Čínský boj s kryptoměnami pokračuje. Těžaři zastavují operace v zemi

Těžba kryptoměn

Těžba kryptoměn Zdroj: Profimedia

Těžba kryptoměn
Těžba kryptoměn
Těžba kryptoměn
Těžba kryptoměn
Těžba kryptoměn
6
Fotogalerie

Těžaři kryptoměn, včetně firem HashCow a BTC.TOP, zastavují své operace v Číně poté, co Peking zesílil své tažení proti těžbě bitcoinů a obchodování s nimi. Výbor Státní rady, který vede vicepremiér Liou Che, oznámil přitvrzení v pátek večer. Bylo to poprvé, kdy se země zaměřila na těžbu virtuální měny, což je v Číně velký obchod. Podle některých odhadů se Čína na globální těžbě kryptoměn podílí až 70 procenty, napsala agentura Reuters.

Huobi Mall, který je součástí kryptoburzy Huobi, dnes uvedl, že pozastavil veškeré služby v oblasti těžby kryptoměn klientům v pevninské Číně a zaměří se na aktivity v zahraničí. Také skupina těžařů BTC.TOP oznámila pozastavení podnikání v Číně s odvoláním na regulační rizika. HashCow uvedl, že zastaví koupi nových zařízení pro těžbu kryptoměn.

Těžaři kryptoměn používají stále výkonnější, speciálně navržené počítačové vybavení k ověření transakcí s virtuálními mincemi v rámci procesu, jehož výsledkem je vytěžení nové kryptoměny, jako bitcoin. Těžba kryptoměn ale spotřebovává obrovské množství energie, což je v rozporu s čínskými cíli na uhlíkovou neutralitu, upozornil investor Novem Arcae Technologies Čchen Ťia-che. Zásah proti kryptoměnám v Číně je podle něj také součástí zvýšené snahy vlády omezit spekulativní obchodování s kryptoměnami.

Bitcoin po posledním čínském zásahu pokračoval v propadu a nyní je téměř 50 procent pod svým rekordním maximem. V neděli oslabil až o 17 procent, poté však část svých ztrát smazal a při obchodování v Asii zůstal stabilní. Další kryptoměna ether klesla v neděli na dvouměsíční minimum a ze svého rekordu, na který se vyšplhala před 12 dny, ztrácí 60 procent.

Ochrana investorů a praní špinavých peněz jsou hlavními obavami globálních finančních regulátorů, kteří stále bojují s otázkami zda a jak by měli regulovat odvětví kryptoměn.

Podle odhadů by roční spotřeba energie na těžbu kryptoměn v Číně měla podle nedávné studie zveřejněné v Nature Communications dosáhnout vrcholu v roce 2024, kdy by měla činit zhruba 297 terawatthodin. To je více, než činila spotřeba energie v celé Itálii v roce 2016.

Čína již ztratila pozici globálního obchodního centra pro kryptoměny, když v roce 2017 zakázala v zemi kryptoburzy.

Čchen se domnívá, že pokud nebude posedlost kryptoměnami potlačena, může se vytvořit situace podobná nizozemské „tulipánománii“ v 17. století, která je často považována za první finanční bublinu zaznamenanou v historii. „Jediný rozdíl je, že po splasknutí tulipánové bubliny zůstaly krásné květy. Ale až praskne bublina virtuální měny, zůstanou pouze nějaké počítačové kódy,“ dodal Čchen.

Jak neekologická těžba bitcoinu ve skutečnosti je? Podívejte se na video: