Horečka dengue už se uchytila v Severní Americe a jižní Evropě. Máme se bát? | E15.cz

Horečka dengue už se uchytila v Severní Americe a jižní Evropě. Máme se bát?

Horečka dengue už se uchytila v Severní Americe a jižní Evropě. Máme se bát?
Horečka dengue už se uchytila v Severní Americe a jižní Evropě. Máme se bát? Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Shutterstock

Jaroslav Petr - VTM.cz

Evropané mají dědičné dispozice ke smrtící formě horečky dengue. Původně tropická choroba se už uchytila v Severní Americe a v jižní Evropě. Na našem kontinentu ji roznášejí komáři zavlečení z tropů.

 

Komár tropický (Aedes aegypti) dávno nerespektuje své vědecké jméno a vyskytuje se i mimo rovníkové pásmo. Původně žil v Africe, ale lidským přičiněním se rozšířil i na další kontinenty. Kolem hlavy nám může zabzučet ve všech teplejších oblastech světa od Oceánie, přes Austrálii, jih Asie a Evropy až po Jižní a Severní Ameriku.

Nová éra medicíny: Organičtí mikroboti dokážou likvidovat i nádorové buňky

Tento písklavý upír může člověka nakazit nebezpečnými viry žluté zimnice, dengue, chikungunya či zika. Proti řadě chorob přenášeným komárem tropickým nejsou k dispozici ani účinné léky, ani vakcíny.

O tom, že choroby přenášené komárem tropickým jsou aktuální i v Evropě, svědčí velmi výmluvně opakující se malé epidemie vyvolané virem chikungunya v severní Itálii. Jméno tohoto onemocnění lze přeložit jako „drtič kostí“. Pacienty při něm kromě jiných příznaků trápí úporné bolesti kostí a kloubů.

Mnohem nebezpečnější než chikungunya je však blízce příbuzná tropická horečka dengue. Ta se vyskytuje v různých formách. Nejzávažněji poškozuje lidský organismus tzv. dengue shock syndrome (DSS), který nejednou končí smrtí.

Aerosoly z elektronických cigaret obsahují toxické těžké kovy

Nejvíce je DSS rozšířen v jihovýchodní Asii. Jinde bývá relativně vzácný. Vědci proto předpokládali, že obyvatele jihovýchodní Asie předurčují ke zvýšené citlivosti k viru horečky dengue jejich dědičné vlohy. Genetické pozadí téhle vnímavosti však zůstávalo zahaleno tajemstvím. Nyní ho však odhalili francouzští a portugalští vědci.

Jaké geny zvyšují náchylnost k DSS?

Tým vedený Abavajem Sakuntabhaiem z pařížského Pasteurova ústavu prostudoval dědičnou informaci více než čtyř stovek Thajců, kteří onemocněli horečkou dengue a choroba se u nich rozvinula do DSS. Ukázalo se, že tito lidé nesou v dědičné informaci zvláštní variantu dvou genů důležitých pro regulaci zánětlivých reakcí v cévách.

Zároveň zdědili i zvláštní varianty dalších čtyř genů řídících reakci organismu na nákazu virem horečky dengue. Jak se dalo předpokládat, mezi Afričany se tyto rizikové varianty genů nevyskytují. Obyvatelé subsaharské Afriky byli vystaveni chorobě po dlouhá tisíciletí a za tu dobu si k ní vyvinuli zvýšenou odolnost. Ta se opírá právě o „nerizikové“ varianty šestice genů.

Jak na pitný režim: Kolik sklenic vody představuje „denní optimum“?

Obyvatelé Evropy jsou sice o něco odolnější ke klasické horečce dengue než Asiaté, ale o to víc jsme náchylnější k DSS. Pokud by se horečka dengue na našem kontinentu rozšířila, dopadla by na nás silněji než na jiná etnika.

Máme šanci se bránit? Určitě stojí za to vyvíjet účinné vakcíny proti nejdůležitějším virům přenášeným komárem tropickým, i když se může zdát, že nám momentálně k ničemu nejsou. Už brzy můžeme tyto očkovací látky naléhavě potřebovat.

Komár tropický se vyskytuje třeba i v Belgii a Nizozemí a snadno přežívá tamější zimy. Je jen otázka času, kdy se nakazí nebezpečnou chorobou, jako je dengue, a začne ji roznášet.

Spánková deprivace má podobný účinek jako nadměrné pití alkoholu

Mohli bychom také zatočit s komáry a to dokonce bez toho, že bychom je stříkali insekticidy, jež si nevybírají a hubí všechen hmyz bez výjimky. Genoví inženýři už vyšlechtili komáry, kteří působí v divoké populaci jako „pátá kolona“. Do přírody se vypouštějí jen samci, kteří nesají krev. Ti se páří s volně žijícími samičkami a potomstvu předají smrtelnou vlohu.

Larvy zplozené těmito geneticky modifikovanými komáry do jedné hynou. Výsledkem je komáří kolaps, při kterém počty těchto krvežíznivých trapičů klesají na desetinu či dvacetinu původních počtů. To s sebou nese i prudký pokles výskytu chorob přenášených komáry.

Postup byl úspěšně odzkoušen v Brazílii, na Kajmanských ostrovech a proti viru zika se využívá i na Floridě. Je otázka, jak by se k nasazení takových komárů postavila Evropa, která je na geneticky modifikované organismy a jejich vypouštění do životního prostředí silně „alergická“. Změnili bychom názor tváří v tvář akutní hrozbě vážné epidemii horečky dengue?

Článek vyšel na serveru VTM >>>

Autor: Jaroslav Petr - VTM.cz
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Články odjinud