O dávku na bydlení je rekordní zájem, stát už vyplatil přes 11 miliard. S reformou ale může přijít útlum
Dražší nájmy nebo energie nepociťují jen domácnosti, ale také státní rozpočet. Za letošní rok může celková částka vyplacená na příspěvku na bydlení přesáhnout 22 miliard korun, plyne z čísel ministerstva práce a sociálních věcí. Padl by tak loňský rekord, kdy stát prostřednictvím této dávky poslal lidem dvacet miliard. Ještě na přelomu dekády stála pomoc s bydlením kolem sedmi miliard ročně.
Jenže před několika lety byla cesta k příspěvku mnohem složitější, což kritizoval neziskový sektor i někteří odborníci. Například senior musel doložit až 14 dokumentů. Kromě samotné žádosti o dávku, která měla čtyři strany, to byly nájemní či podnájemní smlouva, smlouvy na energie, vyúčtování energií, potvrzení o výši důchodu, výpisy z bankovního účtu, doklady SIPO, evidenční karta či list k bytové jednotce nebo rodný list.
„Celkově platí, že tato forma pomoci státu se v poslední době výrazně zdostupnila,“ říká mluvčí rezortu práce Jakub Augusta. Na aktuální míru využívání dávky může mít podle něj částečný vliv schopnost či možnost o příspěvek na bydlení vůbec požádat. „Ta je ovlivněna zejména informovaností veřejnosti a srozumitelností celého procesu, včetně možnosti podat žádost online,“ dodává Augusta.
Rozpočtová neutralita
Jen za první pololetí požádalo o finanční pomoc s bydlením skoro 312 tisíc domácností, meziročně jich bylo o třicet tisíc více. Stát jim poslal celkem 11,2 miliardy korun, za stejné období minulého roku to bylo 9,8 miliardy.
Na meziroční rozdíl může mít vliv více faktorů, jako je možnost požádat o dávku zpětně až o tři měsíce. Roli může sehrát i průběh posuzování žádosti, tedy případné doplňování podkladů a ověřování údajů. „To může vést k pozdějšímu vyplacení dávky, případně k vyplacení za více měsíců najednou,“ upozorňuje Augusta.
Podle už schválených a prezidentem podepsaných úprav zákonů se příspěvek na bydlení stane od října součástí takzvané superdávky, která sloučí několik sociálních transferů do jednoho. Pro příspěvek na bydlení ale platí dvouměsíční ochranná lhůta, lidé ho tudíž budou pobírat ve stávající výši až do konce roku.
Další rekord na obzoru
Ministerstvo nicméně nepředpokládá, že by příští rok ušetřilo. Při návrhu nové dávky zohlednilo požadavek na rozpočtovou neutralitu, tedy aby superdávka nebyla ani nákladnější, a ani levnější než čtyři stávající dávky, které nahradí. Výsledné rozpočtové dopady budou záviset především na tom, kolik domácností splní nově nastavené podmínky pro nárok – například majetkový test nebo nutnost pracovat či si aktivně hledat místo.
Vzhledem k tomu, že stát už do konce června vydal na pomoc domácnostem s bydlením přes 11 miliard korun, může se v prosinci celkové číslo více než zdvojnásobit. Loni, kdy dávka spolkla 20,3 miliardy, byly výdaje za druhé pololetí oproti tomu prvnímu vyšší o 700 milionů.
Příspěvek na bydlení se počítá z normativních nákladů, které vždy od ledna stanovuje vláda podle předchozího vývoje cen nájmů, energií a podobně. Od října, kdy dávková reforma začne platit, se náklady na bydlení stanou jen jednou složkou složitého výpočtu společné dávky, která bude posuzovat i další složky jako už zmíněný majetek domácnosti.
Zpřísnit se mají také pravidla pro OSVČ s vyššími příjmy, které jsou v režimu paušální daně. Pro ty, které spadnou do kategorie běžné domácnosti, změna přinese i velmi výrazný úbytek podpory právě za složku bydlení. Zranitelné domácnosti si ale naopak mají polepšit.
