Dům chráněný zemí jako temná nora? Kdepak, vyhřívá ho slunce | E15.cz

Dům chráněný zemí jako temná nora? Kdepak, vyhřívá ho slunce

Světlana Divilková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Lidé si staví ekologické domy ze slámy a hlíny. Obyvatelé „zelených“ domů na Zlínsku tak radikální nejsou.

Netrápí je vysoké účty za energii, ani nadměrný hluk. V jejich domě se jim o teplo stará slunce, a když už je hodně zima, zatopí v peci. Odpadní vody čistí kořenová čistírna. A na střeše si mohou udělat bylinkovou zahrádku. Obyvatelé pěti domů na Jižním Chlumu u Zlína si totiž postavili obydlí chráněná zemí.

Speciální materiály

Život v ekologickém domě přináší nejedno milé překvapení. Například v koupelně. Zná to každý. Člověk si dá horkou sprchu, a když se pak postaví před zrcadlo, marně hledá svůj obraz. Je zamlžené. V domě Luďka a Heleny Frkalových takové potíže nemají. „Mohou za to použité stavební materiály. Hlavní stěny jsou z betonu, aby unesly tu masu půdy. Na střeše je totiž metr hlíny porostlé trávou. Příčky jsou ale postavené z nepálených hliněných cihel a je na nich hliněná omítka. A právě tento materiál výborně absorbuje vlhko,“ vysvětluje Frkalová. Navíc si všechny cihly použité na příčky vyrobili manželé sami z hlíny vytěžené přímo na stavebním pozemku.

Spousta lidí si domy částečně umístěné pod zemí představuje jako tmavý bunkr nebo malou vlhkou kobku. Opak je pravdou. Ekodům Frkalových, stejně jako domy jejich sousedů, je prosvětlený díky velkým oknům otočeným na jih či jihozápad. Slunce ho vyhřívá, takže i v polovině listopadu je v obýváku bez přitápění dvaadvacet až třiadvacet stupňů.

V ekodomě se rozumně hospodaří také s vodou. Do venkovních jezírek se akumuluje dešťová voda, kterou potom Frkalovi používají na zalévání. Voda z koupelny, ze dřezu i z toalety míří do kořenové čistírny, kde se dokonale „vypere“. A užitek přináší i rákos, který v kořenové čistírně roste. Luděk Frkal ho na podzim poseká a zakompostuje. „Nebo z rákosu udělá takzvaný teplý záhon. To znamená, že naskládá vrstvy rákosu, kompostu a zeminy a vysadí zeleninu. Pěstovali jsme tak letos okurky, cukety, rajčata, černé ředkve i ředkvičky,“ uvedla další příklad Frkalová.

Teplo za pecí

Když uhodí mrazy, zatopí v krbových kamnech s pecí. Vyhřívaná plocha pece je vystlaná ovčími kožešinami a o víkendech bývá královstvím dětí. Z teplého pelíšku ve výšce asi půldruhého metru mají přehled o celém obytném prostoru.

V kamnech se topí vyschlými poleny. Zásobník vedle pece pojme hranici dřeva na celý týden. Popel stačí vynášet jen jednou týdně. O jeho postupné odsávání do popelníku se stará automatický krbový vysavač. Dřevěný popel pak slouží jako hnojivo na květiny a zahrádku.

V domě jsou použity pouze přírodní materiály, většinu interiérového vybavení tvoří nábytek z masivu. I podlaha je z dřevěných palubek.

Frkalovi se inspirovali v Praze na Smíchově u manželů Veselovských, kteří měli podobný dům. V roce 1999 vyrazili do USA, kde navštívili architekta Malcolma Wellse, jednoho ze zakladatelů ekodomů ze sedmdesátých let. „Dal nám cenné rady a zprostředkoval i kontakt s firmou, která dodala potřebnou dokumentaci,“ popsala Frkalová.

K výstavbě přesvědčili další lidi ze svého okolí, s nimiž založili sdružení Zelené bydlení. Lidé z celé republiky se k nim jezdí inspirovat.

V nabídce realitních kanceláří se domy chráněné zemí většinou nevyskytují. Lidé je staví sami pro sebe a o jejich prodeji málokdy uvažují.

S minimem přístrojů

Velmi pečlivě o svém budoucím rodinném domě uvažoval Jaromír Žíla ze Zlína. Chce postavit ekologický dům na pozemku v Horním Lapači a právě teď vyřizuje stavební povolení. Proč se rozhodl pro ekologický dům? Říká, že ho to přijde levněji. „Plánujeme tam minimum „pokazitelných“ přístrojů, jako je kotel, neuvažujeme ani o klimatizaci či jiných přístrojích, které potřebují elektřinu a pravidelný servis. Úplně chybí vodní okruh vytápění. Budeme mít kachlová kamna se samotížným rozvodem ohřátého vzduchu po domě,“ popsal Žíla.

Dům bude vyhřívat slunce přes prosklenou jižní stěnu se zimní zahradou. Pro extrémní zimy je v domě navržený záložní zdroj přitápění elektrickými sálavými panely. V létě dům ochladí přívod studeného vzduchu vedený ze severní strany pod podlahou.

„Vše je navrhováno tak, aby dům fungoval „sám“, na základě fyzikálních principů v dané lokalitě. Má na to vliv poloha, osvětlení v místě, převládající směr proudění větru, mikroklimatické podmínky, a tak dále,“ dodal Žíla.
Počítá i s instalací fotovoltaických článků, takže teoreticky by měl hospodařit s energetickými přebytky. Dále v domě nebudou použity žádné omítky, lamino podlahy, obklady. Autorem projektu je architekt Stanislav Hrazdíra.

Zadání na rozpočet stavby bylo původně dva miliony korun s tím, že stavba bude prováděna svépomocí. V případě, že ho postaví firma na klíč, počítá stavebník s cenou kolem čtyř milionů korun.

„Návratnost investice je obrovská, zejména co do kvality bydlení a psychické pohody, což se penězi vyčíslit nedá,“ tvrdí Žíla.

Podzemní domy

* Údržba vyžaduje méně času a peněz.
* Náklady na vytápění jsou až desetkrát nižší.
* Jsou odolné proti požáru, živelním pohromám i selhání infrastruktury.
* Jsou dokonale zvukově izolované.
* Zachovávají ráz krajiny.

Autor: Světlana Divilková

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video