Berounsko posloužilo jako kulisa mnoha slavným filmům

Slavní zahraniční i čeští režiséři točili v Berouně a okolí. Jejich zájem o region ale v posledních letech upadá.

Není náhodou, že si filmaři jako jednu z nejoblíbenějších lokalit v Česku vybírají právě Berounsko. Region je od Prahy vzdálený jen třicet minut jízdy autem a nabízí velký výběr jedinečných prostředí. Berounsko jim poskytuje fotogenické a zachovalé historické památky, hluboké křivoklátské hvozdy, členité skály, opuštěné lomy, divoké řeky, ale hlavně Beroun samotný.

Práce pro lidi i firmy

Sledovat natáčení, či dokonce hrát v komparzu je pro tamní obyvatele vítaným zpestřením. Stejně jako později sledovat, zda se jejich obec či někdo známý objeví ve filmu. Snímky jsou pro ně vzpomínkami uloženými na filmový pás pro příští generace.
„Při castingu jsem se dostala na natáčení Nemocnice na kraji města po dvaceti letech. Záběr, ve kterém jsem seděla s dalšími pacientkami v čekárně, se točil třikrát. Bohužel zrovna tahle scéna se nakonec ve filmu neobjevila. Ale nelituji. Vzala jsem si dva dny volna z práce a vydělala si víc než za týden u pokladny,“ říká Dita Havelková z Berouna. Filmový průmysl dává vydělat také tamním firmám. „Samozřejmě je pro nás výhodnější, když si filmový štáb koupí materiál přímo v místě natáčení. Dost filmů se natáčelo na Zdejcině, v Otročíněvsi nebo v okolí Hudlic. Dřevo na stavbu dekorací jsme kupovali na místní pile. Služby tamních společností využíváme i při likvidaci,“ říká Martina Ter-Akopowá, koordinátorka filmové stavby.
Exteriéry i interiéry si filmaři pronajímají od měst, obcí i soukromých osob. Při četných natáčeních v okolí Otročíněvsi například obecní úřad získal příspěvky na provoz klubu důchodců a školy. Hasiči zase dostali příležitost přivydělat si jako dozor při natáčení. Pokračování ze strany 1

Režisér Jiří Adamec v současné době v Berouně natáčí seriál Pojišťovna štěstí. „Pro město je to velká propagace a navíc z toho plyne nezanedbatelná částka do městské pokladny. Nabídkám fimových produkcí se rozhodně nebráníme,“ říká tisková mluvčí města Beroun Jitka Soukupová.

Kraj filmařům zaslíbený

O výběru míst pro natáčení do značné míry rozhoduje takzvaný lokační. Lokační si nejprve přečte scénář a potom vytipované lokality ukáže architektovi a režisérovi filmu. „Dalo by se říci, že jsem Berounsko pro film objevil. Krajina mě uchvátila a je až s podivem, že něco tak neopakovatelného lze najít kousek od Prahy. Třeba bývalé vojenské území na Zdejcině je prakticky nedotčené. Dají se tu točit pohledy do údolí a na úbočích nenajdete jedinou chatu. To je dobré hlavně pro historické filmy,“ míní Jiří Krejčíř, lokační většiny filmů, které na Berounsku vznikaly.

Oscar pochází z Loděnic

Jako jeden z mála českých filmů získaly Oscara Ostře sledované vlaky režiséra Jiřího Menzela. Natáčelo se převážně v železniční stanici Loděnice. Režisér se na Berounsko vrátil před třemi lety, kdy na Výšinách v Králově Dvoře našel vhodné prostředí pro snímek Obsluhoval jsem anglického krále, který opět natočil podle knižní předlohy Bohumila Hrabala. V lomu Velká Amerika u Mořiny vznikala slavná westernová parodie Limonádový Joe. Zalíbilo se tam také zahraničním produkcím. V lomech a okolí se rodily americké velkofilmy Kletba bratří Grimmů a Van Helsing.

Film jako nutné zlo

V hýskovské vile Ladislava Prýgla se točily desítky filmů a seriálů. Byly to české snímky Saturnin a Všichni moji blízcí. Francouzi tam natočili také čtyři díly kriminálního seriálu o komisaři Maigretovi. Po prázdninách tam bude pracovat režisér Karel Smyczek. „Filmařům pronajímám vilu hlavně proto, že pak mám peníze na údržbu a rekonstrukci domu. Každá návštěva filmového štábu ale zanechá v domě či na zahradě stopy, takže je to takové nutné zlo. Bohužel, dříve se zde točilo hodně zahraničních filmů. Dnes se většina štábů přesunula mimo Česko,“ říká o svých zkušenostech s natáčením Prýgl.
Na posledně jmenovaný fakt doplácí celý český filmový průmysl, města i obce.

Filmaři opouštějí Česko

Odliv peněz souvisí se zákony. Konkrétně jde o prezidentem vetovanou úpravu takzvaných daňových pobídek. „Od roku 2007, kdy jsme dokončili Hannibala, klesá zájem točit v Česku. Filmaři odešli třeba do Maďarska, protože tamní vláda jim nabídla pobídky ve výši dvaceti pěti procent. Čtvrtinu utracených peněz tak vracejí producentům. Spočítali si, že i přesto se jim to bohatě vyplatí,“ konstatuje Krejčíř.

Rekvizity míří do ciziny

Odchod zahraničních filmařů z Česka připravil o práci řadu lidí. „Současnou situaci známe velmi dobře. Prakticky denně totiž posíláme filmové rekvizity mimo republiku, převážně do Německa a do Maďarska,” říká Rudolf Telk, majitel půjčovny rekvizit. Je to škoda, protože film zaměstnává hodně lidí v nejrůznějších profesích. „Filmování dělá zemi reklamu. Podporuje také cestovní ruch, neboť štáby potřebují někde bydlet a jíst,“ dodává Telk.