováren, o jejíž vybudování má Česko zájem. Zatím však není jasné, kdy Evropská komise vyhlásí výzvu k výstavbě.
Benzl zároveň předpokládá, že i v Česku se umělá inteligence stane politickým tématem, jen to bude pomalejší než v USA. „V krátkodobém horizontu jednoho až dvou let bude AI spíše technicko-ekonomické téma, tedy konkurenceschopnost, digitalizace státu, regulace. Ve střednědobém horizontu se začne lámat do konkrétních konfliktů, typicky práce, školství, bezpečnost nebo právě infrastruktura, jako jsou datová centra. A v delším horizontu se z AI stane plnohodnotné politické téma, podobně jako energetika nebo migrace, tedy téma, na kterém se budou lámat ideologické přístupy,“ odhaduje budoucí vývoj.
