Cyrano jako letec? Už ne, vítězí tradice

Pavel Stoja
Režisér Petr Veselý se vrátil do zlínského divadla. S herci chystá Cyrana. Pavel Stojar

Městské divadlo ve Zlíně nasazuje Cyrana z Bergeracu. A nejen to. Režírovat ho bude „starý známý“ režisér Petr Veselý. Jeho úkol zní jasně: předvést divákům vlastní pohled na hru, která měla ve Zlíně před devíti lety premiéru v režii Silvestra Lavríka. Jeho svérázné pojetí se tehdy setkalo u diváků s velmi kritickým přijetím.

Lavrík totiž zasadil příběh ze 17. století do kulis komunistického Československa padesátých let a z hlavního hrdiny udělal místo mušketýra pilota z bitvy o Británii.

Inscenace režiséra Veselého bude jiná. „Snažíme se být věrní textu a nepřeklápět ho do jiného prostředí nebo jiných časů. Taková byla dohoda s divadlem od počátku,“ říká Veselý.

Viděl jste představení, které v roce 2000 připravil Silvester Lavrík?

Líbil se mi jeho záměr příběh posunout. Velice si vážím i muzikálu West Side Story, který je moderní interpretací Romea a Julie. Bohužel u Cyrana se to před devíti lety nepovedlo. Zajímavý záměr přestal naprosto fungovat v konfrontaci s textem, do kterého inscenátoři vůbec nezasáhli. To, že se na české vesnici padesátých let lidé oslovují „hrabě“ a „markýzi“, byly věci, které vytvořily velkou bariéru mezi záměrem a jeho přijetím v hledišti.

Původní text hry je velice rozsáhlý, krátili jste ho?

Rozhodli jsme se pro Vrchlického překlad a pro úpravu, kterou použili v roce 1987 Stanislav Moša a Jaromír Vavroš v tehdejším Státním divadle v Brně. Hra je prokrácená a její jazyk mírně zmodernizovaný kvůli větší srozumitelnosti.

Dočkají se diváci výpravných kostýmů?

Diváci si přijdou na své. Autor Edmond Rostand dal své hře podtitul „hrdinská komedie o lásce a cti“. A jeho text v sobě má skutečně velký potenciál humoru, který se snažíme zdůraznit zejména v první polovině inscenace. O přestávce ale přichází zlom. Komediálnost mizí a hra získává mnohem tragičtější rozměr. Tento vývoj dvou odlišných částí kopíruje a zdůrazňuje i výtvarné řešení scény a kostýmů. Hlavně na začátku inscenace však lidé uvidí skoro až rokokově zdobné šaty.

Jako nový umělecký šéf jste zachoval tradici Klevetivých střed před každou premiérou.

Nejprve jsem dostal nápad udělat setkání diváků s herci a tvůrci přímo na jevišti divadla mezi cyranovskými dekoracemi. To ale není průchozí z bezpečnostních důvodů. Ačkoliv jsme potom uvažovali o prostoru Studia Z, nakonec se Klevetivé středy budou konat v Zelenáčově šopě.

Co říkáte odchodu oblíbené herečky a držitelky Thálie Petry Hřebíčkové ze zlínského divadla? Mrzí vás její rozhodnutí?

Je to bez debaty pro divadlo veliká ztráta. S Petrou jsme o tom mluvili hned na začátku září. Řekl jsem jí, že ve chvíli, kdy se bude chtít vrátit, má dveře otevřené. Její odchod mě mrzí osobně a je mi to líto i jako režisérovi, ale je to její volba a já její důvody chápu.