Janda: První liga? Jsem realista
Možná jen nějaká dopravní komplikace nebo hromadné onemocnění by je mohlo připravit o mimořádný úspěch. Strakonickým druholigovým basketbalistům se povedlo něco, co ještě žádný jiný jihočeský klub nedokázal.
Už dvě kola před koncem nadstavbové části soutěže je téměř jisté, že vyhrají skupinu A druhé ligy. O víkendu jim stačí v Teplicích a v Karlových Varech i dvakrát prohrát.
Jediné, co by je mohlo o úspěch připravit, by byla možnost, že by k zápasům nenastoupili vůbec. I za dvě porážky dostanou dva body, a to jim k prvnímu místu stačí.
„Je tady stále tisícina procenta, že se nám to nepovede,“ usmívá se trenér Milan Janda, který je ale jinak o vítězství svého týmu přesvědčený.
Má smysl připomínat, jak obrovský úspěch to pro vás je?
Žádnému jihočeskému týmu se to ještě nepodařilo, přestože už tři týmy z jihu Čech první ligu hrály. Písek, Budějovice i Jindřichův Hradec na ní licenci koupily. Strakonice jsou prvním týmem, který tuhle soutěž dokázal vyhrát. To jen potvrzuje, že jde o výjimečnou věc.
Kdy jste si říkal, že už byste mohli dosáhnout na nejvyšší příčky?
V téměř nezměněné sestavě hrajeme soutěž třetím rokem. Vždy jsme se pohybovali těsně pod nadstavbovou skupinou čtyř nejlepších týmů. Letos jsme do ní chtěli, ale nikdo nečekal, že dokážeme vyhrát celou soutěž. Dva tři zápasy před koncem základní části napověděly, že by to mohlo vyjít. Nahrálo nám i to, že Teplice nečekaně prohrály v Písku. Získali jsme tím náskok, a ten se nám podařilo navýšit.
Čím to je, že jste letos hráli tak dobře?
Sešlo se několik okolností. Naši hru stavíme na výborné obraně. Tři sezony jsme v tom patřili k nejlepším týmům, letos jsme obdrželi nejméně bodů. Druhým faktorem bylo, že se nám vyhýbala zranění klíčových hráčů. A za třetí se nám povedlo zlepšit atmosféru v týmu. Sezona se dobře rozjela, každý hráč věděl, kde je jeho místo, jaká je jeho role, a to si plnil. Navíc se kluci podporovali i ve chvílích, kdy se jim nedařilo.
Kdo tým táhnul?
Myslím si, že sezona vyšla nadmíru i našim klíčovým hráčům: Jakubovi Divišovi, Radanu Tesařovi, Jiřímu Jeřábkovi a Martinu Jandovi.
Berete tento úspěch jako výsledek systematické práce?
S většinou kluků pracuju dlouhodobě. Od jejich začátků. Pak se třeba v dorostu rozprchli do dalších jihočeských klubů. Zhruba před třemi lety jsme na spolupráci navázali a dostavily se výsledky.
V průběhu sezony jste říkal, že postoupit nechcete. Platí to stále?
S největší pravděpodobností vyšší soutěž hrát nebudeme. Je to z toho důvodu, že většina kluků je přes týden mimo Strakonice, a nejsme schopní se sejít na víc než čtvrteční a páteční trénink, a to by na soutěž nestačilo. Definitivně se to musí rozhodnout v průběhu května.
A zvládli byste to po finanční stránce?
První liga je o kategorii výš a v celkovém zázemí mužského basketbalu ve Strakonicích by to asi bylo nad naše síly. První ligu hrály Budějovice, loni Písek, a v obou týmech to bylo nakonec ku škodě než ku prospěchu.
Asi i pro diváky to může být dobré. Chodilo jich na vás hodně, zvykli si na vítězství a ve vyšší soutěži byste víc prohrávali.
Kdybychom měli hrát první ligu, udělali bychom všechno pro to, abychom doma neprohráli patnáct ze sedmnácti zápasů. V rámci našich možností je pro nás druhá liga ideální a pro diváky zajímavá. Jejich podpora to dokazuje. Vážím si našeho úspěchu, mám velkou radost, ale první liga by nebyla v našich silách. Jsem realista.
Co plánujete na poslední dva víkendové zápasy?
Zápasy budou pro hráče odměnou. Budeme chtít důstojně dohrát. Prioritou bude, aby si zahráli i střídající hráči a dostali příležitost. Na hřišti se vystřídají všichni a užijí si závěr sezony.
