Německo se nemůže vymanit z ekonomického bludného kruhu. Recese trvá, naděje blednou
Říká se, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř. Pro německou ekonomiku to platí minimálně poslední tři roky. Na začátku toho letošního už se zdálo, že se věci pohnou k lepšímu a že se největší ekonomika Evropy zvedne z recese, jenže pak se věci opět zamotaly a po zvýšení cel na vývoz do Spojených států je už téměř jasné, že Německo letos hospodářsky moc neporoste. Ledaže by přišel zázrak nebo vláda kancléře Friedricha Merze rychle napumpovala do ekonomiky desítky miliard eur, a to vzdor slibům o masivním rozvoji infrastruktury letos ještě nepůjde.
První špatná zpráva, která situaci opticky zhoršuje, je další pokles ekonomiky ve druhém čtvrtletí roku. Statistici oznámili, že HDP Německa kleslo od dubna do června ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,1 procenta. Nejvíce na jaře klesly pro rozvoj důležité investice, především do zařízení a do stavebnictví. Soukromá spotřeba i spotřeba vlády naopak rostly.
Aby špatných zpráv nebylo málo, zjistilo se, že ekonomické propady v posledních dvou letech byly větší či hlubší, než se původně očekávalo. I v Německu jako v Česku statistici pravidelně přepočítávají, tedy upřesňují čísla o výkonu hospodářství, mimo jiné je očišťují o růst cen a podobně. A tak Spolkový statistický úřad došel minulý týden k novým, někde lepším, ale jinde bohužel k mnohem horším číslům.
Na všem špatném je vždy také třeba hledat něco dobrého, říká veselá teta Kateřina v Saturninovi. V případě vývoje růstu německého hrubého domácího produktu je to radost ze statistiky dopočítaného vyššího růstu v roce 2021 a 2022. V posledním covidovém roce vykázala německá ekonomika nově skok o 3,9 procenta HDP, rok nato o 1,8 procenta HDP.
Jde o dvě desetiny procentního bodu, respektive v roce 2022 o čtyři desetiny vyšší růst, než hlásila německá statistika původně. To se samozřejmě mimo jiné odrazilo ve výši srovnávací základny s dalšími dvěma hubenými roky. Hrubý domácí produkt v roce 2023 tak ve srovnání s předchozím rokem klesl o bezmála jeden procentní bod (0,9 procenta HDP), zatímco původní číslo bylo 0,3 procenta. Podobné to bylo v loňském roce. To se německé hospodářství také zmenšilo mnohem prudčeji. Místo o 0,2 procenta to bylo o půl procentního bodu HDP.
Kouzla cifršpiónů
Kouzlení s agregátními ekonomickými čísly tím ale nekončí. Po všech zmiňovaných přepočtech se totiž ukazuje, že letošní očekávaný minimální nebo nulový růst bude zřejmě o trochu větší, než to původně vypadalo. Jde opět o desetinky procentního bodu, ale bylo by to přece jenom konečně celoroční plus, za něž se kromě ekonomů a byznysmenů modlí i nová koaliční vláda CDU a SPD.
Interpretace vývoje se ale velmi různí. Někteří ekonomičtí odborníci naopak předpovídají třetí rok recese v řadě. Hlavním argumentem jsou očekávané negativní dopady nové celní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Dohoda sice může mírně snížit nejistotu pro německé firmy, ale cla ve výši 15 procent na dovoz německého zboží do Ameriky nutně nějak poškodí celou ekonomiku, tvrdí například Ifo institut v Mnichově. Není asi třeba dodávat, že se to týká i Česka, které je propojeno se západním sousedem silnými dodavatelskými vazbami. S nižším vývozem do USA bude objem těchto zakázek v ČR logicky klesat.
Fabriky šlapou. Zatím
Aby všech těch přepočítávání, změn a zmatených výkladů nebylo málo, výroba v německých továrnách a celkové podnikatelské klima ve výrobním sektoru se letos zatím vyvíjejí docela pozitivně. Dohoda v celním sporu s USA, považovaná za skandální neúspěch evropských vyjednavačů a ohrožení růstu, poskytuje podle části německých firem větší jistotu plánování. Všichni také pořád dál věří, že k růstu přispějí plánované vládní investice do infrastruktury, o nichž už byla řeč.
Jak přesně to s nimi bude, by měli vládní politici sdělit po návratu z letní dovolené, kdy se do Bundestagu dostane nový rozpočet, první z dílny Merzovy vlády. Kabinet už celkem podrobný základ či rámec návrhu předložil, ale bude v něm muset asi ještě hodně přepisovat a řadu položek upravovat. Kromě nových statistických čísel a odhadů bude muset zohlednit dopady amerických cel, a hlavně růst nezaměstnanosti, který pokračuje dokonce tak rychle, že se už v srpnu očekává překročení proslulé „magické“, tedy symbolické kritické hranice, která je v Německu na úrovni tří milionů lidí bez práce.
Jde o poměrně velký obrat na německém trhu práce, který doposud spíše trpěl nedostatkem lidí, a to dokonce i v průběhu téhle dvouleté recese. To by samozřejmě radikálně zvýšilo sociální výdaje státu, s nimiž doposud vláda nepočítala, a bude je muset do rozpočtových plánů státu započítat.
Bude to další těžké dohadování mezi konzervativci z CDU/CSU, kteří chtějí v sociální sféře šetřit, a sociálními demokraty (SPD), kteří naopak chtějí soudržnost společnosti finančně ještě více podporovat. Po parlamentních a vládních prázdninách se ale čeká to hlavní: podrobný plán vládních investic na příští rok a prognóza jejich dopadů na růst bohatství v Německu. Konec recese možná skutečně přichází, ale zatím jen nesměle a velmi, velmi pomalu.
