Před mistrovstvím světa se dva zástupci boleslavského florbalu v národním týmu shodli, že úspěchem pro ně bude jakákoli medaile. Ondřej Fojta a Štěpán Slaný si ji na krk opravdu pověsili. Je z bronzu.
Splnili svůj cíl
„Jeli jsme si pro medaili a nakonec ji máme. Průběh turnaje pro nás rozhodně nebyl ideální. Některé zápasy se nám vůbec nepovedly,“ říká sebekriticky útočník Fojta
Na mysli má poslední utkání ve skupině proti Norsku, ze kterého Češi potřebovali k jistotě prvního místa ve skupině získat jeden bod. Ztratili však vedení a strachovali se o remízu 4:4.
„První dva zápasy byly vyhrané z povinnosti, protože soupeři v nich byli na úrovni naší druhé ligy. V zápasech s Norskem a Estonskem jsme si prošli dvakrát klinickou smrtí,“ potvrzuje obránce Štěpán Slaný, autor jednoho z nejhezčích gólů na turnaji. Proti Japonsku nabral míček na čepel a hodil ho za bezmocného brankáře. „Už předtím jsem věděl, že to zkusím. Jen jsem musel počkat, až budu mít místo,“ komentuje kuriózní trefu Slaný.
Ve čtvrtfinále narazil tým trenéra Tomáše Trnavského na Estonsko a znovu byl favoritem. Jenže následovalo další trápení.
„Byl to ještě složitější zápas. Naštěstí jsme dokázali vyrovnat a zvládli jsme i nájezdy,“ vypráví Fojta. Až domácí Finové Čechy zastavili. „Jsou na jiné úrovni, což dokázali svým výkonem ve finále proti Švédsku,“ podotýká Slaný.
Posledním soupeřem v cestě za vysněnou medailí bylo Švýcarsko, které se vysílilo v náročném semifinále se Švédskem. „To nám asi trochu pomohlo. Navíc skvěle zachytal brankář David Rytych,“ hodnotí Fojta boj o třetí místo. „Jsem rád, že jsem k medaili pomohl a zaznamenal i jednu asistenci,“ dodává Fojta.
