Historický úspěch. Lékaři prvně vyléčili depresi pomocí mozkového implantátu | E15.cz

Historický úspěch. Lékaři prvně vyléčili depresi pomocí mozkového implantátu

Sarah při jedné z kontrol u doktorky Scangosové.
Sarah při jedné z kontrol u doktorky Scangosové.
• 
ZDROJ: Maurice Ramirez , UCSF

Marek Schwarzmann

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Zhruba pět procent dospělých se podle Světové zdravotnické organizace potýká s nějakou formou deprese a přes 700 tisíc lidí ročně kvůli tomu spáchá sebevraždu. V léčbě depresí však právě nastal průlom: lékaři v posledním vydání časopisu Nature Medicine popsali příběh první ženy na světě, které byl do mozku trvale implantován stimulátor, jenž depresi potlačuje či zcela odstraňuje. 

Případ ženy označované ve studii Sarah podle vědců potvrzuje schopnost moderního lékařství vypořádat se s depresemi i u pacientů, kteří jsou k léčbě rezistentní – ať už si vypracují toleranci na nasazené léky, nebo už v podstatě nereagují na jakýkoli léčebný postup. 

Personalizovaná medicína

„Byla jsem na konci sil,“ popisuje Sarah (36) svůj stav, ve kterém se ji podařilo dostat do výběru účastníků projektu týmu výzkumníků při University of California v San Francisku (UCSF). Cílem výzkumu bylo vyvinout metody hluboké mozkové stimulace, které by ulevily od příznaků deprese.

Obdobný postup již lékaři nějakou dobu úspěšně využívají při léčbě jiných poruch, například Parkinsonovy choroby či epilepsie. Deprese je však tvrdší oříšek už třeba kvůli tomu, že dosavadní studie zabývající se stimulací vybraných oblastí mozku vykazovaly nepřesvědčivé výsledky. Dosavadní zkoumání se zaměřovala převážně na jednu oblast mozkové kůry označovanou BA 25.

Výzkumníci UCSF vypracovali postup léčby určený přímo pro Sarah. Místo obvyklého zavádění stimulační elektrody do oblasti BA 25 zkoušeli původ deprese v mozku doslova vystopovat. Objevili přitom zásadní biomarker (indikátor určitého biologického stavu nebo podmínek – pozn. red.) v podobě charakteristického uskupení mozkových vln, o kterém se dosud nevědělo, že může souviset s depresí. Na základě toho navrhli a vyrobili implantát (viz obrázek), který se spouští pouze v případě, že se mozkem začnou šířit charakteristické škodlivé vlny.

Sarah tak má jednu monitorovací elektrodu v místě vzniku nežádoucích vln a druhou v oblasti, na kterou tyto vlny působí. Jakmile se objeví, stimulátor vyšle zhruba šestisekundový impulz slabého elektrického proudu, který škodlivou vlnovou aktivitu vyruší či alespoň utlumí.

Umístění implantátu v mozku. Modrá elektroda vede do amygdaly a detekuje její „depresivní“ mozkové vlny, červená elektroda v jiné oblasti mozku ruší jejich škodlivé působení.

„Naše terapie dokázala nejen identifikovat správný mozkový okruh a biomarker, ale v pozdějších fázích jsme dokázali kritickou situaci také navodit,“ uvedla na webu univerzity první autorka studie, psychiatrička Katherine Scangosová. Považuje to za zásadní posun ve znalostech o fungování mozku depresivního člověka.

„Musíme ale zdůraznit, že úspěchu se zatím podařilo dosáhnout u jediné pacientky,“ dodala s odkazem na řadu předchozích stimulačních studií, které skončily kvůli nízké účinnosti. Faktem však zůstává, že Sarah je prvním člověkem na světě, u kterého tento typ léčby vedl k vynikajícím výsledkům.

„V prvních měsících po operaci byl pokles intenzity depresí tak ohromný, až jsem se bála, že to bude dočasné,“ uvedla pacientka, která depresemi trpí od útlého dětství. „Ale zůstalo to, uvědomila jsem si, že zařízení funguje a posiluje moji léčbu,“ dodala.

Aktivovat jen v případě potřeby

Lékaři z UCSF přišli také na to, že je velmi důležité, aby se mozkový stimulátor zapínal výhradně v okamžicích, kdy vznikají škodlivé vlny. To představuje významnou změnu v dosavadním přístupu, kdy se lékaři snažili o průběžnou stimulaci například v podobě pravidelných impulzů.

Širšímu uplatnění mozkových implantátů při léčbě depresí nicméně brání skutečnost, že lékaři napřed musejí identifikovat zmíněný osobní biomarker – tedy co u koho přesně spouští depresi a jakým způsobem a ve které oblasti mozek na daný spouštěč reaguje.

Odborníci v UCSF nyní nabírají další pacienty do rozšířené studie. Doufají, že objeví další typy či verze mozkových vln či změn v obvodech mozku, které souvisejí s depresemi a nějak je kategorizují. „Náš výzkum ukázal směr, kterým by se léčba depresí u rezistentních pacientů měla ubírat,“ zdůraznil jeden z členů týmu Andrew Krystal s tím, že personalizovaná medicína představuje nové východisko, které psychiatrie zoufale potřebovala.

„Personalizovaná stimulace je určitě jedním ze směrů, kterým se léčba závažně nemocných ubírá. Z pohledu běžné psychiatrické praxe je to ale podle mého názoru sci-fi, nebude to pro každého,“ reagoval na studii přednosta psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Martin Anders s tím, že proces bude velmi nákladný a určitě se ukáže, že existují další mouchy tohoto postupu.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video