Cesta od Kittchena přes Zvíře jménem podzim k vlastnímu jménu. Putuje po ní hudebník a výtvarník Jakub König
- Hudebník, který tvořil v anonymitě jako Kittchen, sundal masku černého kuchaře a stal se z něj Jakub König.
- V ateliéru v Praze na Letné si Jakub König realizuje svůj sen o životě umělce. Obrazy jsou podstatnou částí jeho příjmu.
- König vydal ke konci roku 2025 album Astronauti. Tentokrát jej neprodukoval Petr Ostrouchov ale sám Jakub König ve spolupráci s Aid Kidem. Podle Königa je deska výsledkem snahy být dospělý hudebník a umělec.
U vchodu rohového domu nad rušnou křižovatkou na pražské Letné zazvonit na zvonek Ateliér. Pak vyjet do šestého patra, kde už budou otevřené dveře. Za nimi na zemi kytarový aparát, všude kolem obrazy, kresby, zápisníky… Strunný nástroj s tělem z plechové piksly, ukulele, stůl zaplněný barvami, že mnoho místa na práci nezbývá, okno do vnitrobloku. Letenský příbytek fantazie, pracovní prostředí Jakuba Königa, které sdílí se svou manželkou, ilustrátorkou Marií König Dudziakovou.
„To byly krásný léta na Letný, když byly naše děti malý,“ zpívá Jakub König ve skladbě Metronom ze svého alba Astronauti vydaného v polovině října. A je to k pousmání: děti Jakuba a Marie jsou malé právě teď. „Když budeme chtít, proměníme dnešní večer na legendární,“ pokračuje skladba.
K tématu téhle písničky se Jakub propracovává přes docela složité vyprávění o svém vnitřním pochybovači, který ho nahlodává otázkou, zda dělá dobře, když sedí v ateliéru, maluje si, zatímco ví, že žena je doma se dvěma dcerami a nutně je potřeba někde sehnat ještě pět deset tisíc na poplacení všeho potřebného.
„Je možný brát svět jako sérii povinností, závazků, problémů a neustále se měnících hrozeb, ale zároveň je možný ho brát jako opravdu překrásný prostor plný zázraků, který máme možnost svým každodenním jednáním proměnit v ještě krásnější prostor,“ navrhuje König.
König dává návod na tvorbu vzpomínek
Vypráví o tom, že mu trvalo mnoho let, než se odvážil sáhnout si po tom, po čem toužil: stát se umělcem, malířem a hudebníkem, jímž chtěl vždycky být. Postrčila ho k tomu pandemie, kdy přišel o možnost živě vystupovat a zároveň téměř po dvaceti letech obživy převážně jako copywriter ztratil práci. Coby koncertující umělec, který se uvázal jen nižším úvazkem v korporátu, patřil mezi první, kterých se firmy vyděšené covidovou krizí zbavovaly. Tehdy začal na internetu nabízet své obrazy a jak říká, nějakou šťastnou shodou náhod se z toho stal hlavní příjem rodiny. Následovala tři z tohoto úhlu pohledu docela úspěšná léta a pak tři extrémně těžké roky po narození druhé dcerky.
„Vedle toho vnitřního pochybovače je tam ten zdravější hlas, kterej říká: Jo, to je v pořádku, pojďme z toho udělat vzpomínku, na kterou budeme jednou strašně rádi myslet,“ pokračuje König, jako by navazoval na svou letenskou skladbu. „Metronom krájí večer na miliony dokonalejch teď a tady,“ zazní v její sloce, než propukne v refrén.
Upřímná výpověď z kuchyně
Jakub König právě vydal svoje druhé sólové album, na které stejně jako na první desku Hvězdy z roku 2023 vydělal peníze prodejem obrazů spojených s jednotlivými písničkami. Za Hvězdy loni získal nominaci na cenu Anděl v kategorii sólový interpret. Ale to ještě neodkrývá, odkud na hudební scénu tenhle astronaut spadl.
Počínaje rokem 2011 si nejeden návštěvník českých hudebních klubů odnesl drobný magický zážitek ze setkání s nezvykle otevřenými výpověďmi muzikanta v masce černého kuchaře. Říkal si Kittchen a publikum i posluchače svých nejprve home made nahrávek fascinoval, ale i rozčiloval dotírající otázkou: Kdo to sakra je? Tuhle magii v roce 2015 ohodnotila titulem objev roku porota cen Vinyla za Kittchenovo druhé album Kontakt. A získalo i Anděla v kategorii alternativní hudba.
Mnozí už delší dobu tušili, ale až v roce 2021, kdy Kittchen vydal album Puls, došlo k jeho definitivnímu oficiálnímu propojení s Jakubem Königem. „Opravdu moc jsem chtěl bejt hudebník a umělec, ale nevěděl jsem, jak se to dělá. Cejtil jsem vždycky velkou propast mezi těma lidma pod pódiem a sebou,“ vypráví hudebník původem z České Lípy, který osmnáct let hrál s kapelou Obří broskev.
Nakonec ji ale opustil. „Do té doby jsem pořád hledal, jak se to dělá správně. S Obří broskví jsme například dělali rychlejší písničky, protože se to lidem líbí víc. Jakkoli si za každou z nich stojím, cítím, že zrovna tenhle způsob směřování, vyjít vstříc poptávce, pro mě není přirozený. Všechny věci začaly fungovat až ve chvíli, kdy jsem si nasadil masku a začal psát o sobě a osobně,“ snaží se vysvětlit König.
Kittchen vydal čtyři alba. Jeho písně zarezonovaly natolik, že se staly zdrojem předělávek či remixů takových hudebníků, jako jsou Bratři Orffové, Martin Evžen Kyšperský z Květů, Jiří Burian z Republic of Two, Kato z Prago Union nebo Vladivojna La Chia.
„Neměl jsem odvahu postavit se za svůj hlas a Kittchen s maskou mi pomohl v tom, že jsem měl chráněný prostor, abych si uvědomil, že můžu bejt velmi autentickej, že nemusím psát veršovánky nebo chytlavý texty, ale že můžu říct něco intimního, důvěrnýho a opravdovskýho,“ popisuje König, v čem mu stylizace pomohla.
Superkapela Zvíře jménem Podzim
Masku dnes už nepotřebuje. Ale pouze Kittchen ke vstupu na scénu pod vlastním jménem nestačil. Ještě bylo potřeba vypustit další zvíře. Jakubovi se začaly hromadit črty písní, které nebyly pro Kittchena. Sehnal peníze na studio a pozval skutečně velkou tlupu kamarádů, které znal z hudebních pódií. „Rozhodl jsem se, že zkusíme udělat věc, kterou jsem obdivoval v knížkách o mých oblíbených hudebnících: že si zamluvíme studio, tam budeme experimentovat a nahrubo nahozené písničky dokončíme a nahrajeme,“ vypráví König. Tak vznikl projekt Zvíře jménem Podzim. Natočil dvě alba, za to druhé, Září, dostal v roce 2019 dvě ceny Anděl, za objev roku a v kategorii alternativa a elektronika.
Kapela, kterou průměrně tvořilo třináct lidí, úspěšně koncertovala. Ale její charakter ji předurčil k zániku. „Tím, že nás bylo tolik, to mělo neuvěřitelnou energii. Bylo nádherné se na tom vézt. Ale začalo to být neukočírovatelné na té praktické rovině. Byli jsme příliš drahý na to, jak málo jsme byli slavný,“ říká König. Konec podtrhl fakt, že se většině členů narodily první nebo i druhé děti – a vracet se po dvou dnech domů z víkendové štace s tisícovkou rodiče nemůžou. „Všechny ekonomické ukazatele říkaly, že by bylo rozumnější snížit sestavu o půlku a začít na tom vydělávat, a to bylo přesně to, co jsem strašně nechtěl udělat.“
Rozhodl se být sám za sebe
V roce 2021 vydal Kittchen čtvrté album. Písničky na něm, jak König říká, už byly hodně „jakubovské“. Pod svým občanským jménem maluje, napsal několik knih a složil například hudbu k filmu Zápisník alkoholičky, kde zúročil fakt, že k dnešku už osm let nepije a dobře ví, proč k tomu musel dojít. Proč tedy pod vlastním jménem nedělat konečně i hudbu? „A s tím jako bych doopravdy začal a vstoupil na hudební scénu, sice se spoustou různých šrámů a odznáčků z předchozích dobrodružství, ale vlastně jako novej, za sebe a se svými tématy,“ zdůrazňuje Jakub König.
K tématům může patřit i jedno z poselství Astronautů: Radost z toho malého vítězství, že si může v životě dělat, co chce, spojená s radostí z mnohem většího vítězství nás všech. „Fakt, že jsme stále tady, že jsme se dostali takhle daleko, dokázali vybudovat civilizaci až sem, je zázrak. Je statisticky nepravděpodobný, že na téhle planetě s našima sebezničujícíma tendencema vydržíme tak dlouho.“
Kdyby měli skalní fanoušci Kittchena, kteří jsou možná trochu zklamaní z toho, že sundal masku, možnost si s Jakubem Königem na chvíli sednout, nejspíš by mu ten krok k jeho civilnímu já odpustili. Překvapivé totiž je, že o Kittchenovi mluví ve třetí osobě. Jako by Kittchen, který mu nejdřív umožnil být na pódiu sám sebou, dnes bytí sám sebou znesnadňoval. I když ho k er-formě jistě motivuje také fakt, že Kittchen se z původní one-man show vyvinul v kapelu. Vedle Königa měl na písničkách největší podíl producent Tomáš Neuwerth, který Kittchena doprovází na bicí, a také producent, hudebník a skladatel filmové hudby Aid Kid.
O hledání otcovské figury
Ondřej Mikula alias Aid Kid byl spoluproducentem aktuální desky Astronauti. A i to v sobě nese důležitý krok na Jakubově sólové cestě a zároveň ukazuje, že žádný žitý příběh není u konce. Ani příběh takzvaně hotového muzikanta Königa.
První album produkoval Petr Ostrouchov. König moc stál o tuhle výraznou osobnost české hudební scény, producenta a spoluautora posledních tří alb Vladimíra Mišíka. Na produkci druhé Königovy desky už Ostrouchov nenašel čas. Na album sice nahrál několik nástrojů, ale o celé album se musel postarat König sám, „jen s tím svým bráškou Aid Kidem“.
„Došlo mi, že jakkoli se obejdu bez masky, pořád mám tendenci hledat nějakého parťáka, který je ideálně starší, větší než já, stojí mi v zádech. Opírat se o tu otcovskou figuru,“ vypráví. V tom Königovi pomohl zážitek z holotropního dýchání, jemuž se už několik let věnuje a pomáhá i jako lektor na workshopech. Těsně před natáčením alba si z jednoho takového setkání odnesl důležitý poznatek: „Jakube, ty sám už seš otcovská figura. Za tu dobu, co se tomu věnuješ, by sis už mohl důvěřovat.“
Astronauti tak nakonec vznikli s vědomou snahou pracovat na desce jako dospělý hudebník a umělec. Jakub König si nenamlouvá, že by jeho vnitřní pochybovač někam nadobro odešel, našel však pevný bod. „Uvědomil jsem si, že ty kořeny, který mám, a talenty, který mám, mám proto, abych je využíval a vytvořil s nima něco pěknýho. Ve chvíli, kdy to dělám, zdá se, že je můj život v pořádku. A to se snažím neztratit.“
