Gutenbergovi by se Kindle asi nelíbil, míní typograf

Titul Knihy a typografie je zcela výmluvný, přesto Pecinova publikace nabízí víc než by se na první pohled mohlo zdát. Úvod obstará esejistická část věnovaná knize jako kulturnímu fenoménu. Právě tato pasáž je možná tou vůbec nejcennější, protože v ní Pecina velmi lehkým perem, které není vlastní akademikům, vyvrací spoustu mýtů spojených s důležitostí knihy pro lidský život. A stylem i kritickým přístupem často připomíná esej Pierra Bayarda Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli (na niž často odkazuje).
Navíc v častých odbočkách autor jasně pojmenovává spoustu hlubších společenských problémů. Stále důležitějším se ale stává téma elektronických čteček. Pecina věcně poukazuje na fakt, že ačkoli zařízení jako Kindle mají spoustu výhod, zároveň dnešní praxe nakládání s elektronickým textem devalvuje typografické standardy a zásady budované více než pět století od Gutenbergova vynálezu knihtisku. Přitom by stačila jen trochu důslednější péče formátování textů a oprášení prastarých zásad, aby nevznikaly typografické chyby (parchanti, řeky…).
Právě nejdůležitější typografická pravidla a práce s různorodými typy písmen pak představují edukativněji postavené části knihy. Zde se Pecina chová jako rozený pedagog a vedle teorie nabízí i spoustu praktických příkladů. Podobnou publikaci by si zasloužilo každé odvětví lidské činnosti.
Martin Pecina: Knihy a typografie
Nakladatelství: Host, 2011
Hodnocení: 80 %