Proč dostalo Muskovo X pokutu? Kvůli podvodným reklamám a falešné důvěryhodnosti, ne za názory
- Evropská komise netrestá X za obsah, ale za zavádějící označování účtů, nefunkční přístup k datům a netransparentní reklamy.
- Právě tyto oblasti jsou klíčové pro odhalování podvodných kampaní, které platforma dlouhodobě neřeší.
- Muskovy výpady proti EU tak míří jinam, než kde je skutečný problém.
V eurech stodvacetimilionová pokuta ze strany Evropské komise sociální síti X vyvolala v minulých dnech velké pozdvižení. Hlavním důvodem pochopitelně je, že ji majitel X a zároveň nejbohatší člověk na světě Elon Musk nese poměrně nelibě a zaútočil kvůli ní na komisi i na Evropskou unii samotnou - a povolal si k tomu také své mocné souputník,y jako je americký viceprezident, ministr zahraničí a další potentáti Trumpovy administrativy.
Ti přispěchali s tvrzením, jak je to nehorázný útok na svobodu projevu a další důkaz o úpadku Evropy. Není to pravda a realita je ve skutečnosti mnohem nudnější a mnohem méně skandální. Komise si dala opravdu velký pozor na to, aby ve svém rozhodnutí ze začátku prosince nepokutovala X za nic, co by se byť jen okrajově blížilo projevu kohokoli kdekoli. Provinění, které vytýká Muskově síti, je trojí - zavádějící uživatelské rozhraní („modré fajfky”), neumožnění přístupu výzkumníkům k datům a netransparentnost archivu reklam.
Akt o digitálních službách, který reguluje chování velkých platforem v EU, míří totiž mimo jiné i na nelegální obsah, což jsou hlavně podvodné inzeráty, prodej padělků a podobně. Problém platforem, nejen X, je, že si na nich inzerci kupují nejen poctiví obchodníci, ale i podvodníci. Typickým příkladem jsou reklamy na údajné finanční služby, které využívají známých osobností k okradení uživatelů - známé byly například podvodné kampaně, ve kterých šéf ČEZ nebo prezident republiky vybízeli k nákupu dluhopisů elektrárenské společnosti, nebo premiér Andrej Babiš k investici do kryptoměn.
Rychlý a úplný přístup do archivu reklam spolu s možností dostat se k datům pomáhá výzkumníkům v odhalování těchto kampaní a jejich dosahu a tím i k boji proti nim. Řada jiných platforem si to uvědomuje a v této věci se chová významně lépe než X (třeba Meta nebo TikTok). Protože vystavení uživatelů podvodům patří mezi jedno ze „systémových rizik”, proti kterým mají platformy podnikat opatření, je těžko se divit, že komise po dvouletém vyšetřování a nicnedělání ze strany X zakročila.
Musk kritizuje Evropu, přitom v USA se chystá podobná regulace
Podobné je to i s přístupem výzkumných pracovníků k platformám. Nemožnost získat relevantní data v minulosti fakticky bránila akademické sféře ve výzkumu v oblasti dopadu algoritmů na společnost, což se akt o digitálních službách snažil změnit. Muskovi se to pochopitelně nelíbí - jsou to pro něj náklady navíc, ale X je v EU důležitá platforma a zkoumat, jaký obsah jeho algoritmy preferují a proč, je určitě žádoucí. Koneckonců sám Musk se po nákupu tehdy ještě Twitteru stavěl za maximální transparentnost a sliboval, že algoritmus a jeho fungování bude v podstatě veřejný, aby pak jako již v mnoha jiných případech zcela otočil.
Návrh zákona, který by stanovil obdobné právo na přístup k datům a přístup pro výzkumníky, mimochodem leží v americkém Senátu už dva roky a předložila ho skupina senátorů z obou stran spektra. Protestovat proti tomu, že EU za nedodržování svého práva pokutuje americkou platformu, je tak docela zvláštní, pokud zákonodárci v USA připravují podobné povinnosti pro platformy působící v Americe. Stejně tak je celkem komická kritika ze strany Brendana Carra, šéfa FCC, což je telekomunikační regulátor (americká obdoba českého ČTÚ), který napsal, že EU pokutuje úspěšnou americkou společnost za to, že je úspěšnou americkou společností. Ten samý Carr přitom ještě před dvěma lety psal kapitolu do předvolební republikánské knihy „Projekt 2025”, kde navrhoval ještě drsnější regulaci platforem, než je v evropském aktu o digitálních službách.
Značku důvěryhodnosti získá na X každý, kdo si zaplatí
Docela důležitá je i otázka „modré značky” na X. Problém totiž není samotný model předplatného, protože třeba síť LinkedIn pro placené účty používá také označení. Problém je, že X zachoval naprosto stejný symbol z doby Twitteru, který ale označoval historicky účty, kterým platforma ověřila identitu. U X ale tuto značku získá každý, kdo za to zaplatí (a pak získává různé výhody, jako možnost delších příspěvků a lepší dosah). Tím samozřejmě X vytvořil výborné podmínky pro podvodníky, mimo jiné i protože o účtech mluví stále jako o „ověřených účtech” přičemž k žádnému reálnému ověření už samozřejmě nedochází.
Jak je tak vidět, o svobodu projevu v tomto případě opravdu nejde. To ale neznamená, že do budoucna se to nemůže změnit - komise totiž X šetří nejen za tyto tři pokutované aspekty jeho fungování, ale i za moderaci obsahu formou komunitních poznámek a za šíření nelegálního obsahu. Tato šetření zatím komise neuzavřela. A to by mohlo otevřít otázky, kde jsou meze svobody projevu a tam bychom měli skutečně pečlivě zkoumat, zda chuť evropských úředníků pokutovat americkou platformu není až příliš velká a jak moc tato rozhodnutí limitují X a jeho uživatele ve svobodném vyjadřování.
Samozřejmě platí, že třeba nenávistné projevy jsou v USA ve valné většině legální, ale v EU naopak ne. Evropa na svém území vymáhá vlastní zákony stejně jako jakýkoli jiný stát a je na platformách, aby je dodržovaly. Případně je na našich volených zástupcích, aby usilovali o jejich změnu.
