Jak se žije spolku tichých bláznů v Poděbradech a jeho okolí

V Poděbradech se nenajde početnější zájmová skupina. Místní organizace Českého rybářského svazu sdružuje 883 členů. To je číslo, kterým se nemohou pochlubit ani poděbradští fotbalisté, hokejisté a tenisté dohromady.

Více než osm set dospělých a přes sedmdesát dětí z ní činí jednu z největších rybářských organizací v Polabí. Jen letos v lázeňském městě přibylo pětatřicet „tichých bláznů“.

„Noví adepti nejdříve vyplní přihlášku a potom absolvují školení, které pořádáme jednou za rok v březnu. Při něm se seznámí s rybářským řádem, poznávají ryby,“ řekl předseda poděbradských rybářů Petr Linhart.

„Po teoretické části musí každý účastník složit zkoušku. Pokud uspěje, obdrží osvědčení, se kterým si dojde na odbor životního prostředí městského úřadu. Tam mu vydají státní rybářský lístek na tři, nebo na deset let,“ vysvětlil Linhart.

S rybářským lístkem se nový adept Petrova cechu vrátí do kanceláře místního rybářského svazu, kde dostane členskou legitimaci a úlovkový lístek, který je současně povolenkou. Také obdrží mapu revíru včetně dodatků místní organizace k rybářskému řádu. Tím se stává členem organizace, která byla založena v únoru roku 1918 ještě za Rakouska-Uherska.

Tehdy ještě bylo Labe naprosto čisté. Rybáři z něj tahali lososy, mořské pstruhy a siveny. Tedy druhy, o kterých si dneska mohou nechat zdát. Jaké ryby lze v současnosti v Poděbradech a okolí ulovit, to musí každý nováček poznat sám. A nejen to.

Na řeku, nebo na Jezera?

Kde se začínající rybář dozví, jak na ryby? „Časopis, jako je Rybářství, je příliš odborný. Začínající rybář z něj moc základních informací nemá. Lepší jsou pro něj knihy,“ radil Linhart.

Podle něj jeho generace čerpala z knihy Tisíc plus jedna rada pro rybáře. Nový adept rybářství v ní najde všechno, co pro začátek potřebuje. Třeba to, jak uvázat uzly nebo rozpoznat ryby. Samozřejmě mnoho informací je na internetu a hodně dobrých rad také pochytí od zkušených rybářů přímo u vody.

Rybaření není jen pouhá zábava. Rybář musí u vody plnit povinnosti, které mu ukládá rybářský řád. Povinností každého je zapsat příchod k vodě a úlovky, které si chce nechat. Jinak riskuje, že by mohl přijít o povolenku. Rybářská stráž se v lázeňském městě s takovými případy setkává jen výjimečně.

Možná proto, že v Poděbradech rybáři loví v revíru, který sami obhospodařují. Celkem to je 220 hektarů vodních ploch, jejichž součástí je i sedmnáct kilometrů dlouhý úsek řeky Labe. Jediné řeky u nás, jejíž název není ženského rodu. Její jméno je odvozené z keltského elb – „velká řeka“.

Přestože kapitální úlovky čekají na poděbradské rybáře spíše na Jezerech, kam se dvakrát do roka vysazují tuny ryb, mnozí rybáři nedají na řeku dopustit.

„Pro mě je řeka srdeční záležitostí. U jezer vím, jaké ryby tam jsou nasazené a kolik jich je. U řeky netuším, co mi může přijít na udici. V tom je její kouzlo. Myslím si, že v řece jsou ještě větší kusy, než jaké se loví na Jezerech,“ prozradil Linhart.

Za kapitálními úlovky lidé jezdí do Poděbrad z celého Česka. „Letos jsme vydali přes dvoustovku hostovských povolenek. To je podstatně víc než loni,“ uvádí hospodář poděbradské organizace rybářů Václav Fiška.

Rybáři, kteří bydlí v blízkosti ramene Skupice, mohou jít na ryby takříkajíc v bačkorách. „Na Skupici to mám sto metrů. Je tam krásná příroda. V létě chodím k vodě ve čtyři hodiny ráno a vídám srnky, jak se chodí napít. Domů se vracím, když rodina vstává, abych s ní posnídal,“ říká poděbradský rybář Jiří Hollan.

Na poděbradských Jezerech rybáři ulovili několik kapitálních úlovků. Na Jezeře II sumce o délce 187 centimetrů a na Jezeře I sumce o pět centimetrů kratšího. Na stejném místě rybář ulovil kapra dlouhého třiaosmdesát centimetrů. Z řeky před pár dny Petr Linhart vytáhl kapra, dlouhého pětaosmdesát centimetrů.

V Poděbradech se kapři o délce nad sedmdesát centimetrů pouštějí zpět do vody.

„Je to uvedené v dodatku místní organizace k rybářskému řádu. Ten délku ryby, kterou si rybář může nechat, nijak neomezuje. Chceme, aby si víc rybářů mohlo chytnout trofejní rybu,“ zdůrazňuje Fiška.
Vedle trofejních ryb vytáhnou rybáři z poděbradských vod i raritní úlovky.

Jednou z nich byla i pětatřicet centimetrů dlouhá teplomilná a býložravá piraňa, rybář ji ulovil na Labi v Babíně. Neobvyklý byl i loňský úlovek parmy obecné pod poděbradsku elektrárnou.

Masaři a kormoráni

Předseda místní organizace Petr Linhart poukazuje na problém s rybáři, kteří chytají ryby „ve velkém“. On sám chycenou rybu vždycky pustí, aby si ji mohl chytit někdo druhý.

„Štvou mě rybáři, kteří se pyšní povolenkami, na kterých mají dva až tři metráky ryb. Pro mě to už nejsou rybáři, ale masaři,“ řekl Linhart.

Ryby ve velkém konzumují také kormoráni. Ti jsou pro rybáře pohromou. Pokud v zimních měsících nezamrznou poděbradská Jezera, loví tam přes tři sta okřídlených rybolovců a devastují podzimní výsadbu ryb. Když není led, ptáci se přesunou na Labe. Nejvíc to odnášejí cejni a perlíni.

Místní rybářská organizace dostala povolení na odstřel kormoránů. Jejich množství bylo zanedbatelné, vzhledem k počtu hladových opeřenců, kteří na poděbradské vodní plochy přes zimu nalétávají.

Kolik stojí rybaření?

Rybaření už dávno není levný koníček, tak, jak tomu bývalo dřív. Ten, kdo si potrpí na kvalitní náčiní, dá do rybařiny i několik desítek tisíc. Pro začátek každému postačí skromnější vybavení.

„Začínajícímu rybáři říkám, ať si klidně koupí prut z bazaru. Základní výbava, která čítá dva pruty a další povinné vybavení, ho tak vyjde něco přes dva tisíce korun,“ říká Linhart.

„Jakmile člověk rybařině propadne, musí počítat s daleko většími výdaji. Jsou rybáři, kteří své zálibě obětují doslova všechno. Ani se kvůli ní neožení. Mnozí mají doma rybářské náčiní v hodnotě osobního auta,“ dodal Linhart.

Vedle výbavy musí rybáři zaplatit povolenky, členské příspěvky a kdo neodpracuje deset brigádnických hodin, tak i ty. Jedna ho vyjde na sedmdesát korun. Místní povolenka v Poděbradech stojí dospělého 1450 korun, dítě platí méně. V příštím roce by se měly povolenky nepatrně zlevnit.

Za členskou známku na jeden rok zaplatí dospělý rybář čtyři sta korun a dítě sto korun.