Situace jako tato pandemie nás do budoucna čekají znovu, říká ministryně Dostálová

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová Zdroj: E15 Michael Tomeš

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová
7
Fotogalerie

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nebyla od počátku krize vidět tolik jako premiér a další ministři, teď na ní ale závisí záchrana tuzemského cestovního ruchu. Podpořit jej chce například dotovanými poukázkami na dovolenou. „Měli bychom jet na dovolenou v Česku a podpořit naše hoteliéry, restaurace a služby. Všem těmto podnikatelům jsme to z minuty na minutu vypnuli,“ říká.

Jaké to bylo, když jste se poprvé na vládě dozvěděla, že koronavirová epidemie může být velký průšvih? 

Musím říci, že to bylo velké překvapení. Neměli jsme tolik nakažených a hodně jsme drtili epidemiology, jestli je ta situace opravdu tak vážná, když nám to ukazovali na matematických modelech. Vyhlásit nouzový stav a omezit podnikání a pohyb osob bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí v životě. Jsem ale hrozně ráda, že jsme měli odvahu a udělali to. Mám na starosti i pohřebnictví, a když mi kolegové říkali o situaci v Itálii a ve Španělsku, kde se musely dávat rakve do podzemních garáží a na ledové plochy, tak to nebyly úplně příznivé informace. Epidemiologové po zavedení všech opatření řekli, že si myslí, že jsme to podchytili včas a že situace v České republice nedopadne tím katastrofálním způsobem. Což se stalo.

Ze začátku jste jednali často do noci, rozhodnutí jste přijímali i ve tři ráno.

Každý den. Premiér třeba svolával vládu ve dvanáct v noci. Ze začátku jsem ještě dojížděla do Hořic, tak jsem musela o půlnoci vyrážet do Prahy. Začali jsme jednat třeba ve dvě ráno, abychom se stihli všichni sjet. Pak teprve začaly videokonference, tak už jsme všichni zůstali na ministerstvech.

Hodně se řešily spory mezi premiérem Andrejem Babišem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem o aktivaci krizového štábu, jeho obsazení a o dalších věcech. V jaké atmosféře to probíhalo?

Tak se to možná objevilo v médiích, ale na vládě žádné takové spory nebyly. Naopak musím říci, že nás to týmově velmi spojilo, protože jsme byli všichni postaveni před novou situaci. My jsme se na vládě opravdu nehádali. Premiér se prostě ptal, co kdo bude dělat, řešilo to nejdřív ministerstvo zdravotnictví. Kolegové z vnitra uměli řešit povodně, ale pandemická situace je trochu něco jiného. Jejich práce se musela hodně provázat s epidemiology. Ale že bychom se hádali? To ne.

Udělala vláda někde chybu? 

Po bitvě je každý generál. Jsem přesvědčená o tom, že vláda udělala maximum pro ochranu zdraví lidí. Je to těžké. Kdyby se tady semlelo něco jako v Itálii nebo ve Španělsku, asi by lidé mluvili jinak. Když se to podařilo zachytit včas, hledají se teď mouchy.

Ale učíme se více z chyb než úspěchů, ne?

Určitě. Nedávno jsme se bavili o tom, že podpora podnikatelům měla rovnou jít státními zárukami, jak se to chystá v COVID III, a ne úvěry jako v COVID I a II. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která se s nadšením snažila pomoci, nikdy neměla kapacitu na tisíce žádostí. Od začátku jsme tak měli jednat s bankovním sektorem. To jsou takové provozní věci, celé nás to ale připravuje, kdyby se nedejbože objevila druhá vlna. Z toho vývoje budeme poučeni a některé věci opakovat nebudeme.

V průběhu nouzového stavu jste opustili krizový zákon a začali vše přijímat jako opatření ministerstva zdravotnictví. I soud to označil za nezákonné. Nepovažujete třeba toto za chybu?

Myslím že ne. Právníci řekli, že všechna opatření nemusí vláda dělat podle krizového zákona, ale že se to dá včlenit pod mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví na základě zákona o ochraně zdraví. Nakonec se ukázalo, že ani jeden, ani druhý zákon nejsou úplně vypovídající a že by vzhledem k budoucímu vývoji mohl vzniknout nějaký upravený zákon, který by dokázal pojmout pandemickou situaci. Krizový zákon prostě řeší povodně a živelní katastrofy. Zdravotní situace spíše odpovídá zákonu o ochraně zdraví. Je potřeba tedy nějaký kompilát, protože nás bohužel do budoucna takové situace znovu čekají a musíme být připraveni.

Dojde někdy znovu k vypnutí celé ekonomiky?

Všichni se samozřejmě modlíme, aby se to nestalo. Ale některé země už hlásí, že se tam vracejí druhé vlny. Nemyslím, že musí hned dojít k celkovému vypnutí státu. Třeba už budeme umět řešit věci izolovaně a dokážeme rychle zareagovat na ohnisko a ochránit zbytek republiky. Ale člověk nikdy neví. Jenom si přeji, aby to nenastalo.

Máte v gesci cestovní ruch, který byl touto krizí vážně poškozen. Teď se hovoří o dohodách s Chorvatskem a Řeckem, jak chcete podpořit tuzemský turismus?

Jsem přesvědčená, že bychom si měli všichni vzájemně pomoci. Měli bychom jet na dovolenou v Česku a podpořit naše hoteliéry, restaurace a služby. Všem těmto podnikatelům jsme to z minuty na minutu vypnuli, není to jednoduchá situace.

Avizovala jste, že stát bude dávat poukázky na dovolenou v Česku. Jak to bude vypadat? 

Přišli jsme s projektem Dovolená v Česku, který se stále krystalizuje, protože spousta lokalit je obsazených, aniž bychom hnuli brvou. Na druhou stranu jsou místa, kde vypadává zahraniční klientela. Praha, Karlovy Vary, tam je to katastrofa. Je jasné, že lázeňství a velká města budou mít problémy. Je otázka, zda poukázky dávat plošně, nebo tam, kde ekonomiku chceme nastartovat. Třeba Lipno a Jeseníky jsou v podstatě plné.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!