Domácí zabijačka? Pro většinu lidí už jen nostalgie

Domácí zabijačky už mají své nejlepší roky za sebou. Lidé si dnes oblíbili ty veřejné.

V pět ráno budíček. Na sebe tepláky, vaťák a nezbytnou ušanku. Rychle nachystat vařící vodu, aby řezník nečekal, škrabku na chlupy, hrnce a několik stolů na maso.

Tradiční domácí zabijačka není legrace. Možná i proto se už málokomu chce všechno připravit, celý den se starat o naporcované prase, a pak ještě do noci uklízet dvůr od krve, štětin a dalších odpadů. Lidé dnes často dávají přednost veřejné zabijačce, která je pro ně bez práce, a přesto si mohou užít oblíbenou tradici.

Chov se nevyplatí

„Dřív jsme doma prase zabíjeli, celou zabijačku ale obstarával děda, protože byl řezník. Teď už na zabijačku chodím jen jednou za rok ke kamarádovi,“ řekl osmadvacetiletý Martin Mikulinec z Hodonína.

Podle něj lidé nemají na chov prasete doma ve chlévě čas ani chuť. „Je s tím spousta práce, lidé už se nechtějí věnovat hospodářství. Zabijačkové dobrůtky mám ale velice rád. Hlavně jitrničky a jelítka, ale taky tlačenku, ovárek a škvarky,“ sbíhaly se Mikulincovi sliny při pomyšlení na vepřové hody.

Podobný názor má také Pavel Novák z Břeclavi. „Před asi deseti lety jsme prase chovali, na zabijačce se sešla celá rodina a všichni pomáhali. Co ale nežije dědeček, už se to nikomu nechce dělat,“ popsal Novák.

Velký úbytek domácích zabijaček zaznamenali řezníci, kteří dřív zabíjeli i několik prasat týdně. „Je pravda, že dnes už chová prase jen pár lidí. Nemají na to čas, krmení stojí stále víc peněz. Už se jim to zkrátka nevyplatí,“ je přesvědčený řezník Zdeněk Čimera. „U nás v Bulharech chová prase jen asi pět lidí z celé vesnice. A to je nic oproti dřívějšku,“ dodal Čimera.

Restaurace mají plno

Na novou situaci zareagovali soukromníci, různé spolky a v mnoha případech i obce. Stále častěji totiž pořádají veřejné zabijačky, kde si každý může koupit, na co má chuť.

„Dnes už má prase málokdo, ale na všech těch zabijačkových dobrotách si rádi pochutnají skoro všichni. A tak jsme naše menu rozšířili o zabijačkové hody,“ uvedla majitelka lednického My Hotelu Michaela Cibulková.

Kuchaři připravují speciality podle starých receptur. „Zabijačkové dny pořádáme už mnoho let a pokaždé mají obrovský úspěch. Když lidé nemají prase doma, zajdou sem a dostanou všechno v domácí kvalitě,“ dodala Cibulková.

V loňském roce veřejnou zabijačku zkusili také v hotelu Onyx. „Říkali jsme si, že pokud se to chytne, uděláme z toho tradici. Myslím, že lidem se to líbí. Nemusí nic chystat, jenom přijdou a pochutnají si. Doma by si zabijačku v takové pohodě neužili,“ řekl majitel Onyxu Vojtěch Nekula. Podle něj na zabijačku přišli jak místní, tak i lidé zdaleka. „Byl tady jeden pán až z Mostu, který chtěl zjistit, jak taková zabijačka vůbec vypadá,“ popsal Nekula.

V Onyxu pořádají zabijačku také letos. K dobré náladě zahraje harmonikář a cimbálová muzika.

Atrakce pro měšťáky

Přesto jsou hlavně na vesnicích lidé, kteří by na veřejnou zabijačku do hotelu nebo restaurace nikdy nešli. „Nezabíjíme sice každý rok a zabijačkové dobroty mám velice ráda, ale abych platila za to, že uvidím prase viset na hácích někde před restaurací, to rozhodně ne. Přijde mi to jako taková atrakce pro měšťáky nebo turisty. Já osobně mám na zabijačce ráda právě to, že je kolem toho hodně práce, ale pak mám z masa a dalších pochoutek o to větší radost,“ přiblížila důvody, proč má raději domácí zabijačku, Irena Volková z Hodonína.

Veřejné zabijačky: Hotel Onyx – sobota 5. prosince od 13.00.
Bukovanský mlýn – 4.–6. prosince.
Hradíštěk – sobota 12. prosince.