Úvěry a úvěrové moratorium, na co si dát pozor? | E15.cz

Úvěry a úvěrové moratorium, na co si dát pozor

Aleš Pospíšil

Vláda a Česká národní banka (ČNB) reagují na současnou koronavirovou pandemii opatřeními, která se projeví v oblasti hypoték a dalších úvěrů.

Ti, které koronavirus postihl, dostanou možnost přerušit splácení půjček, banky také smějí poskytovat hypotéky za mírnějších pravidel a ČNB rovněž dvakrát po sobě snížila úrokové sazby. Co to všechno znamená pro běžného spotřebitele?

Moratorium na splácení hypoték a úvěrů

Vláda schválila sice plošné moratorium, ale ne v automatickém režimu. Důležité je, že o odložení splátek je třeba požádat, rozhodně není možné jen tak přestat platit bez předchozí komunikace s bankou. Jde stále jen o návrh, který musí schválit parlament. Jasněji bude po 7. dubnu.

Podle návrhu si mohou klienti, kteří mají sjednanou hypotéku, spotřebitelský úvěr, úvěr ze stavebního spoření nebo podnikatelský úvěr před 26. březnem 2020, z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19 požádat o odklad splátek úvěru na tři nebo šest měsíců.

Opatření nemá vliv na některé jiné typy úvěrů, jako je investiční hypotéka, revolvingový úvěr, operativní leasing nebo kontokorent. Odklad nedostanou ani dlužníci, kteří byli před 26. březnem se splácením pozadu o více jak 30 dnů.

Součástí žádosti bude vyplněný jednoduchý formulář, ve kterém si žadatel zvolí dobu odkladu (tři až šest měsíců). Je třeba také prokázat svou totožnost a přidat čestné prohlášení o tom, že o odklad žádáte z důvodů nepříznivého vlivu koronaviru na schopnost splácet.

Důležitá věc, kterou je třeba si uvědomit, je skutečnost, že jistina se úročí dál. Jinak řečeno, úroky se dál počítají a klient je doplatí na konci úvěru. Celková zaplacená částka bude tedy vyšší.

Dále jedno upozornění pro ty, které aktuální koronavirová situace nepostihla a chtěli by spekulovat například na nízkou úrokovou sazbu, kterou mají... V případě, že by se zpětně zjistilo, že čestné prohlášení nebylo pravdivé, dopouštějí se úvěrového podvodu v době nouzového stavu.

Zmírnění pro ty, kteří jsou v prodlení

Vláda také navrhla změnu v oblasti spotřebitelských úvěrů. Změny se týkají omezení plateb souvisejících s prodlením spotřebitele. Změna určuje maximální úrok pro prodlení více jak 90 dnů (9 procent) a platnost rozšiřuje i na fyzické osoby, které nejsou spotřebiteli, tedy na živnostníky.

Uvolnění limitů ze strany ČNB

ČNB ve středu uvolnila některé limity pro poskytování hypoték. Konkrétně jde o posunutí hranice pro LTV (poměr výše úvěru vůči hodnotě zástavy) z 80 procent na 90 procent, posunutí hodnoty DSTI (podíl splátky úvěrů na příjmech) z hodnoty 45 na 50 a zrušila parametr DTI (podíl celkové výše úvěrů k ročnímu příjmu). Jaký dopad to bude mít v praxi ukáže čas, respektive půjde jako obvykle o individuálně posuzovanou bonitu každého žadatele.

Nižší úrokové sazby

ČNB v březnu dvakrát snížila základní úrokovou sazbu, naposledy o 0,75 procentního bodu. Šlo o výraznější snížení, než trh předpokládal, ale v oblasti úvěrů na bydlení se tento pokles bezprostředně příliš neprojeví. Je možné, že individuálně po posouzení klienta budou především menší banky schopné snížit sazbu, ale k plošnému snížení zatím podle všeho v nejbližší době nedojde.

Komentář Davida Eima, místopředsedy Gepard Finance

Obecně možnost odkladu splátek pokládám za smysluplnou. Sice by se mi více líbilo, kdyby se to mohlo nechat na bankách a sledovat míru jejich vstřícnosti ke klientům, ale bohužel to asi není možné. Zřejmě existuje množství klientům kteří potřebují řešení a ne studii na téma „jak vstřícná je moje banka a jestlipak si zaslouží, abych u ní zůstal i v další fixaci?“.

Takže rozumím tomu, proč do toho stát vstoupil.

Možnost odložit splácení na 3 resp. 6 měsíců může být pro část klientů rozhodující. Samozřejmě za předpokladu, že se již brzy vrátíme k víceméně normálnímu životu a dojde k rychlému zotavování ekonomiky. Pokud to tak nebude a budeme čelit recesi, pak se obávám, že ani 6 měsíců nic vyřešit nemusí a někteří klienti se mohou dostat do potíží. Splátkové moratorium tedy vnímám jako svého druhu šanci, vyhnout se problémům na dobu, než se ekonomika zotaví, pokud to ovšem nebude trvat příliš dlouho.

Moratorium znamená posunutí splátkového kalendáře. Po dobu moratoria se nic neplatí, ale úroky ze stávajícího dluhu jsou počítány. Matematicky by mělo dojít k tomu, že o úroky se navýší jistina a po ukončení moratoria se stanoví taková prodloužená splatnost, aby dluh mohl být umořen bez navýšení splátky. Pokládám to za velice rozumný a pragmatický přístup. Jistěže by bylo nesmírně vstřícné, kdyby se úvěr po dobu moratoria vůbec neúročil - a podotýkám, že jedna banka k tomu z vlastní iniciativy přistoupila a takové gesto by nemělo být zapomenuto -  ale v takovou chvíli je to jasný stimul k tomu, aby toho část klientů do jisté míry zneužila. Protože jsou to vlastně peníze na půl roku zdarma.

Pokud se úrok účtuje, peníze zdarma nejsou. Jsou půjčeny stále za úrok a ten musí být v budoucnu uhrazen.

Moratorium tedy dává smysl především pro ty klienty, kteří si nyní skutečně potřebují vybrat oddechový čas.

 

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!